"Když kamarádům, kteří u mě ještě nebyli, z ulice ukazuji, že bydlím v té šedé kopuli nahoře na střeše, nevěří mi,“ směje se sympatická Mariana, když nás zve do svého království. Projdeme světlou chodbou ve tvaru L a ocitáme se v hlavním obytném prostoru, který nás ohromí na první pohled. A není to jen tím, jak krásně a vkusně se mladé slečně podařilo celou místnost sladit.

Pod vysokým stropem vyplňují prostor původní dřevěné stropní trámy podepřené traverzou. Mariana je využila jako držák na pohodlné závěsné křeslo a nedostatek přirozeného světla kompenzovala tím, že kolem nich omotala světelné řetězy. „Ale v létě tady svítit nemusím, proniká sem dost světla malými okénky i světlovodem, který vede ze střechy,“ upozorňuje nás Mariana. Nepotvrdily se prý ani její obavy, že tam bude moc horko. I ve vedrech bylo ve věži příjemně.

Naše hostitelka se nám svěřuje, že na ni výjimečný prostor zapůsobil hned, když se tu byla podívat poprvé. Odhalené střešní trámy jí navíc připomněly dům, ve kterém vyrostla. „Mámě se však byt na fotkách moc nelíbil, zaujal ji, až když se tu se mnou byla podívat naživo. Pak jsme se tady kousek vedle stavily na kafe a ona, která je vždycky ten největší kritik, mi povídá: ,Jestli se ti tam líbí, tak to vezmi. Úplně tě chápu. Mám z toho teď jiný pocit než z fotek.‘ Cítila se tady také dobře, takže jsem hned potvrdila rezervaci.“

Když se Mariana do bytu přestěhovala, byl zařízený jen kuchyňskou linkou, jinak byl úplně prázdný. Ptáme se, kde si vybírala nábytek a doplňky, a jak se na správnou influencerku patří, přiznává, že nejvíc inspirace našla na Pinterestu. „Je tam spousta nápadů, třeba stěna plná obrazů by mě samotnou nenapadla. Mám je nad televizí – jsou různě veliké, napřeskáčku, s různými motivy. Pověsila jsem je sice trochu křivě, ale zase to nese můj rukopis,“ směje se. „Na začátku jsem vůbec netušila, jaké to tady chci mít. Věděla jsem zhruba, kde bude sedačka, kde televize a jídelní stůl. Ale jinak nic. Hodně jsem se radila s kamarádkou, která pro to má cit. A také s mámou. Samozřejmě jsem ze začátku nakoupila spoustu různých blbostí, které se mi sem teď vůbec nehodí,“ říká Mariana.

Mariana si zažila už bydlení ve třech s kamarády a plánovala, že se od mámy, kam se na rok vrátila, bude stěhovat s kamarádkou. Ta na poslední chvíli změnila plány a naše hostitelka je za to teď vděčná.

„Bála jsem se bydlet sama, myslela jsem, že mi bude smutno, ale teď jsem moc spokojená a už si to snad ani nedovedu představit jinak. Nemusím se nikomu zpovídat, nikoho se ptát, můžu cokoli…“ Jenže takové samostatné bydlení má i svá úskalí.

„Trvalo mi dlouho, než jsem to tu zařídila. Všechno jsem sem musela dopravit sama. A protože nemám partnera, zneužívala jsem kamarády, kteří mi tady pořád něco montovali. Všichni si ze mě už dělali srandu, říkali: ty nás pořád zveš na návštěvu jen pro to, abychom ti zas něco přimontovali, už k tobě nepůjdeme,“ vzpomíná dnes s úsměvem Mariana. 

Šedá, bílá, černá – v Marianině bytě na křiklavé barvy nenarazíte. „Bála jsem se jich i kvůli tomu, že pokoj je pod kopulí tmavý, proto jsem chtěla nechat interiér co nejsvětlejší,“ vysvětluje. Jedna výraznější barva tu ale přece jen hraje prim. Je to zelená všemožných pokojových rostlin, které Mariana pěstuje.

„Máma s babičkou se tomu smějí, prý mi vždycky každá kytka v pokojíčku umřela. Teď jim posílám fotky, když něco vadne, a ptám se na rady. Musím říct, že jsem se do kytek úplně zamilovala. Když měli před časem v nedalekém květinářství výprodej, spoustu jsem jich tam nakoupila. Ale některé tu mám i umělé. Zpočátku jsem se bála, že se tu živým kvůli nedostatku světla nebude dařit. Ale jen mezi umělými bych žít nemohla.“

Zátiší s rostlinami má Mariana i v ložnici. Druhá místnost v bytě je standardnější, má obdélníkový půdorys a denní světlo dovnitř proudí střešními okny. Zabydlenou atmosféru vykouzlí spousta doplňků. 

Když se naší hostitelky ptáme, kde v bytě tráví čas nejradši, bez přemýšlení ukáže na pohovku z Möbelixu ve středu místnosti. „Také se ráda houpu v závěsném křesle. Ač se to možná nezdá, je pohodlné, ale nejvíc ho využívají návštěvy. Nejméně sedím u jídelního stolu. Nebaví mě vařit pro jednoho, takže moc nevařím, a když už, tak jím většinou na gauči. Když jsem dávala na Instagram, že mám konečně stůl a židle, všichni mi říkali, že je stejně nebudu používat. Nevěřila jsem jim, ale teď jim musím dát za pravdu,“ uznává Mariana.

 Ač byt už vypadá kompletní, pár drobností se tu ještě plánuje. „Do kuchyně bych chtěla další poličky, do předsíně pak věšáky na bundy. Mám spoustu věcí, ale naštěstí je tu na ně dost místa. Koupila jsem si pohovku i postel s úložným prostorem, v ložnici mám velkou skříň, menší pak v předsíni a za závěsem ještě botník. A i když teď jsem tady moc spokojená, jednou bych stejně chtěla dům se zahradou. Třeba v Kolodějích, kde jsem vyrůstala, tam to mám opravdu hodně ráda,“ uzavírá naše milá hostitelka.

Fotogalerie
104 fotografií

Článek připravil časopis Blesk Bydlení. Aktuální číslo koupíte v novinových stáncích nebo si ho můžete v tištěné či elektronické podobě objednat v našem iKiosku ZDE.

Titulní strana časopisu Blesk Bydlení na leden 2021

Video
délka: 02:33.24

Mariana Prachařová: Co práskla na svého bratra Jakuba Prachaře? Markéta Reinischová, Aleš Brunclík