10°C
Co tě vedlo k výběru bydlení právě tady?
Původně jsem z pražského Břevnova a tohle místo jsem si vybral, protože bylo na půl cesty mezi prací v Praze a podnikáním v Krkonoších. Do hor teď už nejezdím, ale své volby nelituji, protože je tu krásně. Je to vlastně moje první zahrada, doteď jsem měl maximálně truhlík na parapetu.
Měl jsi představu, jak chceš, aby zahrada vypadala?
Ani ne, mám sice návrh zahrady od zahradního architekta, ale musím přiznat, že už jsem se od něj hodně odchýlil. V podstatě už to je jen návrh a já už vím, že to podle něj nikdy nebude. Byla tam počítána část zahrady jako užitková, s vyvýšenými záhony. Ale já si říkám, že jsem se asi pro to nenarodil. Já bych mohl být zemědělec, ten velký, který má k tomu techniku, traktory, kombajny, ale abych někde něco okopával, na to jsem marnej. To mě nebaví. A uschlo by mi to, já se znám. Možná k tomu dojdu věkem, ale zatím to nevidím. Teď jsem dostal ostružiny, tak ty tu někde zakopu. V podstatě potřebuji jen něco, co žije plevelným způsobem, úplně bez péče, to tu má šanci na úspěch.
Ale prý věnuješ velkou péči trávníku...
Já si myslím, že když už člověk má zahradu, tak by měl mít pěkný trávník. A na ten můj jsem pyšnej. Musím říct, že to byl velký boj. Nejdřív tu byly metrové kopřivy, když jsem to viděl, tak jsem si šel půjčit křovinořez. Jak už to u mě bývá zvykem, tak jsem měl jen tři hodiny na to, abych to posekal. Tak jsem sekal a sekal, až jsem měl puchýře úplně všude. Pak jsem nechal trávník zorat, pozval jsem si zahradníka, aby mi odborně zasel trávu, ta vzešla tak napůl. Tak jsem to znovu zoral, pak už jsem to sel já a pak se to podařilo.
Plocha trávníku není malá, sečeš sám?
Jo jo, měl jsem sekačku, ta se nějak rozbila, tak jsem si říkal, že bych si pořídil traktůrek, to se mi vždycky líbilo. Takže teď tu drandím s traktůrkem. Mně to přijde hrozně zábavný.
Co je pravdy na tom, že jsi na sázení stromů potřeboval sbíječku?
Když jsem sázel katalpu, ta tu byla jako první strom, tak jsem zaryl rýč, abych si označil ten kruh, a ono to nešlo. Zkusil jsem to vedle a zase nic. Pak jsem zjistil, že je tam všude vrstva betonu. Šel jsem zase do půjčovny, tentokrát pro bourací kango a musel jsem to vybombardovat. A pak vykopat tu jámu na ten strom.
Takže katalpa je tvoje chlouba?
Já ji původně nijak zvlášť nechtěl, jen se mi líbila, je to pěkný strom. Ale platan, který jsem sázel kousek vedle, po tom jsem toužil vždycky. Kdysi jsem ve Francii viděl alej několik set let starých platanů a už tehdy jsem věděl, že kdyby jednou, tak že to je strom, pod kterým by se dalo sedět.
Je tu spousta truhlíků, to chce péči. Kdy to stíháš?
To je práce mojí mámy, já mám za úkol to jen zalévat a ona, když přijede, tak otrhá ty suché listy, vypleje to, a proto je to takové pěkné.
Vymezil jsi dětskou i koupací zónu.
Ta dětská je taková provizorní, s houpačkami a domečkem. Letos jsem si na jaře u jedné firmy objednal dřevěný hrad, oni nechtěli zálohu, to mi přišlo divný. Takže hrad doteď nemám. A myslím, že ani mít nebudu (smích). A co se týče toho koupání, už při stavbě terasy jsem nechal rovnou kolem bazénu udělat plot, snažím se maximálně zamezit tomu, že by se dětem mohlo něco stát.
Šéfkuchař bez bylinek jako by nebyl. Máš je v dosahu zahradního krbu, děláš z nich i třeba pesta?
Ne, to nedělám, já jsem na to, musím říct, tak trošku lempl. Já tu bylinku utrhnu a hodím na maso na gril.
Copak jsi tu naposledy kutil?
Když byla první covidová vlna, tak jsem si říkal, že by bylo ve sklepě dobré mít chlaďák, jako máme v práci. Tak jsem si tam udělal takový box, tři metry čtvereční. No a do sklepa vedla větrací šachta, tak jsem vytáhl na terasu pivní vedení, abych mohl mít dole nachlazený sud a na terase si mohl připojit pípu a čepovat si to pivo. Prostě pohoda a relax na zahradě, od toho ji člověk přece taky má.
