Průzkum se týkal především dětí ve věku šest až 19 let. Zkoumal nejen vývoj preferencí různých žánrů, ale zabýval se i tím, proč některé děti knihy číst nechtějí. Pátral ale také po tom, jak by měla podle dětí vypadat ideální knihovna. U mládeže to vyhrála budova Ústřední Městské knihovny v Praze – tu totiž v průzkumu jmenovala nejčastěji.

Jsme rádi, že prostor budovy Ústřední knihovny zvenčí i zevnitř vnímají děti takto pozitivně,“ sdělila pro Blesk.cz tisková mluvčí Městské knihovny v Praze Lenka Hanzlíková.

Snažíme se zařídit pro děti všech věkových kategorií, včetně jejich rodičů. Mohou si u nás zahrát deskové hry, k dispozici mají počítače, rovněž i koutek pro čtení komiksů a také koutek pro youtubery,“ dodala Hanzlíková s tím, že se knihovna snaží neustále přizpůsobovat zájmům nejen dětí.

Z knihovních statistik, které pochází z reprezentativního vzorku několika jejích poboček, vyplývá, že bezmála 60 % dětí a mládeže navštěvuje knihovnu z důvodu půjčení knihy domů. Kdežto zhruba 10 % se netají tím, že jde do knihovny vyloženě kvůli internetu nebo hraní her na počítači. Za nejoblíbenější knihy mezi mládeží přitom mluvčí uvedla knihy s tematikou oblíbené televizní rodiny Simpsonů nebo generacemi prověřenou klasiku Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky.

Prospívá, nebo škodí povinná četba?

Průzkum ale také prokázal nechuť dětí ke čtení po negativní zkušenosti s povinnou četbou. „Obecně je při povinné četbě kladen důraz na klasickou literaturu, která je těžká. Například Babička Boženy Němcové je určena spíše pro dospělé než pro děti,“ vysvětluje Vít Richter z Knihovnického institutu, který se na průzkumu podílel.

Děti složitost textu odradí. Nemělo by při povinné četbě jít o to, co čtou, ale spíše kolik toho přečtou.“ Podle Richtera je škoda, že učitelé spíše nezohledňují knihy, které by pro děti byly atraktivnější.