18°C
Zemřel spisovatel Philip Roth (†85), oceňovaný vypravěč o sexu, smrti a osudu
Ve věku 85 let v úterý zemřel jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů a autor téměř tří desítek románů Philip Roth. K nejproslulejším Rothovým románům patří Portnoyův komplex z roku 1969 nebo Americká idyla z roku 1997, za kterou dostal prestižní Pulitzerovu cenu. Agentura AP jej v nekrologu označuje za neohroženého vypravěče příběhů o sexu, smrti, asimilaci a osudu, za oslavovaného i kontroverzního autora a neúprosného satirika.
Roth, který býval každoročně uváděn mezi favority na zisk Nobelovy ceny za literaturu, se ve svých románech věnoval tématu postupné asimilace židů v Americe, otázkám osobní identity či problémům kulturní a etnické příslušnosti.
Rodák z Newarku (narodil se 19. března 1933), jehož předci se do Ameriky přistěhovali z polské Haliče, vyrůstal v asimilované rodině na bohatším předměstí. Do literatury vstoupil v roce 1959 knihou Goodbye Columbus (Sbohem, město C). K dalším jeho dílům patří například Elév, Profesor touhy a Operace Shylock.
V roce 2011 získal mezinárodní Man Bookerovu literární cenu, mezinárodní obdobu známého britského literárního ocenění. Koncem roku 2012 ale oznámil, že už nehodlá dál psát.
Navštívil i Česko
Roth byl také držitelem řady českých ocenění. Jako vydavatel východoevropských autorů totiž významně přispěl k propagaci české literatury. Díky němu například získal v USA své první čtenáře Milan Kundera. V polovině 70. let Československo navštívil a na základě neobyčejných zážitků vznikla i novela Pražské orgie (1985). V roce 1994 byl Roth společně s Günterem Grassem vyznamenán první Cenou Karla Čapka, v roce 2001 dostal jako první Cenu Franze Kafky.
Často přemítal, jakým by byl spisovatelem, kdyby jeho prarodiče nepocházeli z východní Evropy. Významně přispěl k propagaci a šíření moderní české a polské literatury v někdejším západním světě: dlouhou dobu působil jako šéfredaktor řady nakladatelství Penguin nazvané Spisovatelé z té druhé Evropy a napsal mimo jiné předmluvu ke Směšným láskám; díky němu získal Milan Kundera v USA své první čtenáře.
Kromě řady jiných českých ocenění byl Roth v roce 1994 společně s Günterem Grassem vyznamenán první Cenou Karla Čapka, v roce 2001 dostal jako první Cenu Franze Kafky. Do češtiny jeho díla nejvíce překládali Rudolf a Luba Pellarovi, později Jiří Hanuš.
Hrdinové odsouzení společností
Ve svých bezmála třech desítkách románů Roth umně mísil tragické i komické prvky a vyhýbal se falešnému sentimentu a nadějím ve smyslu posmrtného života. Byl ateistou, který přísahal věrnost pozemské imaginaci, ať už odkazoval k pornografickým funkcím prosté existence ve skandálním Portnoyově komplexu (1969, česky 1992) či se nořil do romantických fantazií o Anně Frankové v Elévovi (1979, česky 1985).
Jeho knihy spojují témata obvinění a očištění a to, že jejich autor pocit zmaru, lidské sobeckosti a nespravedlnosti rozšířil z židovských komunit na celou společnost.
Jako zázračné dítě 50. let Roth šokoval celý západní svět tím, že pouhou dekádu po holokaustu odmítl své židovské postavy zobrazovat buď jako hrdiny, nebo jako mučedníky, pročež ho řada ortodoxních rabínů obvinila z antisemitismu. A ještě více ho proslavil Portnoyův komplex, román explicitně popisující sexuální revoltu 60. let, který vyvolal skandál i v této převratné dekádě.
Téma veřejného odsouzení v americké společnosti a následných očistných rituálů se jako červená nit vine i jeho trilogií z 90. let. V každé popisované dekádě se projevovaly jinak: zatímco v Americké idyle (1997, česky 2005) Roth reflektuje bouřlivé hnutí proti válce ve Vietnamu, Vzala jsem si komunistu (1998, česky 2010) zachycuje dusno mccarthyismu 50. let a v Lidské skvrně (2000, česky 2005) vykresluje prosperitu a pokrytectví sklonku milénia.
Za Americkou idylu Roth obdržel Pulitzerovu cenu, Lidská skvrna, pokládaná za jeden z největších amerických románů 20. století, je strhujícím příběhem Colemana Silka, univerzitního profesora sraženého jediným drobným přeřeknutím z vrcholu životní dráhy do propasti ponížení a zostuzení. A Rothovo Spiknutí proti Americe, které v USA vyšlo těsně před prezidentskými volbami 2004 (česky 2006), je dramatem politickým.
Témata:
Související
