8°C
Jaroslava Čejku by poznal už málokdo. Jeho vlasy jsou úplně bílé, tvář o poznání buclatější, ale oči má pořád stejně pronikavé. Je vidět, že se mu daří výborně. „Vaří se tu opravdu dobře. Já jsem polívkovej, ale za chvíli přinesou koprovku a tu také můžu. Prostě po předchozích zkušenostech u mne teď převládá naprostá spokojenost. S jídlem i péčí,“ zhodnotil mezi sousty s úsměvem známý mim obědové menu. V domově pro seniory žije téměř pět let.
Herec se až do úplného konce staral o svoji maminku, která se dožila neuvěřitelných 104 let. Po její smrti ale nevěděl, co s vlastním životem, a chtěl najít místo, kde by měl dostatek klidu. „Byl jsem v několika domovech, ale nikde to nebylo, jak bych si představoval. Až v roce 2010 jsem našel tohle místo v Kobylisích a jsem tu rád. Mám tady pár svých oblíbených knížek, cédéčka a televizi. Sleduji všechno, co mě baví. Nejen zábavné pořady a filmy, ale i sport. Vždyť v mládí, ale i jako postarší člověk jsem rád běhal, takže si s chutí dám přenos atletiky, ale i třeba tenisu,“ sdělil Čejka.
„Hlava mi funguje pořád dobře, ale s tím pohybem to už není nejlepší. To víte, za rok, přesně 22. července, oslavím osmdesátku, takže se není čemu divit. Ale zvládám to a žiju. Dokonce uvažuji o tom, že bych sepsal svoje vzpomínky. Uvidím,“ zapřemýšlel mim.
Jaroslav Čejka rozdával skoro celý svůj život radost díky svým humorným scénkám a vtipům, kterými jenom sršel. S tím nepřestal ani v domově důchodců. Mezi dalšími obyvateli je moc oblíbený a je vidět, že je úplně jedno, kolik je člověku let. Hlavně když se dobře cítí. „Mám ho, kluka, strašně moc ráda. Je sluníčko a dodává nám tu dobrou náladu. Díky, že je tady a že je náš,“ svěřila se Jiřinka, Čejkova spoluobyvatelka domova, a svého favorita zahrnula polibky.
