7°C
Stíháte se dívat na všechny zprávy?
„Jak kdy. Někdy to vydržím, někdy ne. Já to ale sleduji spíš z profesního hlediska, koukám na moderátory, zjišťuju, jak na mě působí. Každá televize má ve verbálním projevu svůj vlastní výraz. Takže různě přepínám, někde vydržím déle než jinde, občas se naštvu. Ale já se moc naštvat nenechám, od toho máme ovladač, takže můžeme kdykoliv změnit kanál.“
Jak to myslíte, že každá stanice má svůj výraz?
„Začnu Českou televizí. Ta je velmi seriózní, velmi důstojná, ale bere sama sebe příliš vážně. Měla by udělat krok směrem k divákovi. Druhá věc je její obrazová stránka a aranžmá. To, že jsou moderátoři zpráv nuceni chodit po studiu, je v mluveném projevu svazuje. Navíc já, jakožto divák, vůbec netuším, proč tam pochodují, nemá to význam. Odvádí to pozornost od hlavní zprávy. Myslím, že tahle inovace, kterou ČT před pár lety zavedla, nebyla nejšťastnější.“
Jaká je Nova?
„Nova je pro mě poslední dobou totální zmatek. Dřív si držela svoje moderátorské dvojice, jen sem tam proběhla nějaká inovace. Ale odchodem Karla Voříška tenhle systém totálně rozbili. Markéta Fialová zůstala sama, přitom ostatní jsou stále ve dvojici. Přestávám rozumět tomu, proč je někdo sám, někdo ve dvou… To je chyba, protože divák je neskutečně konzervativní. Zprávy jsou vlastně taková rodinná návštěva. A když už si divák na někoho zvykne a přijme ho do rodiny, tak chce, aby to tak zůstalo. Experimenty nepřijme.“
A když si odmyslíme tenhle chaos, jací jsou nováčtí moderátoři?
„Zdá se mi, především u těch nových moderátorů, že mají problémy s dýcháním. Místo do bránice dýchají do plic, takže slyšitelně hekají a cukají sebou. Z toho plyne, že mluví strašně rychle a já, jako divák, za nimi musím letět, nepovídají si se mnou. Nova je pro mě prostě rozbitá.“
A zbývá nám Prima.
„Na Primě jsou dvě dvojice, které jsou na velmi dobré úrovni. Jen se mi zdá, že by ke Karlu Voříškovi lépe pasovala Terezie Kašparovská. Jsou skoro stejně staří, stejně zkušení, měli by dohromady skvělou energii. Tomáši Hauptvogelovi by to zase slušelo s Klárou Doležalovou, jsou to mlaďoši, sportovní typy. Myslím, že tahle výměna by všem prospěla.“
Třeba na ni dojde, změny na moderátorských postech nejsou nic výjimečného. Jen Lucka Borhyová s Reyem se stále drží.
„Lucka a Rey jsou přírodní úkaz Vladimíra Železného. To byl jeho úžasný manažerský tah. Vzal sekretářku a rosničku, blondýnku a chlapce s předky z Ghany. Tehdy byla každá podobná inovace na Nově přijímána skvěle, protože Nova byla první. Navíc Lucie má obrovský dar, je neskutečně milá a upřímná. Takže i když divák ještě sem tam postřehne, že něco neříká úplně správně, všechno jí odpustí kvůli těm bezbřehým sympatiím. A Rey je gentleman, takový rytíř. Jsou s divákem už spoustu let a on s nimi prožívá jejich osudy, například Lucčino těhotenství. Oni dva jsou fenomén a funguje mezi nimi určitá chemie, což je velmi důležité.“
Jak to myslíte?
„Proto existuje model dvojic. Žena by měla být milá, občas jakoby lehce se svým partnerem zaflirtovat… Musí mezi nimi prostě probíhat interakce. Když se na sebe ti dva nepodívají, jsou nervózní, neposlouchají se, tak je to v háji a divák tu disharmonii cítí.“
Takže je podle vás důležité, aby spolu moderovali muž a žena? Na Nově už zkoušeli model dvou žen.
„Dvě ženy, to je risk. Nikdy není jisté, jestli to ty holky myslí dobře. Když jsou vedle sebe dvě krasavice, tak ať chtějí nebo ne, trochu se porovnávají. Řekla bych, že to na lidi nepůsobí dobře. A chybí tomu ten flirt, to přátelství, ze kterého na diváky skrz obrazovky proudí pozitivní energie.“
Sama razíte teorii, že pro dobrého moderátora je důležité vzdělání. Proč je tedy stále častější trend, že zprávy moderují vítězky České Miss, sportovci…
„Ti vzdělání nemají a taky je to vidět. Jenže televize chtějí sledovanost a myslí si, že když tam posadí missku nebo sportovce, tak se divák nadchne a podívá se na ně. On se podívá, ale není to žádný blbec, takže rychle pozná, jestli v sobě dotyčný nebo dotyčná něco mají nebo ne. Devalvuje se tím hodnota moderátorské práce. Jakože: Sedni si, ono to nějak dopadne, hlavně že jsou tu ty svaly nebo ta korunka. To je velký omyl a diváci to nevezmou. Tenhle experiment, který teď probíhá na Primě, musí dřív nebo později skončit.“
Pak je druhá kategorie, tedy ti, kteří vzdělání mají, ale je jim okolo dvaceti, takže jim chybí zkušenosti. Můžou působit důvěryhodně?
„Nemůžou a taky nepůsobí. Příkladem je Emma Smetana, která bezesporu vzdělaná je, ale zkušenosti zatím nemá a logicky ve svém věku ani mít nemůže. Je hezká, ale působí to, že si o sobě myslí, jak je neuvěřitelně úžasná. Mluví hrozně rychle, různě sebou mlátí a pak se na mě podívá zespodu a já se leknu. Protože ona nemluví ke mně, k divákovi. A v tom je ta podstata – moderátorská práce je služba. Služba divákům a češtině a obojího si moderátor musí vážit.“
Vám už prošla pod rukama řada moderátorů. Stalo se někdy, že byl někdo z nich ztracený případ, nebo to jde vykřesat z každého?
„Dá, ale ten dotyčný musí mít základ, tedy zkušenosti a vzdělání. Pokud ho nemá, musí si ho doplňovat. Když jsem svého času pracovala s rosničkami na Nově, dávala jsem jim za úkol, aby si každý den otevřely kulturní dvoustranu v novinách a přečetly ji celou od začátku do konce. Protože i když tomu nemusí ze začátku rozumět, tak si tím minimálně cvičí paměť. Prostě s každým se dá něco dělat, ale musí pracovat tak, jak já chci. Je to trošku diktatura.“ (směje se)
Míra talentu se ale samozřejmě u jednotlivců liší. Jste schopná svým žákům říct narovinu, že talent nemají?
„Když by přišel někdo, kdo opravdu talent nemá, tak mu to řeknu. Jednou jsem to už dokonce zažila, jeden chlapec po tom velmi toužil, dlouho za mnou docházel, ale prostě to nešlo. Takže jsem mu po nějaké době řekla, že se trápíme oba a že to tam prostě není. Troufám si tvrdit, že po těch letech už to poznám velmi rychle. Jakmile člověk promluví, tak vím, jestli s ním lze pracovat, nebo ne. Stačí pár sekund.“
Opusťme televizní zpravodajství. Když se podíváme na jiné pořady, připadá mi, že je čím dál častěji moderují herci nebo zpěváci. Je to v pořádku?
„Není. A herec, který je zodpovědný ke svému talentu a ke svým divákům, takovou nabídku prostě nevezme. Moderace je výsostná disciplína, to nemůže dělat každý. Ale pakliže si to někdo chce zkusit… Jak se říká: Špatný herec, který nevydrží dvě hodiny ostudy.“ (směje se)
Nevybavíte si někoho, kdo si to takhle vyzkoušel a kupodivu mu to i šlo?
„Ne, zatím jsem asi nikoho takového neviděla.“
Lepší je asi sázka na moderátorská esa, jako je třeba Karel Šíp…
„To je miláček! Je neuvěřitelné, co předvádí, vždycky na něj koukám naprosto fascinovaně a jen napjatě čekám, co udělá v dalším okamžiku. To je koncert!“
Kdo další patří mezi vaše oblíbence?
„Tak samozřejmě Marek Eben, to ani není potřeba rozebírat. Je to naprostá špička, je vzdělaný, kultivovaný, vtipný… No, a když zabrousím do politiky, tak přírodním úkazem je Václav Moravec. To prostě nechápu, ten okruh vědomostí, ta kultivace. Každý týden řeší něco jiného a vždycky se bezvadně orientuje. Ten člověk by se měl dostat do čítanek.“
V českém showbyznysu je ale také řada dam, které si říkají moderátorky, přičemž moderují maximálně akce v nákupních centrech…
„Na tom ale nesete podíl viny vy novináři, protože jste to přijali, takže se o nich jako o moderátorkách mluví a píše. Kdybyste to nepřijali a říkali jim „paní, které něco uvádějí“, bylo by to vhodnější. Slovo moderace pochází z latiny a znamená to usměrňovat. A moderátor musí umět usměrňovat svoje publikum tam, kam on chce. Což tyhle dámy nedělají, jim jde spíš o to, aby byly viděny. Ale já to nekritizuji, jak jsem řekla – když se mi něco nelíbí, tak na to prostě nekoukám.“
Neučíte ale jen moderátory, mezi vaše žáky patří i ministr financí Andrej Babiš.
„Já už jsem v minulosti učila pár poslanců a pak jsem se řízením osudu dostala k panu Babišovi. S ním je to vždycky svátek, poslouchá mě na slovo. (směje se) Když řeknu, že něco bude tak a ne jinak, on mi to odkývá a snaží se. I když se mu to vždycky nepodaří, protože je Slovák a prostě přemýšlí ve slovenštině. Mluví česky, ale jakmile ho někdo mírně popíchne, vyletí mu adrenalin a přechází do slovenštiny.“
No, ona už to v jeho podání není tak úplně slovenština.
„To je pravda, já tomu říkám hotentotština. Je to takový mix. Je to ale výborný člověk, navíc velmi pečlivý a sebekritický. Snaží se, ale samozřejmě to bude ještě chvíli trvat, nic nejde hned.“
Co mu třeba dělá největší problém?
„První naše důležité slovo bylo zemědělec. Protože on říkal zemedělec. To jsem vždycky křičela: ’Proboha ne, to říkal Husák!’ A druhé slovo, které musíme hlídat, je zakázka. Má tendenci říkat zákazka.“
Mě baví, že v názvu svého hnutí říká místo ANO ÁNO.
„No jo, to jsme taky řešili. V češtině je prostě důraz na první slabiku, slovenština to má tak nějak různě. Ale jak říkám, už udělal obrovský pokrok a stále se zlepšuje. Dávám tomu ještě tak rok a půl a nebude to mít chybu.“
, nyní má jeho rodina jiné problémy, ale to sem nepatří.
