Práce se starými knihami vyžaduje velkou opatrnost: „Většina starých knih je na tzv. kyselém papíře, který je velmi křehký a snadno se drolí. U starších periodik chcete otočit list a kousek stránky vám zůstane v ruce, musíme být skutečně velmi šetrní,“ vysvětluje Zuzana Hartmanová, vedoucí oddělení digitalizace pražské městské knihovny.
S novým skenerem je podle ní snazší zacházení díky automatickému uzavírání skleněného poklopu, příhodnější je podle ní i samotná technologie: „Šlo nám především o to, aby skener postupoval shora dolů, nikoliv zleva doprava. To nám umožňuje skenovat i lesklé papíry. Obzvláště soudobá periodika bývají na lesklých křídových papírech, které na běžných skenerech naskenovat nejdou,“ říká Zuzana Hartmanová.
„V digitalizaci postupujeme od nejstarších knih, zkontrolujeme, jestli už je nemá zdigitalizované někdo jiný a pokud ne, tak to uděláme my,“ říká Hartmanová.
Knihovna digitalizuje především volná díla, na něž se už nevztahují autorská práva a může je bez omezení zpřístupnit veřejnosti. Podle informací na jejím webu jde o knihy, u nichž uplynulo 70 let od smrti všech autorů včetně překladatele či ilustrátora a 50 let od vydání.
Listovat v nich lidé mohou přímo na webu knihovny. Nejčastěji na webu podle vedoucí oddělení digitalizace pátrají různí badatelé: „Lidé nejčastěji koukají do pražských historických adresářů. Nejspíš jsou to nějací badatelé, ale skutečně jsou to naše nejprohlíženější tituly. Když například nastane nějaká technická chyba a něco nejde zobrazit, hned nám to píšou. Často lidé vyhledávají i tituly o hřbitovech.“
