7°C
Rada číslo 1: připravte vztah na konec: Nejhorší rozchody jsou podle psycholožky Marty Boučkové takové, kdy je protějšek nečeká a je přesvědčený, že žije v hezkém vztahu. Typický příklad? Manželka záletného muže. Zkušení svůdníci totiž své sexuální výpady doma maskují větší péčí, empatií, pozorností. „Průšvih nastává, když se nevěrník rozhodne odejít za milenkou. To je pro stálou partnerku obrovská rána. Absolutně nechápe, proč rozchod, když si žili tak hezky a nic nenaznačovalo možný konec,“ říká Boučková. Taková náhlá smrt může poznamenat i všechny další vztahy opouštěného, už navždy může žít v nejistotě. Základní rada proto zní: Chcete-li se rozejít, připravte na to svůj protějšek. Projevujte nespokojenost, negativní emoce, kritizujte.
Rada číslo 2: buďte osobní! Ať už se chcete rozejít z jakéhokoliv důvodu, snažte se vše ukončit čestně a na úrovni. Oznamovat někomu rozchod prostřednictvím SMS nebo e-mailu je hloupé a pod vaši úroveň. „Osobně doporučuji konec probírat v soukromí. Hodně mužů však z obav před reakcemi ženy raději volí restaurace, kavárny a jiná veřejně přístupná místa,“ upozorňuje Marta Boučková. „Pořád je to ale lepší varianta než jen poslat e-mail,“ dodává.
Rada číslo 3: vyčítejte i chvalte: „Opouštěný partner si zaslouží vědět, proč má zůstat sám. Pokud je v tom někdo třetí, přiznejte to,“ radí Marta Boučková. Kouč Karel Chába ze serveru Partnerské-vztahy.eu s tím souhlasí. „Ale pozor: Nevěra je důsledek, příčina je dílem obou partnerů ve stávajícím vztahu.“ Podle něj bychom měli při rozchodu co nejrealističtěji zhodnotit, co se nám v něm líbilo, co nás trápilo, co dělal partner dobře, co vůbec a co třeba – podle nás – špatně, zkrátka, co nás dovedlo k rozchodu. „Vřele doporučuji v takové chvíli nejen věcně kritizovat, ale také chválit. Pokud jsou toho schopni oba, může jim to hodně pomoci do dalších vztahů.“ Psychologové navíc doporučují co nejvíce mluvit v množném čísle. „Že vztah nevyšel je vina obou a nemá smysl hledat, kdo do něj přinesl více špatného,“ radí Chába.
Rada číslo 4: nevzbuzujte naděje, i když... Nemůže ale pozitivní hodnocení při rozchodu vyvolat u druhého naděje, že by se dal vztah zachránit? „Pokud budu vystupovat důsledně, tak ne,“ tvrdí Chába. Co když ale partner začne žádat o nový pokus a my si nejsme jisti, že rozchod je nejlepším řešením? „Rozhodně nemá smysl pouštět se do nových začátků jen z nostalgie s tím, že na sebe budeme hodnější. To nikam nevede. Je třeba si přiznat: Svými nastaveními, přesvědčeními, názory na toho druhého a na náš vztah jsme se dostali do stavu, který nám nevyhovuje. Znovu to zkusit má cenu jen tehdy, pokud si dokážeme odpovědět na otázku, proč by ten vztah nyní měl být jiný, proč to doteď neklapalo a co uděláme s tím, aby se to zlepšilo.“
Rada číslo 5: rozmyslete si řeči: Jak říká psycholog Chába: „Pokud v rozchodu hraje roli někdo třetí, nemá smysl opuštěnému partnerovi říkat, jak jsme konečně šťastní, a už vůbec ničemu nepomůže je srovnávat.“ Ideálně bychom si tedy měli svou závěrečnou řeč dobře promyslet. „Nemá přitom cenu být v takové chvíli superpoctivý a superspravedlivý a říkat úplně všechno. Cílem je kultivovaný rozchod, ne zbytečné zraňování,“ radí Chába.
Rada číslo 6: přijměte svou vinu: Ať se nám to líbí sebemíň, na krachu nesou – až na úplné výjimky – vinu oba. Tím, co dělali, nebo naopak nedělali. Takže nemá smysl druhému něco vyčítat – že nám zkazil život, že nás připravil o nejlepší roky života a tak dále. „Kdo si takhle stěžuje, popírá svou osobní zodpovědnost. Copak s tím člověkem nebyl dobrovolně? Copak ho neměl rád? Čím více svou – byť pochopitelnou – bolest a frustraci házíme na toho druhého, tím víc sobě tímto iracionálním chováním škodíme,“ upozorňuje Chába. „I ve vztazích platí, že se učíme chybami. Po opadnutí prvotní bolesti bychom si proto měli vyhodnotit, co se nám úplně nepovedlo a co chceme v příštím vztahu udělat jinak,“ doporučuje Boučková.
Rada číslo 7: domluvte se! Ať se rozcházíte po pár týdnech, nebo mnoha letech, domluvte se, jak spolu budete dále komunikovat. „Na rovinu řekněte, jak to cítíte. Někteří mohou už za pár dnů vidět expartnera s novým objevem a nic to s nimi neudělá, zatímco jiného to rozhodí i půl roku poté,“ říká Chába. Boučková upozorňuje, že si obvykle nedělíme jen věci, ale také kamarády. „Proto je dobré mít kromě společných přátel i ty, kteří jsou jen jednoho partnera. V krizi u nich může hledat pomoc a navíc tam může najít i nový vztah.“
Takhle raději NE!
„No a tak jsem jí to řekl a ona se v té restauraci – a to jsem ještě schválně zvolil její nejoblíbenější – normálně složila. Hodinu jsem ji tam pak křísil.“
„Přišel jsem domů, zeptal se přítelkyně, jak se má, a ona mi odpověděla, že už mne to nemusí zajímat, protože se se mnou právě teď rozešla. Proč? Protože už mne prý nemiluje. Copak je tohle nějaké vysvětlení?“
„Chtěl jsem rozchod udělat příjemný a dotyčné jsem koupil pugét jejích oblíbených tulipánů s tím, že jí musím něco říct. No nebudu to natahovat: Ona si myslela, že ji jdu požádat o ruku.“
„Ráno se se mnou ještě vyspala a když jsem se vrátil domů, už tam nebyla ani ona, ani její věci. Sbalila i půlku talířů, půlku příborů, půlku povlečení, a co mě nejvíc dostalo, i půlku nářadí. Absolutně jsem to nechápal, ale zpětně oceňuju, jak rychle dokázala byt vyklidit.“
