Letos oslavíte třicátiny a je nutno říct, že vypadáte líp než ve dvaceti. V čem je to tajemství?
Opravdu? Tak to děkuju. Myslím, že jsem se postupně „nacházela“, a tak rostla i má osobnost. Ta šla asi ruku v ruce i se vzhledem. Zvykla jsem si na to, jak jíst. Jak se udržet v kondici. Začala jsem se o sebe víc starat. Jinak se oblékat a pravidelně cvičit. Myslím, že jsem prostě dospěla a jsem hlavně šťastná. Mám úžasného muže, který je pro mě vším, skvělé rodiče a mohu dělat v životě to, co mě naplňuje. Asi ze mě tato „kombinace“ vyzařuje. Jinak žádné tajemství nemám.
V mládí jste měla období, kdy jste lehce bojovala s váhou, teď už jste dlouhé roky krásně štíhlá. Je to boj a dřina, nebo se vám metabolismus sám srovnal?
Snad nejhorší bylo období puberty. To jsem opravdu měla nějaké to kilo navíc. Pak jsem si řekla, že se sebou musím začít něco dělat, jinak to bude zacházet dál a dál. Mám sklony k tloustnutí, a to stále. A s tím se holt musím malinko poprat. Už mnoho let si držím váhu s minimálním rozdílem, i když mi to dá nějakou tu práci. Není to rozhodně samozřejmost, která je zadarmo. Nejsem ale blázen. Jídlo miluju, takže se prostě jen krotím. Snažím se jíst zdravé a čerstvé potraviny. Nepřejídám se a nejím v noci, když se vrátím z vystoupení. A také jsem některé potraviny vyloučila z běžného jídelníčku. Výjimky jsou ale výjimky, takže nemám daná pravidla, přes která by nejel vlak. Neodpustím si například sladké, ať je to cokoliv. K tomu všemu se udržuju pohybem, tancem a cvičením. Těším se, že brzy zase začneme s mým mužem chodit běhat.
LESK: Kerndlová exkluzivně: Za 11 let vztahu jen 5 nocí sama! Petr Macek
Kromě třicítky vás letos čeká ještě druhé výročí svatby. Už jste si zvykla, že jste vdaná paní?
Pokud bych neslyšela od mého muže, jak o mně před někým mluví jako o své ženě a zase opačně, když o Rendovi já mluvím jako o svém muži, snad bych ani nevěděla, že jsme manželé. Jinými slovy: necítím žádný rozdíl mezi časem před svatbou a po svatbě. Oba to cítíme stejně. Vnímáme náš vztah, jako když spolu stále chodíme. Nic nám neschází a jsme spolu zkrátka šťastní. Nic se mezi námi nezměnilo a tak bych to přála každému páru.
S manželem jste spolu ale ještě mnohem déle, už přes dvanáct let, což je vzhledem k vašemu věku opravdu dlouhá doba. Jaký je váš recept na spokojený vztah?
Myslím, že se dokonale známe, víme, jak se ten druhý cítí, aniž bychom to řekli nahlas. Hluboce se milujeme. Není recept na kvalitní, krásný a dokonalý vztah. Podle mě je to osud, že potkáte pravého člověka. My jsme měli to štěstí. Doplňujeme se, máme rádi stejné věci, vzájemně se podporujeme a věříme si. Dokážeme najít společnou cestu a není nic, co bychom před sebou tajili. Jsme k sobě upřímní, a to je moc důležité. Víme, co chceme, a to je být spolu, mít děti a jednou žít na pláži v domku, který jsme si už dávno vysnili.
Vlastně jste doposud celý svůj dospělý život strávila s jedním mužem. Nikdy vás nenapadlo, že třeba přicházíte o nějaké zážitky a zkušenosti?
Nikdy jsem neměla pocit, že o něco přicházím. Vážím si toho, co mám. Něčeho výjimečného, co asi každý nezažije, a tím pádem ani nemůže pochopit. Já jsem zkrátka šťastná žena po boku skvělého muže.
Váš muž je o šestnáct let starší, vnímáte ten rozdíl někdy?
Nevnímám. Přijde mi to přirozené. Žena by měla být ve vztahu vždy mladší. To je názor, který nikdy nezměním. Myslím, že pak mohou být partneři v nějaké rovnováze, kterou ve vztahu potřebují. Moji rodiče jsou od sebe o dvanáct let a jsou spolu už třicet jedna let.
Jak se váš muž líbil rodičům, když jste ho poprvé přivedla ukázat?
Líbil se jim okamžitě. Dost jsme jim připomínali je samotné. Věkový rozdíl i seznámení – mojí mámě bylo věkově skoro stejně jako mně. Potom znamení zvěrokruhu. Táta a Renda mají narozeniny jen pár dní po sobě a jsou tam i další věci. Moji rodiče Rendu poznali hned pár dní po našem seznámení. Když jsme se poprvé viděli a náš společný kamarád nás představil, hned jsme se zamilovali a chtěli být pořád spolu. Když to nešlo, protože jsem byla na Moravě kvůli škole a Renda v Praze, vzpomínám si, že jsme si hodiny v kuse telefonovali. Třeba čtyři pět hodin. Na to s úsměvem vzpomínáme. Jsem ráda, že naši mají s mým mužem tak dobrý vztah.
Jak jsem říkala na začátku, bude vám třicet. Plánujete už děti?
Jistě že se bavíme o dětech. Už se pomalu dostávám do věku, kdy se to začíná přibližovat. Neříkám, že to bude hned, ale mluvíme o nich, moc je chceme a těšíme se. Těším se, až jim Renda bude vařit, je totiž fantastický kuchař. To budou určitě říkat: „Mami, ať vaří prosím tatínek.“ Já totiž nevařím, a tak se k jeho schopnostem nemám šanci nikdy ani přiblížit. Těším se, až ho uvidím v kuchyni s dětmi. Před tím máme ale ještě jiné plány. Dokončit album, vyjít do světa s několika singly, natočit klipy… A potom bych si moc přála splnit si sen a vyjet po republice na své turné s mojí kapelou. Potom bychom se chtěli pomalu začít poohlížet po novém bytě nebo domě, kam bychom se přestěhovali. Byt, ve kterém teď žijeme, milujeme, ale do budoucna v něm nebudeme moci zůstat.
Superman má konkurenci! Česko začal chránit Zázrak! Už máte nový komiks? DAVID TUREK, PETR SOUKUP, JAROSLAV BOUDA
Vy teď ale máte jinou novinku – nedávno jste se stala předlohou jedné z postav v komiksu Zázrak, konkrétně Bílé paní. Jak k tomu došlo?
Scenárista komiksu, Petr Macek, je můj blízký kamarád, dokonce svědek mého muže. Často se vídáme a jednou takhle u oběda, ani nevím jak, přišla prostě myšlenka, že by mohla být Bílá paní, postava, kterou měl tou dobou už ve své hlavě a hlavně ve svém komiksovém příběhu, inspirovaná mnou. Mojí podobou.
Mohla jste do její podoby nebo vlastností nějak zasahovat, nebo byl pro vás výsledek překvapením?
Posílala jsem několik svých fotek z různých úhlů pro Petra Kopla, který komiks kreslí, aby mě zachytil co nejlépe. O zasahování nešlo, ani nebylo třeba. Jen jsem si spíš dělala legraci, co budu mít oblečeného. Bylo víc návrhů, ale nakonec vybrali stejně ten, který se mi líbil nejvíc. Celkový výsledek byl překvapením. A někde tam opravdu kousek sebe vidím!
Léta stejně pádí a to asi skočí z okna po třicítce,ne? 
