14°C
Jeho maminka, vídeňská zpěvačka operetních divadel Mia (Marie) Malinová, ho porodila takřka na jevišti divadla v Košicích, kde byla na turné. Jen tak tak jí prý stačili dovézt do porodnice.
Záhada
O jeho otci Františkovi, koluje spousta neprověřených informací a dnes už zřejmě nikdo neví, co bylo pravda. Pocházel z Karlových Varů a byl zaměstnán u Vězeňské stráže. Služebně, jako vězeňský dozorce, se dostal až do Košic, kde se sblížil se svojí pozdější manželkou. Waldemar, křtěný jako Vladimír, měl ale možná jiného otce. Tím biologickým měl být jakýsi cikánský primáš, vedoucí cimbálové kapely.
Sklář
Přestože Matuška zdědil po matce talent ke zpěvu a herectví, dali ho rodiče do učení na skláře do Poděbrad. V Karlových Varech, ve sklárně Moser, se ale ukázalo, že sklářskou píšťalu nezvládne. „Já byl prostě chabrus na plíce a místo hrudníku jsem měl lavor, obrácený dovnitř,“ žertoval později on sám.
A tak se jeho záchranou stal v roce 1950 návrat do Prahy a složený konkurs do Státního souboru písní a tanců.
Po vojně dělal tajemníka Domu osvěty v Chebu a také zpíval po karlovarských kavárnách. Ale Praha ho lákala víc.
Reduta
Poprvé se jako zpěvák a hráč na kytaru a banjo představil publiku v pražském divadélku Reduta, v sezoně 1957–58. „To byla moje první opravdová škola,“ vzpomínal později. Tam se také seznámil se Suchým a Šlitrem. Založil Mambo kvintet a s autobusem objížděli republiku po akcích.
Semafor
Když Suchý se Šlitrem založili v roce 1959 Divadlo Semafor, přitáhli tam i Waldemara Matušku.
„Šestého února 1960 ráno jsem stál v Praze na Václavském náměstí, se dvěma košilemi a kytarou. Sedmého mě v Semaforu učili první roli a písničky,“ řekl zpěvák. Zejména v pořadu Zuzana je sama doma a pak jako pošťák Bedrna v Takové ztrátě krve Matuška exceloval. Jeho písničky z té doby – Árie měsíce, Písnička pro Zuzanu, Ach, ta láska nebeská, Kočka na okně, Píseň o koni, To všechno odnes čas a další – z něj udělaly hvězdu.
Lidé v něm viděli člověka, jako byli oni, hvězdné manýry mu byly víc než vzdálené. Kdo mu padnul do oka, s tím si dal i panáka, zazpíval si… Žil skromně, a to se líbilo. I to, že v Semaforu přespával na vyřazené oponě, kterou se také přikrýval.
Kdyby tisíc klarinetů
Při natáčení slavného filmu Kdyby tisíc klarinetů na zámku v Kynžvartě byli herci ubytováni v nedalekých Mariánských Lázních. Spolu s Gottem a Pilarovou se tam Matuška údajně opil a měl z balkonu pomočit vrátného. Podle jiných spekulací ho polil limonádou. Nikdy se nic neprokázalo, všichni „účastníci“ o tom dodnes mlčí, nicméně Matuška tehdy dostal roční zákaz mimodivadelního vystupování.
Živel
Matuška byl živel a řídil se pořekadlem – co na srdci, to na jazyku. Měl i pár konfliktů se státní mocí a protože toho chtěl stihnout hodně, nehrál a nezpíval ani zdaleka jen v Semaforu.
Když si dojednal na jeden večer víc vystoupení a to semaforské propásl, dostal výpověď. „Můj posudek k odchodu ze Semaforu začínal slovy »Soudruh Waldemar Matuška«. Naštvalo mě to,“ vzpomínal.
A tak, spolu s Evou Pilarovou, odešel v roce 1961 do Divadla Rokoko. Krátce poté založil hudební skupinu K.T.O (Kamarádi táborových ohňů), ale vztahy se Suchým a Šlitrem nepřerušil. Zahrál si i ve filmu Kdyby tisíc klarinetů.
Se skupinou K.T.O. Matuška pravidelně jezdil do zahraničí. Procestoval i celé USA a pro krajany na Floridě už tehdy uspořádal koncert.
Nikdy neuměl řídit
Waldemar Matuška se nikdy nenaučil pořádně řídit auto. Řidičák sice měl, ale každý ze svých vozů – vystřídal jich prý šestnáct – naboural nebo pořádně odřel nejdéle do měsíce. Mělo to být často díky alkoholu, ale problémy s policií nikdy neměl. Dokonce i jeho divoké noční projížďky po Václavském náměstí mu tehdejší dopravní policie tolerovala. V manželství mu řidiče dělala vždy jeho Olga Blehová.
Velký pověrčivec
Matuška byl celý život velmi pověrčivý. V divadle si nikdy nesedal do první řady, protože to prý přinášelo smůlu. Když něco zapomněl a vracel se kvůli tomu domů, musel si sednout, napočítat do deseti a teprve potom znovu jít. Když mu přes cestu přeběhla černá kočka, vyhazoval z kapsy desetník nebo si přes levé rameno třikrát odplivl.
USA
S manželkou Olgou Blechovou v roce 1986 do USA emigrovali, postavili si na Floridě domek.
Waldemar Matuška se po roce 1989 do vlasti často vracel. Léčil si tady astma, protože jeho zdravotní pojištění v USA všechny náklady pokrýt nemohlo. Nikdo mu ale nikdy nic nevyčítal. Milovaný Walda byl stále obrovsky populární.
Zemřel 30. května 2009 na zápal plic, ke kterému se přidružilo selhání srdce. Leží na Vyšehradě v Praze.
