Sobota 27. listopadu 2021
Svátek slaví Xenie, zítra René
Zataženo, sněžení 2°C

Tyto bylinky jsou zázračné pro naše ústa a zuby. Vyléčí spoustu problémů

/
  • (istock.cz)
    12. listopadu 2021 ● 06:00

    S kartáčkem se zubní pastou, ještě rozespalí, začínáme den a večer, před spaním se s nimi zase ukládáme ke spánku. Naše zuby a dásně chrání jak technika jejich čištění, tak účinné látky obsažené v zubní pastě. Ovšem pouze za předpokladu, že sáhneme po zubní pastě a případně i ústní vodě, které obsahují skutečně léčivé výtažky z bylin a koření. Máta, hřebíček i fenykl obsahují silice blahodárné pro naše ústa. 

    O ústa, zuby i dásně pečujeme dvakrát denně. A často to děláme naprosto automaticky a bezmyšlenkovitě. Stojí však za to se nad technikou čištění zamyslet a vedle klasického kartáčku využít také ty mezizubní. Díky nim eliminujeme tvorbu zubního plaku a bakterií na hůře přístupných místech, a chráníme tak zdraví nejen svých dásní, ale i zubní skloviny. Podobně přispívají ke zdraví dásní vhodně vybrané bylinné silice. Které to jsou? 

  • 1.

    Silice, vonné výtažky z bylin

    Silicemi nebo také éterickými oleji nazýváme vonné látky obsažené v bylinách, kterými se rostliny snaží odpudit býložravce. Silice výrazně voní a na lidský organismus mají mnoho pozitivních vlivů. Můžeme je užívat jak zevně v mastech a obkladech, tak vnitřně díky nálevům z bylin nebo formou aromaterapie. Umí podpořit chuť k jídlu, trávení a také správné fungování nervové soustavy. Ač se různé silice používají odlišnými způsoby, dá se říci, že všechny působí dezinfekčně.

    Pravou silicí při hygieně úst je hlavně ta mátová, hřebíčková a fenyklová. Tyto silice můžeme mít k dispozici v koupelně a pravidelně je, naředěné vodou, kloktat. Ještě vhodnější je však vybrat si zubní pasta či ústní vodu, které je obsahují. Díky tomu ústní dutinu nejen příjemně provoníme, ale i pravidelně dezinfikujeme, a tím ji zbavujeme zánětů a předcházíme vzniku paradentózy. Další léčebné preparáty, které tyto silice obsahují a se kterými můžeme každý masírovat dásně, dokonce záněty a pokročilou paradentózu léčí. Masážní roztoky umí vyléčit také afty, opary a rány po chirurgických zákrocích. 

  • 2.

    Máta peprná

    Různé druhy máty dnes planě rostou skoro po celém světě. Máta miluje vlhké půdy. V dobrých podmínkách se velice ráda množí podzemními oddenky, v tom je skutečně dobrá. Nejznámějším druhem rostliny je máta peprná. Ta u nás sice planě neroste, ale dobře se jí tu daří. Proto ji hojně pěstujeme na zahrádkách i pro výrobu vonné léčivé silice. Ideální je sbírat nať máty za suchého počasí ve chvíli, kdy začne rostlina kvést. Po sběru používáme mátu čerstvou nebo ji rychle ve stínu usušíme. 

    Kromě výroby silice můžeme čerstvou i sušenou nať použít pro přípravu léčivého nálevu (čaje) nebo inhalace. Není divu, že se mátě lidově říkalo větrová bylina. Její hlavní účinnou látkou je výrazná silice nezaměnitelné chuti a vůně, kterou ucítíme hned, jak listy promneme mezi prsty. Vdechování páry s mátovou esencí uvolňuje nosní dutiny při rýmě a léčí zánět hrtanu i průdušek. Kloktání nálevu či silice naředěné vodou dezinfikuje ústa a pomáhá v ních léčit záněty a zacelovat rány.

  • 3.

    Hřebíček

    Aromatické koření bylo v Evropě dobře známé již ve středověku. Tehdy dostal hřebíček název podle tvaru nápadně podobnému hřebíkům. Hřebíčkovec kořenný, jehož plody nazýváme hřebíčkem, lze pěstovat na pobřeží tropického pásu, například v Indonésii nebo na Madagaskaru. Jen co z rostliny odpadnou květy, plody se začnou vybarvovat ze zelené do červené barvy a brzy přijde čas sklizně. Hřebíčky je potřeba usušit, aby získaly svou charakteristickou barvu, vůni a chuť. 

    Podobně jako vonné byliny i hřebíček obsahuje mnoho léčivých silic. Tyto silice působí proti zánětům a plísním. Žvýkání hřebíčku účinně dezinfikuje ústní dutinu a pomáhá od bolesti nervů, zubů i hlavy. Známá středověká bylinkářka Hildegarda doporučovala rozkousat třikrát denně tři hřebíčky, abychom pročistili ústa a podpořili trávení a prokrvení těla. Z koření je možné připravit nálev, který buď popíjíme, nebo kloktáme.  

  • 4.

    Fenykl

    Bylina se nápadně podobá kopru jak charakterem růstu, květem a semeny, tak vůní i chutí. Proto jí naši předkové říkali římský nebo italský kopr. Libuje si na teplých místech, k růstu potřebuje dostatek vláhy i živin. Říká se, že bude prospívat všude tam, kde se daří vinné révě. Na našem území tedy roste planě jen na Moravě, ale na zahrádkách ji vypěstujeme poměrně snadno i v jiných oblastech. Když si druhý rok od výsevu byliny počkáme zhruba do září, kdy její plody dozrávají do tmavě hnědé barvy, sklidíme úrodu léčivého fenyklu na celou zimu. 

    Fenykl se nejčastěji využívá v podobě nálevu (čaje) při střevních obtížích, zejména při nadýmání, od kterých velmi účinně ulevuje. Nálev však můžeme také kloktat, a tím si pomoci od zápachu z úst, který je často způsobený tvorbou bakterií. Silice ve fenyklu obsažená ústa dezinfikují. Semínka můžeme zkusit použít jako přírodní žvýkačku, kromě kloktání je totiž stejně účinné také samotné žvýkání semen. 

     

    Další recepty uvidíte v nové, deváté řadě televizního pořadu Herbář, který vysílá ČT1 každou neděli v 17.55. Kateřina Winterová vás v něm provede přírodou, vzdá hold bylinám a ukáže, jak z nich vykouzlit lahodná jídla i jak je použít ke zklidnění různých obtíží. „Byliny jsou kořením nejen pokrmů, ale i života. Dokážou zmírnit různé neduhy, vyléčit nemoci, povzbudit i šířit radost svou vůní a barevnými květy,“ dodává Kateřina Winterová.  Více se dozvíte na www.culinabotanica.cz.

     

    Autor: archiv Kateřiny Winterové

Přidat názor
Počet komentářů: 0

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Články odjinud
ČLÁNKY ODJINUD

Dnešní horoskopy