Vybudování hřbitova předcházela smrtící epidemie moru v roce 1679. Byl cíleně daleko od bran Prahy, aby se zamezilo jeho šíření. Pohřbívalo se zde nejen za moru, ale také hladomoru či při epidemii černých neštovic. Poslední pohřeb se tu konal 31. 12. 1884. Osudným se mu málem stala stavba silnice, které musel z části ustoupit a dostal dnešní podobu.
Převtělený anděl
Nejznámějším a nejhledanějším hrobem je místo posledního odpočinku Anny Degenové (†3). Podle pověr se do ní omylem vtělila duše anděla strážného. Důkazem toho mělo být, že dívenka nikdy neplakala, vždy byla hodná a pomáhala ostatním. Už v tak útlém věku a hlavně během epidemie moru dokázala sehnat lidem to, co zrovna potřebovali. Ať už šlo o jídlo, deky, nebo dokonce léky. Sama se přitom narodila do velmi chudé rodiny. Ráda se dělila o své hračky i oblečení. Jednoho dne si Anička hrála u okna, naklonila pro padající hračku, vypadla z něj a na místě zemřela.
Kde se plní přání?
Podle legendy chodily děti k jejímu náhrobku a modlily se, nebo nosily přání na papírcích s drobnými dárky. Údajně zachránila i po své smrti několik sirotků a přání prý plní dodnes... Dnes se jí přezdívá Svatá holčička. O jejím osudu napsal František Kožík dokonce pohádkovou knihu s názvem Svatá holčička: dětská legenda.
Její hrobeček najdete právě na Malostranském hřbitově, a ačkoli je náhrobek věrnou kopií (originál je umístěn v lapidáriu svatého Václava na pražském Vinohradském hřbitově), Anička je zde skutečně pohřbena stejně jako její rodiče, kteří odpočívají o pár hrobů dále.
Pokud se na Malostranský hřbitov bojíte zajít sami, doporučujeme procházku s průvodcem v rámci neziskové organizace Open House Praha. Dozvíte se více nejen o legendách, ale také mnoha známých osobnostech, které zde našly poslední odpočinek.
