Smrt Jana Černohorského zasáhla všechny, kdo jej znali. „Halíme se do černé barvy, protože cítíme smutek. Johny byl součástí muzejního týmu jen krátce, ale mnohem déle byl kamarádem a jednou z nejvýraznějších tváří kladenské kulturní scény. Chceme si nést dál aspoň kousek z jeho dobrosrdečnosti, vynalézavosti a morální integrity. Pluj klidně, Johny,“ zveřejnilo zprávu o jeho úmrtí kladenské Sládečkovo vlastivědné muzeum.
Vzpomíná na něj i Středočeská knihovna, na níž visí černá vlajka a která ke svému vstupu umístila Janovu fotografii s datem narození a datem úmrtí. Jak upozornil Kladenský deník, právě v knihovně měl Jan řadu kamarádů, hrál na několika tamních vernisážích a účastnil se řady hudebních jamů v místní zahradě. Byl neodmyslitelně spjat s kladenským Divadlem Lampion, kde 18 let působil jako zvukař a osvětlovač.
Pracoval také v pražském Divadle Spejbla a Hurvínka. „V neděli nás zastihla zpráva, které ještě stále nemůžeme uvěřit. Náš milý kolega Honza Černohorský přišel tragicky o život. Milý Honzo, od té chvíle jsme myšlenkami s Tebou. Děkujeme Ti za každou společnou chvíli a přejeme Ti, ať Tě na Tvé další cestě provází laskavé světlo,“ uvedli na sociálních sítích jeho zdrcení kolegové.
Dojemné vzkazy přátel
Truchlí po něm řada přátel, kteří se s ním loučí skrze dojemná vyznání na sociálních sítích. „Přisli jsme tu o velký slunce, který svítilo čistým svitem. Jsem z toho smutnej. Už nebude žádnej společnej koncert a nepotkáme se ve vlaku z Prahy do Kladna,“ napsal jeden z nich. „Včera odešel Johny. Skvělý kladenský muzikant, táta, partner a kamarád. Když jsem slyšela Johnyho hrát Pod Třešní, věděla jsem, že jsem doma - že i já jsem na Kladně taky konečně doma. Johny, budeš nám chybět. Ty i tvoje hudba. Díky za vše. Ať se ti i tam nahoře dobře zpívá a hraje. A na shledanou - někdy někde...,“ dodala další.
