Jana Doleželová: Partnerství má násobit radost a dělit starost!

BLESK: Loni jste se po devíti letech rozešla s partnerem Richardem. Po takové době bych spíš čekala svatbu!

„Ano, s Richardem jsem žila devět let. Hodně věcí nás spojovalo, třeba nadšení pro cestování, sport, hudbu, společní přátelé a obdobný náhled na partnerský a rodinný život. Prožili jsme spolu hezké roky a Richarda si jako člověka pořád vážím. Nicméně neměli jsme děti a náš vztah se postupně přesouval z partnerství do přátelství. Od našeho rozchodu už uplynul rok.“

Nezačaly vám bít biologické hodiny?

„Založení rodiny by mělo být vyústěním fungujícího vztahu. Neřídím se věkem, ale tím, jak vztah funguje. Každopádně věřím, že děti ženě v mnoha ohledech změní priority a přístup k životu, učiní život naplněným. Občas hlídám dcerku kamarádce a právě na ní vidím, jak se v roli maminky změnila.“

A jak to máte? Nejdřív svatba a potom děti?

„Pokud chci prožít plnohodnotný život, je pro mě důležitější vychovávat dítě než být vdaná.“

Loni jste se zničehonic objevila po boku miliardáře Karla Janečka. Kde jste se seznámili?

„Na jednom společenském setkání, na kterém se probírala stávající politická situace.“

Jenže pak Karel v televizi přiznal, že kromě vás má ještě další oficiální partnerku.

„Pro mě je hloubka vztahu v blízkosti dvou lidí, kteří spolu sdílí společné radosti, starosti a volné chvíle. Můj přístup k partnerství je tradiční, Karel to má jinak. Bude lepší, když v osobním životě půjdeme každý svou cestou.“

Vy jste do té doby o jeho specifickém životním stylu opravdu nic netušila?

„Ne, a ten kratičký vztah s Karlem jsem ukončila hned poté, co jsme si náš odlišný přístup k partnerskému životu vyjasnili.“

Karel je miliardář, dokázal by vám poskytnout zázemí. Kvůli tomu byste jakýsi polygamní vztah překousnout nedokázala?

„Ne. Vyrostla jsem v tradiční rodině a právě v takové chci vychovávat i své děti. Mimochodem, moji rodiče letos oslaví krásných čtyřicet let od svatby.“

Karel se vás prý snažil získat zpět a vyznával vám lásku…

„Vy teď asi narážíte na jeho vyjádření v Top Star magazínu a na Facebooku. Ale vážně, ten krátký vztah je pro mě dávno minulostí. Domnívám se, že oba své osobní štěstí najdeme jinde.“

Co vy vůbec u muže hledáte?

„Měl by být moudrý, loajální, sportovně založený a měl by mít smysl pro humor. Jde spíš o to, aby měl šarm, charisma, takt, galantnost a určitou noblesu, než o to, jakou má barvu očí či vlasů. Nejdůležitější ovšem je, abychom si uměli být vzájemně oporou, když je nám těžko. Partnerství má násobit radost a dělit starost.“

Opravdu? Já slyšela, že prý hledáte především tučné konto.

„To tvrdí skupina novinářů, kteří mě ani nikdy nepotkali. Snažím se tyto články ignorovat. Kdo mě zná, tak ví, jaká jsem. Kdo mě nezná, může se mnohé o mně a mých aktivitách dozvědět ze stránek na internetu nebo na Facebooku.“

Takže byste klidně žila s mužem bez bohatsví?

„S Richardem jsem se seznámila asi před deseti lety, tedy ještě před mojí účastí v Miss. Byl to normální kluk, který vystudoval a v té době vlastnil vůz a byt na malém moravském městečku. Připadá vám to jako závratné bohatství? Já tehdy vyhrála v Miss auto a bydlení v Praze. Žili jsme spolu devět let. Polovinu času v mém a polovinu v jeho zázemí. Za tu dobu jsme oba ušli v profesním životě velký kus cesty a vypracovali se. To se pak odrazilo i na našem mnohem lepším zázemí.“

Jako jedna z mála miss jste rozjela vlastní byznys v oboru, který jste vystudovala – jste majitelkou lékárny. Modeling už jste pověsila na hřebík?

„Vždycky jsem ho brala jako nejlepší studentskou brigádu a možnost cestovat, nikoliv jako životní náplň. Proto jsem po studiích začala s lékárenskou praxí, kterou jsem následně potřebovala pro budování lékárny, a modeling jsem postupně nechala ustupovat do pozadí.“

Nelitovala jste nakonec, že jste do Miss šla?

„Ne, vždyť mi ten titul přinesl spoustu zážitků, zajímavé kontakty, možnost cestovat a pracovní uplatnění. Navíc díky kontraktu s Miss, následným reklamním kampaním a focení jsem v poměrně mladém věku mohla vydělané prostředky vložit do vybudování lékárny. Na druhou stranu, všechno má svoji daň. V tomto případě to byla naprostá ztráta soukromí.“