14°C
Pane předsedo, řada domácností se v dnešní době rozhoduje mezi plynovým a kondenzačním kotlem. Které řešení doporučujete?
Jako energetik a ekonom nemohu nevidět vývojový skok směrem ke kondenzačnímu kotli. Tento kotel ve zkratce nepošle horké spaliny ven komínem, ale využívá je k předehřátí vody v topném systému. Svoji sílu ukazuje hlavně v dobře izolovaných stavbách a obecně v podmínkách, kde po většinu času není nutné ohřívat vodu na vyšší teploty.
Než nad výměnou zlomíte hůl z důvodu domnělých nákladů, nechte si provést kalkulaci od instalační firmy. Možná budete překvapeni cenou, které jste se tolik obávali. V provozu je pak kondenzační kotel výrazně efektivnější, neboť na stejný výkon odebere mnohem méně plynu.
Letos probíhá poslední, 3. výzva kotlíkové dotace. Co říkáte na názor, že plyn je řešení pro pohodlné.
Pokud pohodlí znamená více času na rodinu a na sebe, čistý provoz a velkou úsporu místa, pak s tímto názorem naprosto souhlasím. Ze dřiny a nepohodlí s uhlím sice můžete mít pocit dobře vykonané práce, ale je to přesně příklad, kdy dobrý skutek je po zásluze potrestán. Plynové topení je také ohleduplnější k přírodě, k sousedům i k dýchacímu systému našich dětí. Proto současná výzva již nepodporuje žádný kotel na pevná paliva, ač by byl sebekvalitnější.
Za sebe mohu prohlásit, že existuje-li v místě přívod plynu, je varianta plynového kotle jako náhrady starého kotle na pevná paliva tou nejvhodnější. Kromě pohodlí jsou totiž silnou stránkou plynu také náklady, a to jak na vlastní topení, tak díky dotacím i na pořízení plynového kotle. Přecházíte-li z pevných paliv na plyn, pak díky dotaci ve finále zaplatíte třeba jen 25 % ceny nového kotle, který je navíc bezpečný, programovatelný a řiditelný na dálku přes mobilní telefon.
Přinutí ale souseda něco k přechodu na šetrnější zdroje, pokud ho nezláká kotlíková dotace a nadále topí pevným palivem?
Možná někoho překvapím, ale pevným palivům se už tak trochu stříhá metr. K 1. září 2022 uplyne lhůta, do níž zákon o ochraně ovzduší nařizuje odstavit uhelné kotle první a druhé emisní třídy, tedy ty nejstarší a emisně nejhorší. Uživatelům, kteří by po tomto datu takový kotel provozovali, hrozí pokuta 50 000 korun.
Město Praha uvažuje, že povinnou výměnu kotlů první a druhé emisní třídy ještě o dva roky uspíší. Proto doporučujeme informovat se o čerpání kotlíkové dotace a být letos aktivní. Ono okřídlené „až se zima zeptá“ platí letos více než jindy. A nebojte se papírování – funguje řada osvědčených firem, které formality vyřídí za vás.
Není ovšem plynový kotel rizikem z hlediska budoucího růstu ceny zemního plynu? Přeci jen, zásoby plynu jeho spotřebováváním pomalu ubývají.
Při současné spotřebě postačí zásoby zemního plynu minimálně na příštích 200 let. A to hovoříme o dnes známých a těžitelných zásobách.
Cena plynu, ačkoliv není fixní, je v posledních letech stabilní a drží se velmi nízko. Průměrná cena plynu od Pražské plynárenské dokonce v posledních pěti letech nepřetržitě klesala a již dva roky po sobě se dostala pod psychologickou hranici 800 korun za jednu MWh. V plynařském sektoru nevidíme důvod, proč by k prudkému nárůstu ceny mělo dojít.
