9°C
Na seznamu Anticharty, který uveřejnilo Rudé právo, jako jedna z mála našich zpěvaček nefigurujete. Vy jste ji nemusela podepsat?
„To víte, že musela... Ale nakonec nemusela! Od jejího podpisu mě zachránila moje ještě nenarozená dcera. Já na to období ale opravdu nechci vzpomínat. Byla to pro nás všechny moc těžká doba. A ten, kdo ji neprožil, to všechno těžko pochopí.“
Jak jste prožívala období Charty 77?
„Byla jsem pětinásobná Zlatá slavice, lidé mne milovali, nevěděla jsem, kam dřív skočit. No a s manželem jsme čekali dítě. Tak jsem se vznášela na obláčku a vůbec jsem netušila, že vznikla nějaká Charta. Potom jsem ale těžce spadla na zem.“
To bylo kdy?
„Když začali lanařit zpěváky, aby přišli do Divadla hudby a podepsali Antichartu. To už jsem věděla, co je to Charta. No a za mnou přišli přímo domů. Byla jsem Zlatá slavice, potřebovali mne. A dopadlo to hrozně.“
Hrozně?
„No ano. Měla jsem rizikové těhotenství, čtrnáct dnů před porodem a dcera měla omotanou pupeční šňůru kolem krku. Manžel se strašně naštval, co to po mně v mém stavu chtějí. No a nakonec si s těmi fízly dali do držky! Padalo se i ze schodů. Nakonec jsme to všechno pěkně odnesli.“
Jak to dopadlo?
„Manžela vyhodili z práce, bylo jim úplně jedno, že nebudeme mít co jíst, a já měla problémy. Tady jsem sice zpívala, protože si mě lidé žádali, ale na Pragokoncertu se ke mně začali chovat drsně. Dostávali spousty dopisů se žádostmi o moje vystoupení v zahraničí, ale všechny je dávali do šuplíku. Až později jsem se to dozvěděla a zůstala jsem stát s otevřenou pusou.“
Kdo byl tehdy váš manžel?
„Překladatel Jan Nemejovský. Tehdy pracoval v Artii (podnik zahraničního obchodu, pozn. red.), dnes občas hraje. Moc toho o něm nevím, strašně dlouho už nejsme v kontaktu.“
Jak jste se s ním seznámila?
„S Jirkou Brabcem nás pozval šéf americké Country asociace do Nashvillu. Hledali jsme manažera, který mluví dobře anglicky. Dozvěděli jsme se o překladateli Janu Nemejovském. Nejdřív s námi nechtěl jet, ale pak jsme spolu začali chodit a on se rozhoupal. V tom Nashvillu jsme trochu popíjeli whisky a najednou mi Honza říká, co kdybychom se vzali? Velvyslanectví ve Washingtonu nám vystrojilo báječnou svatbu.“
Zpráva o vaší veselce se hned objevila v českých novinách. Někteří vaši přátelé to považovali za svatbu z trucu.
„Je fakt, že jakmile jsme se vzali, řekla jsem si – ty jsi ale pitomá! Poté, co mi ale Libuška Šafránková před mýma očima klofla po letech Pepu Abrháma, měla jsem rozbolestněnou duši i srdce. Potřebovala jsem někoho, kdo mě pohladí...“
Manželovi vděčíte také za svou jedinou dceru Lindu, která se stejně jako vy stala zpěvačkou a vystupuje pod uměleckým jménem Jana Fabiánová.
„Ano. Přišla sice na svět císařským řezem, ale já v ruce držela svoje největší štěstí.“
Před Antichartou vás tedy zachránil porod. Řekněte, kdybyste nebyla těhotná, šla byste do toho Divadla hudby a podepsala?
„Teď vám sice řeknu, že nepodepsala, ale upřímně řečeno – nevím... Ta doba byla opravdu složitá. Všichni stáli před otázkou: Nepodepíšeš, už si neškrtneš! Podepíšeš, můžeš dělat dál svou práci, kterou miluješ... Jak byste se rozhodla vy?“
Nevím...
