Ve švédské vesničce Roslagen asi sedmdesát kilometrů severovýchodně od Stockholmu už se podzim pevně ujal vlády. Vítr rve ze stromů zlatě a červeně zbarvené listí a vzduch je sychravě vlhký. Naše hostitelka Karin Holmberg nás pobízí, ať rychle vstoupíme do patrového domku s fasádou z červeně natřených prken. Vede nás do příjemně vytopené útulné kuchyně, posadí nás ke kulatému stolu a hned servíruje horký čaj a domácí koláčky. „Když jsme dům poprvé viděli, což už je pomalu třicet let, začínalo jaro a všechno bylo zelené a rozkvetlé,“ vzpomíná Karin, jak v roce 1995 vyrazila s manželem Peterem a dvěma syny na výlet ze Stockholmu a náhoda je zavedla sem do Roslagenu. Ve vesnici procházeli kolem červeného domu s bílými detaily a okamžitě se do něj zamilovali. „Byl na perfektním místě vedle kostela a poblíž meandrující říčky. Hned jsem si představila tu rodinnou idylku, kdybychom v něm žili,“ směje se sympatická padesátnice. Vzhledem k tomu, že s manželem v té době opravdu hledali vhodný dům pro rozrůstající se rodinu, rozhodli se opustit představu bydlení na předměstí Stockholmu kvůli tomuto malebnému domu s dřevěnými zdmi v klidné vesnici.
S citem pro historii
Dům byl postaven v roce 1895 pro místního rodáka, který ve vesnici působil jako učitel, zvoník a varhaník. Manželé chtěli ducha starých časů zachovat, a dokonce obnovili některé původní detaily, které zanikly při pozdějších rekonstrukcích, například dřevěný obklad na stropě v kuchyni či odhalené stropní trámy v horním patře, které se schovávaly pod dřevotřískovými podhledy. Zároveň však potřebovali vybudovat příjemný domov pro rodinu. „Museli jsme proto změnit dispozice. Když jsme dům koupili, byl tmavý se spoustou malých pokojíků,“ popisuje Karin. Některé příčky se tedy rozhodli strhnout, aby vznikly větší otevřené prostory. „Občas jsme měli strach, jestli statik všechno propočítal správně a dům nespadne. U tak starého stavení člověk nikdy neví,“ vzpomíná Peter. S rekonstrukcí postupovali pomalu a nenechali se unášet náhlými rozhodnutími. Pistáciově zelenou kuchyň z 30. let plánovala Karin nejprve vybourat, ale nyní je ráda, že si ji nechali. „Rozebrali jsme ji a skříňky jsme pečlivě zrestaurovali. Nátěr jsme obnovili v původním odstínu, který se opakuje na rámu dveří a keramickém obkladu.“ Velkou výzvou pro manžele i najatého architekta byla přístavba prosklené verandy za obývákem. „Rozhodli jsme se dům zvětšit a víc ho propojit se zahradou. Architekt proto přišel s návrhem na verandu s velkými špaletovými okny a dveřmi, díky které jsme získali vstup na zahradu i z druhé strany domu,“ popisuje Peter. Veranda s prkennou podlahou a bílým stropem přirozeně navazuje na obývací pokoj a Karin s Peterem si ji zařídili jako jídelnu.
Nápadité retro
Manželé svorně přiznávají, že při zařizování pokojů jim sám dům napovídal, jaký nábytek vybrat. „Věřím, že kdybychom koupili třeba nějakou novostavbu, obklopili bychom se úplně jinými věcmi,“ tvrdí Karin. S Peterem milují bazary a obchody se starožitnostmi a své nejmilovanější úlovky, jako jsou třeba členité zrcadlo v koupelně a křišťálové lustry, které osvětlují ložnici, koupelnu i jídelnu, sehnali právě tam. Karin je taky hrdá na výrazné malované stojací hodiny, které mají v podkrovní ložnici. Ty objevila úplnou náhodou na soukromé aukci ve vedlejší vesnici. Originální koupelnová skříňka s umyvadlem byla zase Peterův nápad. Sehnal starožitnou komodu, upravil ji a namontoval na ni mramorovou desku. Vznikl tak elegantní kousek, který stylově doplňuje retro vanu, která má lví nohy. Majitele zároveň těší hledat starým věcem nové uplatnění. Karin třeba ukládá deky a plédy do letitých dřevěných necek, přírodní dekorace aranžuje do dřevěných bedýnek a potraviny uchovává v barevných plechových dózách, které sbírá od mládí.
Celoroční útulno
V létě a na jaře tráví Karin s Peterem veškerý volný čas na zahradě nebo se toulají po okolí s fenkami Selmou a Rarou. S přicházejícím podzimem je však láká teplo domova. Peter zapálí oheň v krbu a Karin zkontroluje, že je na všech sedačkách i křeslech nějaký pléd k zachumlání. Oba už se těší na Vánoce, až se u stolu v prosklené jídelně sejde celá rodina. „Miluju, když napadne sníh a svítí slunce. Celý dům se pak rozzáří,“ loučí se s námi zasněně Karin.
Článek vyšel v časopise Blesk Bydlení. Aktuální vydání zakoupíte v každé trafice nebo si ho můžete objednat v pohodlí vašeho domova v našem iKiosku.
Ochutnávka z časopisu Blesk Bydlení 11/2021. Czech News Center
