„Pečovala jsem o Jiřinku, takže jsem v jejím bytě měla logicky svoje věci. A ty zmizely, stejně jako Jiřinčino zlato, brilianty i peníze,“ zoufá si bývalá pečovatelka, která teď sama bojuje s těžkou nemocí.

Důkazy o vině

Kvůli rakovině už jí zbývá jen pár dní života. Nemá proč rvát se o mamon, jde jí o pravdu. „Jiřinka umřela už brzy ráno a mně zavolali až po poledni. Svítivá měla celé dopoledne na to, aby vyrabovala byt,“ tvrdí Alena Rýznerová. Jaké má ale pro svá drsná obvinění důkazy? „Když jsem jí volala, jak se má Jiřinčin buldoček Amálka, zeptala jsem se jí na cihličku zlata. A ona mi hned řekla, že tam žádné nebyly a někdo je ukradl. Tím se podle mě prořekla,“ míní paní Alena.

Slepá důvěra

„Svítivé jsem vždy věřila, stejně jako Jirásková. Až po její smrti jsem zjistila, co je zač,“ lituje Rýznerová své slepé důvěry a dodává: „O Jiráskovou se nikdy nestarala, pečovala jen o Malenice a do Prahy jezdila občas za pár měsíců. Malenice měla zdědit tak, jak zdědila – to je v pořádku. Ale byt se měl rozdělit na půl mezi nás dvě!“ Jana Svítivá se k nařčení nevyjadřuje, už druhý den nereaguje na telefony.