9°C
Jak vás napadlo pořídit si chatu jen přes zahradu?
Ona tu už stála. Bydlíme v prvorepublikové vilce, která původně patřila sochaři Jindřichovi Severovi. A ten si pro sebe potřeboval vytvořit ateliér, takže si v 80. letech postavil na zahradě tohle místo, ve kterém teď sedíme. Nakonec už ho nevyužíval, ani jeho dcery ne. My jsme ten dům koupili a na zahradě stál domeček, který prošel pár desítkami let zanedbání, povodní, do oken teklo, vnější i vnitřní stěny i střecha byly z azbestu, takže jsme to potřebovali trošku vysanovat a dát tomu novou formu. Tedy to nebyl náš nápad, mít chatu přes zahradu, ale tak nějak to vzniklo, že jsme to chtěli opravit. Je to krásné místo.
Ale vy jste se pustili do oprav vlastníma rukama.
Primárně jsme chtěli nejdřív sundat ten azbest, což se dělá tak, že si vezmete brýle, rukavice a jdete na to, ale v našem případě ho bylo tolik, že přijela firma, řemeslníci v kombinézách, dali tu červené pásky, vakuově to vysávali. No a pak jsme řešili, co s tím dál. A protože máme velkou rodinu, část té mojí žije v Gruzii a Německu, manželova v jižních Čechách, tak jsme chtěli, aby sem všichni mohli jezdit, ale abychom se neprali o jednu pánvičku.
Dbali jste na velký jídelní stůl, který je neobvyklý.
Abychom se k němu vešli s rodinou... A také rádi hostíme návštěvy. Řešili jsme velký stůl z hezkého masivního dřeva, je docela těžké ho sehnat a také to něco stojí. Tak jsme nakonec zvolili sklepní dveře, které jsme opálili, obrousili, natřeli – a nechali jsme tam i ten klíček.
Volný prostor je řešen funkčním boxem uprostřed, který obsahuje kuchyni, koupelnu, obývací zónu i schodiště vzhůru…
To celé dělal manžel s tatínkem, tatínek je původně vyučený truhlář, ačkoli u toho neskončil, dělal třeba kdysi i jedny dveře na Pražský hrad. Takže měl to know-how, jak na to, a společně to všechno udělali. Manžel se to od něj naučil a sám pak už dělal třeba celou terasu.
Jak bude vypadat bydlení Týnuš Třešničkové? Nahlédněte do glamour luxusu s šatnou jako z Hollywoodu!
To je manžel, tatínek, ale vy sama jste také dost přiložila ruku k dílu.
Já jsem toho dělala spoustu ze začátku, ale pak jsem začala být těhotná, pak už hodně těhotná a s malým miminkem už také všechno nemůžete. Třeba jsme řešili, jaký prach bych dýchat neměla, podlahu jsem natírala, ale vybírali jsme nátěr tak, aby mi neublížil. Takže jsem pomáhala méně, než bych chtěla, protože se to potkalo s tímto obdobím mého života. Manžel mi třeba nedovolil lézt na žebřík a tak...
K čemu jsou ty sítě na vršku centrálního boxu? Jen pro bezpečnost, nebo to bude třeba pódium pro kapelu?
Musím říct, že pro vršek nemáme úplně jasné využití. Je tam vstup do jednoho z pokojíčků, ten druhý je dole za koupelnou, mysleli jsme si, že tam uděláme pracovní koutek, ale toho sezení je tu všude dost, takže to není zapotřebí... Pořád to tak trošku leží ladem, tak uvidíme, možná nějakou kapelu někdy – to zní dobře. Kamarády muzikanty máme.
Více o ateliéru Plojhar naleznete v novém čísle časopisu Blesk Bydlení. Dočtete se v něm také, jak si zabydlet terasu nebo průvodce výměnou oken. Časopis zakoupíte v každé trafice, nebo si ho můžete objednat z pohodlí vašeho domova v našem iKiosku. Poštovné je ZDARMA!
