Londýnská rodačka Polly Fry v 80. letech ruch velkoměsta vyměnila za zelená pole, louky, útesy a pláže hrabství Dorset v jihozápadní Anglii. S manželem se zabydleli ve velkém domě v městečku Sidbury, kde vychovali pět dcer. V roce 2015 se osamostatnila i nejmladší Ottilie a manželé ve velkém domě zůstali sami. Prázdné hnízdo navíc ukázalo, jak se během let jeden druhému odcizili. Krizi se jim nepodařilo překonat a nakonec se dohodli na rozvodu. „Manžel si odvezl i psa a mně zůstal dům se všemi vzpomínkami na třicet společných let,“ vzpomíná na těžké období světlovlasá Angličanka.

Fotogalerie
7 fotografií

Nový domov

Tehdy Polly začala hledat jiné bydlení, ale nehodlala se spokojit jen tak s ledasčím. „V Dorsetu jsem zakořenila, mám tu přátele, takže jsem chtěla zůstat poblíž původního bydliště. A ani po rozvodu pro mě nepřicházel v úvahu nějaký domeček pro panenky, věděla jsem, že mě budou navštěvovat dcery i se svými partnery a že časem přibudou děti, a chtěla jsem, abych měla dost místa pro všechny,“ popisuje Polly své tehdejší požadavky. Na dům snů narazila zanedlouho poté v nedaleké vesnici Pinn. Okamžitě ji zaujala pamětní deska na fasádě s letopočtem 1698 a hned jí bylo jasné, že právě tady by chtěla žít. „Už jsem si představovala, jak budou vchodové dveře hlídat kamenní psi. Na ty jsem shodou náhod narazila v jednom bazaru cestou domů a bez váhání je koupila. Dům jsem ale koupit nemohla – nebyl totiž na prodej,“ směje se Polly. To se ovšem změnilo o několik měsíců později. „Můj známý z Pinnu mi řekl, že se majitelé budou stěhovat. Dohodla jsem se s nimi na návštěvě a dům byl přesně takový, jak jsem si ho představovala. Tou dobou už jsem měla vážného zájemce o můj původní domov, takže do sebe všechno krásně zapadlo. Zanedlouho jsem se do domu mohla nastěhovat já i kamenní hlídači,“ vypráví spokojeně sympatická šedesátnice. Polly se v kamenném domě zabydlela za pouhý rok a půl. Do nového bydlení otiskla kousek sebe a přiznává, že po starém životě se jí vůbec nestýská. „Nedávno mě dojala jedna z dcer, když tu byla na návštěvě a řekla, že si tu připadá víc doma než v původním domě,“ pochlubila se majitelka.

Čas na živého hlídače

V prosklené zimní zahradě, která slouží jako jídelna, zrenovovala rámy a starou podlahu nahradila dlaždicemi s výrazným vzorem. Pokoje vymalovala v neutrálních odstínech, jako jsou holubičí šeď či slonovinová. Proti těmto barvám mohly naplno vyniknout všechny její oblíbené výrazné kousky nábytku, umělecká díla a další doplňky, jako jsou malované skříně a stolky, obrazy s motivy z rostlinné a živočišné říše, vzorované textilie, orientální koberce a originální svítidla. „Jsem vášnivá sběratelka věcí,“ přiznává majitelka a dodává: „Střežím poklady po babičce, obcházím bazary, vesnické aukce a sleduju, co kdo prodává na internetu. Bývalý manžel mou vášeň nesdílel, takže jsem věci musela schovávat v pronajatém skladu. Teď se ale můžu obklopit vším, co miluju.

Jakmile byla spokojená s interiérem, pustila se do zkrášlování zahrady. Vyčistila zanedbané jezírko a obnovila potůček, který z něj vytéká. Nechala opravit kamenné zídky kolem domu, na terasu umístila květináče a do zahrady zasadila dvě vistárie. Vstupní dveře stále hlídají sošky psů. „Ještě by to chtělo opravdového psa. Dům s velkou zahradou potřebuje hlídače.

Zajímá vás, jakou netradiční sbírku si vyskládala majitelka do koupelny nebo proč a čím musela zabydlet původní garáž? To a spoustu dalších fotografií krásného kamenného domu najdete v listopadovém vydání časopisu Blesk Bydlení, které od 20. 10. 2021 koupíte na novinových stáncích. Nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku.

 

Video
délka: 00:19.84

Ochutnávka Blesk Bydlení 11/2021. Czech News Center