Na první pohled obyčejná svačina. Nakrájená mrkev připravená k okamžité konzumaci, zabalená v průhledném plastovém kelímku. Zákazník nemusí nic škrábat, omývat ani krájet. Stačí otevřít a jíst. Jenže za pohodlí si pořádně připlatí.
Kelímek o hmotnosti 220 gramů stojí v Kauflandu 39,90 Kč. Jeden kilogram tak vychází na 181,36 Kč. Pro srovnání, podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu se průměrná cena běžné mrkve pohybovala kolem 22,30 Kč za kilogram. Nakrájená mrkev v kelímku je tedy v přepočtu více než osmkrát dražší!
Při nákupu obyčejné mrkve by přitom stejné množství zeleniny vyšlo přibližně na pět korun. Zbytek ceny představuje příplatek za zpracování, balení a pohodlí.
Čtyřicet korun mě nezruinuje, brání svačinu zákazníci
Cena vyvolala diskuzi na facebookové stránce Kupi.cz. Někteří komentující považují podobný výrobek za zbytečné vyhazování peněz. Jiní upozorňují, že hotová svačina má své výhody, zejména při cestování nebo ve chvíli, kdy člověk nemá možnost připravovat jídlo. „Rychlá svačina do auta, pro dítě je to super. Co mám jako dělat s normální mrkví? Kde ji umyju, kde ji nakrájím, kam mu jí v tom autě dám. Tohle je jednoduché a efektivní. Ano je to drahé ... ale 40 Kč místo 20Kč mě fakt nezruinuje,“ píše diskutující.
Další komentující připomíná, že za hotovým výrobkem stojí také lidská práce. „To už není surovina, ale výrobek,“ vysvětluje a dodává, že cena odpovídá zhruba sáčku brambůrků.
Právě pohodlí je hlavním argumentem zastánců balené mrkve. Výrobek může posloužit jako rychlá svačina do práce, na výlet nebo na cestu autem. A na rozdíl od mnoha jiných pochutin jde stále o zeleninu.
Za pár minut hotovo doma. A bez plastu!
Kritici ovšem namítají, že připravit podobnou svačinu doma není žádná věda. Stačí mrkev očistit, nakrájet a vložit do vlastní krabičky. „40 Kč za 220 gramů, nebo 25 Kč za kg. To je sakra velký rozdíl. Doma oškrábu mrkev, omyji a dám do krabičky a rychlá svačina je hotová s minimem práce,“ píše jeden z komentujících. Další reaguje stručně: „Tak se to dá připravit doma ne? Překvapuje, kam jsme to dopracovali.“
Terčem kritiky se stal také plastový kelímek. „Ve světě, kde se zakazují plastová brčka a malá balení čehokoliv se bude prodávat mrkev v plastovém kelímku….“ pozastavuje se další diskutující. A nechybí ani ironie na adresu marketingu. „Když mrkvi řekneš zdravá fresh snídaně, cena strmě stoupá...“
Krájený pórek, oloupané brambory i zelenina na polévku
Mrkev v plastovém kelímku přitom není zdaleka jedinou potravinou, u které si zákazníci připlácejí za předchozí přípravu. V českých obchodech se běžně prodává také nakrájený pórek, oloupané a nakrájené brambory nebo předem připravená zelenina na polévku.
Například internetový supermarket Rohlík.cz nabízí krouhaný pórek v balení 250 gramů, který v přepočtu vychází na 159,60 Kč za kilogram. Půlkilové balení oloupaných a nakrájených brambor stojí v přepočtu 45,80 Kč za kilogram. K dostání je také zeleninová směs nakrájená na kostky, jejíž kilogramová cena dosahuje přibližně 105 korun.
Podobné výrobky mají společné jedno: zákazník nemusí věnovat čas přípravě surovin. Na druhou stranu si musí spočítat, zda mu ušetřených několik minut stojí za vyšší cenu.
V případě mrkve z Kauflandu je rozdíl mimořádně výrazný. Za cenu jediného 220gramového kelímku by bylo možné koupit přibližně 1,8 kilogramu běžné mrkve při průměrné ceně 22,30 Kč za kilogram.
Jak to vidí expertka?
Podle odbornice na kvalitu potravin a výživu Ing. Michaely Smolkové z blogu Umíme jíst působí cena 181 Kč za kilogram mrkve na první pohled opravdu přehnaně. „Jenže z technologického hlediska už nekupujeme pouze mrkev jako surovinu, ale výrobek s určitou přidanou hodnotou. Do výsledné ceny se promítá nejen samotná surovina, ale také její třídění, praní, loupání, krájení, případné ztráty při opracování, balení, náklady na pracovní sílu, energie, hygienu provozu, chlazenou distribuci a samozřejmě také marže výrobce a obchodníka."
Pohodlí a úspora času
Navíc se podle Smolkové jedná o výrobek určený k okamžité konzumaci, takže zákazník si vlastně připlácí především za pohodlí a úsporu času. „Osobně bych rozlišovala mezi tím, zda je cena technologicky a ekonomicky odůvodnitelná, a tím, zda je pro spotřebitele přiměřená. To jsou dvě různé věci. Pro někoho je takový výrobek zbytečně drahý, pro jiného může být praktickou alternativou k méně výživné svačině. A právě v tom vidím jeho smysl. Zákazník má vždycky možnost volby," uzavírá potravinářská expertka.
