Bydlíte tu téměř rok, při první karanténě byly všude krabice, teď je krásně zařízeno.

Bylo to tehdy kvůli celostátní uzávěře trošku složitější, protože jsem všechno musela objednávat přes internet, nemohla jsem si vybrat věci osobně a taky to trošku déle trvalo. Ale už je vybaleno a konečně se tu cítím jako doma.

Co musíte mít doma kolem sebe, aby vám bylo dobře?

Určitě květiny, o to víc, že jsme ve městě, v centru. Rosálka si svoje také vybrala. Chtěla masožravky. Protože její nepřátelé jsou teď "kousavci”, jak jim říká, takže ji prý masožravé kytky ochrání.

Prostoru mezi obývákem a kuchyní vévodí bílé piano – jinam se nevešlo?

Já jsem zvolila elektrické, které není náchylné. A navíc se na něm dá regulovat zvuk. A to je kvůli sousedům fajn. Ze začátku, když jsme se sem přistěhovaly, tak jsme s Rosálkou trošku víc tancovaly a řádily a byly stížnosti na dupání (smích). Já na to nejsem zvyklá, protože jsem z baráku, tak je to pro mě nová zkušenost, že musím být trošku klidnější.

Pojďme se projít po bytě. Vedle obýváku je ložnice, co v ní pro vás nesmí chybět?

Samozřejmě je pro mě v ložnici důležitá postel a kvalitní matrace, opět květiny, nějaká příjemná svíčka a parfém. To jsem se naučila od mé maminky, ona říká, že správná žena by měla mít na nočním stolku kvalitní parfém. Tak jsem svoje parfémy přestěhovala z koupelny do ložnice a je pravda, že občas se před spaním nějakým stříknu. Pro lepší pocit.

Mluvila Rosálka do toho, jak bude vypadat její pokojíček?

Trošičku ano, musím říct, že už je ve věku, kdy si řekne: Maminko, to je můj pokojíček, já to chci mít takhle. Nedávno si tam vylepila velmi, opravdu velmi vkusné nálepky na okno (smích). Už se mi je povedlo sundat, ale musela jsem jí za to slíbit něco výměnou. Ale je to její království, takže jsem benevolentnější. 

Když se tu člověk rozhlédne, nejde si nevšimnout spousty dřevěných prvků a udělátek na vůně.

Obklopovat se vůněmi je nesmírně příjemné. Difuzér, ultrazvukový, který čistí vzduch, voní, mění barvy, dokud mu nedojde voda. Ten u mě běží celé dny. A když ne, tak hoří svíčka nebo vonné tyčinky.

A přírodní materiály mám ráda. Dřevo i v kombinaci s kovem. To mě na tom baví. Co mi dělá radost, je dřevěná mísa na ovoce, ta na mě čekala, byla poslední a já ji moc chtěla. Mám ji na sporáku, přináší to prý hojnost a bohatství rodiny. Nemusí to být jen materiální, ale celkově. Sporák by měl být vždycky čistý, uklizený. Já jsem tedy na pořádku závislá, uklízím dost, protože mám pocit, že když je uklizeno, tak má člověk i čisto v sobě.

Nedávno jste se pustila do šití.

Může za to koronavirus. Spousta lidí v sobě objevila nějaký talent a pustili se do něčeho nového. Pro mě to bylo šití. Byl nedostatek roušek, tak jsem je začala šít. První roušky byly šílený, ale zlepšovala jsem se. Pak jsem pokračovala s nákupními taškami a komplety rouška-taška. Ty jsem pak dražila a výtěžek šel na chlapečka Oliverka, který to potřeboval. Vybrala se slušná částka.

Vedle šití jste se také vrhla do studia vysoké školy – České zemědělské univerzity v Praze. Je to obor Ochrana krajiny a využívání přírodních zdrojů. Jakpak vám to jde? 

Snažím se, teprve mám první zkouškové období, tak uvidím, jestli to zvládnu. Teď se na mě navalila spousta práce, ale řekla jsem si, že to chci dokončit. Poprvé jsem to po roce vzdala, to jsem studovala geologii a biologii na Přírodovědecké fakultě UK, ale měla jsem tehdy také moc práce, nešlo to.

Proč tahle volba?

Miluju přírodu, vždycky jsem tíhla k biologii a fyzice, chtěla jsem být doktorkou. Mám zálibu v minerálech, které dávám i do květináčů ke kytkám, protože ony pak lépe prospívají a rostou. A také je dávám do karafy s vodou. Tam volím ametyst, růženín, křišťál. Když svítí sluníčko, tak se ta voda hezky nabije. Nechávám to tak alespoň hodinku, než ji pijem.

Prý jste se domluvila s přítelem, že když vám to bude klapat, tak po roce začnete bydlet spolu. Ono to letí, rok už to bude, co bude? Připravujete krabice?

No teď jsem to tady dokončila, a mám se stěhovat? To je strašná představa! Vůbec se mi teď nechce. Zrovna včera jsem si dělala čaj a dívala jsem se z kuchyně na ten obýváček a říkala jsem si: To je hezký. No vůbec se mi teď nechce. Ale uvidíme.

Pokud vás zajímají další zajímavosti a fotografie z bytu stylové Jitky Boho, najdete je v lednovém čísle Blesku Bydlení, které je od 16. prosince na novinových stáncích. Nebo si ho můžete pohodlně objednat z domova v tištěné či elektronické verzi v našem iKiosku.

Titulní strana časopisu Blesk Bydlení na leden 2021