7°C
Rád se koupete v zimě, léto vás nebaví?
Já jsem furt ve stresu a v pohybu, vůbec se nezastavím, v létě je člověk zpocený, mně nikdy není zima, mám rád zimní sporty, miluju zasněžené hory víc než pláž. Koupu se ráno a večer, já tu studenou vodu miluju, pak krásně večer usnu. Začal jsem s tím tak před dvěma třemi lety, říkal jsem si, že bych si dal nějaké předsevzetí, ale skoro nepiju, nekouřím, tlustej úplně nejsem, v životě jsem spokojenej, tak mě nenapadlo nic jiného než otužování. Pro letošek ještě předsevzetí nemám, ale když mě nějaké napadne, tak si ho dám.
Bydlení jste podřídil zvířatům, interiéru vládne kombinace černá-bílá – nemáte rád barvy?
Já mám tuhle kombinaci barev rád. Všechno mám černo-bílý, i auta, tím se nedá nic zkazit. Lela to doplnila stříbrnými závěsy, ale černé a bílé je tu víc.
Všude jsou tu ryby, to je vášeň z dětství?
Od malička, já jsem v mládí rád rybařil, teď už na to nemám čas, tak mám ryby doma, abych se tím alespoň mohl kochat.
Začalo to malinkými neonkami a dospělo to k těm obrovským sumcům?
Normální lidi to nechápou, ale rybáři a akvaristi vědí, že to je nemoc. Pokaždé, když chytíte rybu, tak chcete větší. Když si pořídíte akvárko, tak chcete taky větší. To nemá hranice. U nás doma už jsme na té hraně, dokonce i ti lidé, kteří mi s akvárky pomáhají, říkají: Neměl už byste trochu brzdit? Za prvé už nestíháme, za druhé Lela se z toho zblázní…
Překvapilo mě, že ryby v akvárku v předsíni jste neměl do dneška spočítané.
Neměl. Já je zatím nepočítal, protože to je nemoc. Jako třeba moje paní má nemoc s kabelkama, tak já to mám s rybama. Já je obměňuju, prodávám, kupuju, vyměňuju, zkouším, co se snese, co se nesnese. Zjistil jsem, že mám unikát, že nikdo nemá českého sumce a českého kapra dohromady s piraněmi a rejnoky.
Kvůli jednomu z akvárek jste prý i zboural zeď.
To jednou paní přišla domů, říká: Co se tady děje? A já řekl, že tady se bourá. Já neviděl z kuchyně na žraloky a zjistil jsem, že to byl dobrý nápad. Teď vidím z obýváku do kuchyně, z kuchyně do obýváku, opticky to zvětšuje, a ještě vidím ty žraloky ze všech stran. To je takový ultimátní sen každého akvaristy, každý začne těma neonkama, pak přejde na něco dalšího, ale není nic víc než žralok.
Konferenční stolek je také akvárium.
To je akvárko šampionů, pro ty, kteří zvítězí mezi krokodýly. Ten poslední má právo na život, to je ryba šampion. To vzniklo už v Londýně, když jsme krmili kajmana, ti mají rádi živou stravu. Říkal jsem synovi, že když je někdo malej, může být šikovnej, on vždycky fandil tomu nejmenšímu a do toho stolku dáváme rybičky, které to zvládnou.
Rybičky ještě chápu, v jakékoli velikosti, ale kdy vás popadli krokodýli?
To byl úplný blázinec. Já si celý život snažím plnit dětské sny. A nikdy jsem nesměl mít zvířata, ani křečka. Jednou jsem šel se synem po zoo, byly mu asi 4 roky a říká: Táto, já chci krokodýla. Tak jsem si řekl: No tak bude krokodýl. Když jsem přišel domů, tak se mi to rozleželo, ale já když něco řeknu, tak to dotáhnu. Tak jsem začal shánět kajmana, neměl jsem s tím žádné zkušenosti, ale moc mě bavil. Pak jsem si koupil většího kajmana, no a když se v Protivíně zbavovali krokodýlů, tak jsem je chtěl, ale neměl jsem je kam dát. Ale měl jsem knihovnu a pracovnu a moc nepracuju a moc nečtu, spíš trávím čas ve fitku, tak jsem začal přestavovat. Paní měla radost, že budeme mít vnitřní bazén, no a pak už radost neměla, když zjistila, pro koho je.
S krokodýly je v místnosti ještě "dorůstací stanice" pro ryby.
Rybu koupíte za 2 dolary, letenka pro ni stojí třeba i 100 tisíc, transportuje se to v krabici s vodou, váží to třeba 500 kg, netušíte, jestli to cestu přežije. Takže já je kupuju malé a dorůstají až u mě. Takhle jsem koupil i arapaimu, ta patří mezi největší sladkovodní ryby světa.
Venku si u bazénu chodí lvice, ten bazén patří jí, nebo vám?
No mohl patřit Else, ale lvi se neradi koupou, takže jsem si ten bazén nechal já. Na zimu, já se rád koupu v zimě. Ale kdybych měl tygra, ti se rádi koupou, tak bych mu ho nechal. Já už těm zvířatům obětoval zahradu a nevadí mi to, na jedné straně lev, na druhé kozy, aby ho nedráždily, s prasaty, s klokany, pštrosy, mývaly...
Které zvíře byste chtěl, ale ještě ho tu nemáte?
No mně už těch dětských snů moc nezbývá, sledoval jsem jako malej Chipa a Dayla, tak jsem si na stará kolena pořídil veverky, sledoval jsem lvici Elsu, už ji mám, pštrosa máme Arnošta, protože mám rád film Dědictví, ještě tak bych chtěl velblouda Kamila, Hatátitlu a malé slůně Bimba, ale to už se mi sem nevejde.
Co pro vás tvoří domov?
Děti a zvířata. Já miluju děti, jsem u čtvrtého, říkám paní, že jsem tak v půlce. Co by to bylo za domov bez dětí a zvířat?
