Příští úterý se ve Spojených státech konají mnohé volby, zejména se obmění celá dolní komora Kongresu a třetina horní. Oběma zatím vládne Republikánská strana, zřejmě tomu tak nezůstane. Co to bude znamenat pro prezidenta Donalda Trumpa? A jak se tomu snaží předejít? Blesk Zprávy přináší velký rozbor tzv. poločasových voleb v USA.
USA jdou volit: Drahá nafta připraví Trumpa o vliv? A o co se hraje?
1.Kam se volí
Každé dva roky se obměňuje celá Sněmovna reprezentantů, tedy 435 kongresmanů. Stovka senátorů slouží na šest let, letos jde o 35 křesel (třetině vypršelo období, dvě uvolnili členové Trumpovy administrativy). Kromě toho mohou jednotlivé státy či místní správy volit další představitele, tentokrát jde hned o 36 z 50 státních guvernérů, 30 státních ministrů spravedlnosti, další desítky ministrů na státní úrovni. Ve většině států se také bude volit do státních kongresů, volí se do spousty radnic, soudci, šerifové, referenda na různých správních úrovních…
Ve světě se nejvíc projeví výsledek hlasování do federálního kongresu. Sice tentokrát nejde o samotnou funkci prezidenta, přesto na výkon Donalda Trumpa ve druhé polovině jeho druhého mandátu budou mít „midterms“ veliký dopad.
„Volby v polovině volebního období, které se konají dva roky po prezidentských volbách, obvykle slouží jako celostátní test názorů voličů a zpravidla dopadají v neprospěch prezidentovy strany,“ konstatuje Výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS).
2.Průzkumy
Podle portálu 270towin, který kombinuje přední volební modely, se bude nejspíš bojovat o 46 z 435 okrsků. Výsledek portál předpovídá na výhru demokratů – přinejmenším 220 křesel by měli získat, zatímco u republikánů to vidí na 196. Ani těch 19 okrsků příliš těsných na predikci by už výsledek zvrátit nemělo.
Senátní boje se jeví těsnější. 270towin počítá, že demokraté si polepší na přinejmenším 49 křesel, republikáni budou mít nejméně 46 – a pět bude ještě velké drama. Republikáni mají nyní jedno křeslo „k dobru“, senát má totiž 100 členů, ovšem formálním předsedou se 101. hlasem je vždy viceprezident. Pokud by některé hlasování dopadlo nerozhodně, přijde hlasovat republikán JD Vance.
3.Trumpova drahota
Co jsou nyní největší otázky, které američtí voliči řeší? „Bude je burcovat životní úroveň? Možná to bude Írán. Nebo zdravotnictví? Možná daně. Nebo kriminalita,“ konstatuje deník The Guardian. „Záleží samozřejmě na tom, koho se zeptáte. Američtí voliči netvoří monolit. Stejně jako se různí voliči potýkají s různými tlaky a realitami, mají i různé priority a obavy. Výzvou pro každou stranu, která se snaží zvítězit v tak rozlehlé zemi, je, zda dokáže řešit dostatečný počet těchto obav a získat důvěru dostatečného počtu voličů.“
Guardian cituje z průzkumu Washington Post-ABC News-Ipsos. „Respondentům bylo předloženo dvanáct témat, od cenové dostupnosti a korupce až po daně a otázky týkající se transgender osob, a byli dotázáni, která z obou hlavních stran podle nich dokáže tato témata lépe řešit. Ve všech případech kromě jednoho – kriminality – si větší podíl respondentů vybral demokraty než republikány.“
Tradiční stoupenci obou velkých stran podle průzkumu pevně stojí za svými partajemi, ovšem u nezávislých/nerozhodnutých voličů mají v tomto průzkumu jasně navrch demokrati: 56 % ku 35. Navíc je větší podíl demokratů než republikánů rozhodnut jít opravdu volit (72 % oproti 65).
Drahota je klíčový problém: 71 % dotázaných považuje ceny benzinu za nedostupné, 65 % to řeklo o zdravotnictví a 60 % o potravinách. I složenky za domácnost jsou pro nadpoloviční většinu (57 %) příliš drahé, přičemž ještě podle únorové verze tohoto průzkumu to bylo jen 45 %.
Velkou měrou se na tom podílí politiky Donalda Trumpa – obchodní války se spojenci a reálná válka s Íránem vedoucí k blokaci ropy z Perského zálivu, píše think tank Chatham House. Obojí prezident rozpoutal samovolně.
4.Přesměrovat pozornost
Údery na Írán Trump v poslední době utlumil a avizoval i rušení svých cel na kanadské zboží. Zároveň se ale od palčivých problémů snaží odvést pozornost. „V létě, kdy se do popředí dostaly otázky týkající se Íránu, životních nákladů a tvrdé protipřistěhovalecké politiky, se nejvlivnější představitelé v USA snažili podněcovat obavy, že v Demokratické straně bují komunismus. V září prezident lákal každého amerického občana na ‚Trumpovu dividendu‘ ve výši 5 000 dolarů, což byl návrh, jenž byl široce kritizován jako předvolební úplatek,“ hodnotí Guardian.
K otázce drahých pohonných hmot zase Trump vytasil dohodu s Vladimirem Putinem, že bude dovážet naftu z Ruska (kterému se rovněž nedostává). A nečekaně přitvrdil vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. „Republikáni se zjevně uchylují k výbušné směsici odvádění pozornosti a zkreslování skutečnosti,“ shrnuje Guardian.
5.Muskovy miliardy
Od minulých let výrazně vzrostly peníze, které se v předvolebních kampaních točí. Federální volební komise k 30. září registrovala 16,6 miliardy dolarů od oficiálních sponzorů. Vyniká mezi nimi nejbohatší člověk planety Elon Musk. Jestliže před dvěma lety dal Trumpovi a republikánům na prezidentské i jiné volby 290 milionů dolarů (6,3 miliard Kč dnešním kurzem), teď už překročil hranici 400 milionů (8,7 mld. Kč), uvádí CNN.
6.Legitimita voleb
Hraje se o hodně a svědčí o tom nejen finance kampaní, ale i řada kroků či výhrůžek k průběhu voleb. Jednou za deset let, po každém sčítání lidu, se překreslují mapy volebních okrsků, aby volby lépe odrážely obyvatelstvo. Tentokrát to republikáni na řadě míst udělali i bez sčítání, přemalovali některé státy tak, aby v jednotlivých obvodech měli jejich kandidáti víc šancí. Demokraté reagovali podobným opatřením například v Kalifornii.
Jiná obava je z nátlaku federální vlády na některé voliče, například nasazením kontroverzní imigrační policie (ICE) k volebním místnostem v přistěhovaleckých čtvrtích. Trumpova vláda takové plány popírá, může však prý podniknout razie v případě ohrožení volební místnosti. Mnohde se státní úřady snaží ICE odradit. „Myslím, že se všichni připravují na to, co lidé vidí ve zprávách a o čem čtou; vměšování federální vlády je tématem, nad kterým jsme letos přemýšleli, jak na ně reagovat,“ uvedla Lindsey Bachmanová, mluvčí úřadu státního tajemníka Nového Mexika, podle portálu Searchlight New Mexico.
Trump se už tradičně vyjadřuje k legitimitě různých voleb či volebních metod, například zpochybňuje hlasování poštou nebo volby v předtermínech (třebaže takto sám zpravidla volí) či dělá strašáka z hypotetické situace, že by přišli volit lidé bez občanství (což se teoreticky dá, v praxi jsou za to vysoké odrazující postihy včetně deportace). A hlavně dosud neuznal svou prohru s Joem Bidenem roku 2020. I tentokrát se dají čekat byrokratické či soudní dohry a mediální přestřelky o právoplatnosti toho kterého hlasování.
7.Kohabitace s demokraty
A co tedy, když ztratí podporu legislativní moci? Už posledně, kdy se octl v takové situaci, si mnoho nedělal z politických zvyklostí a prosazoval své politiky prezidentskými dekrety. Soudy nebo nástupce Joe Biden mu jich pak mnoho zase zrušili, ale Trump mohl svým tlustým fixem podepisovat jedno nařízení za druhým.
„Opravdu posunul hranice toho, co může prezident dělat. V některých případech to byl úspěšný způsob, jak rozšířit pravomoci úřadu, v jiných případech mu soudy trochu uštědřily facku,“ komentoval pro The Washington Post John Hudak, z Centra pro efektivní veřejnou správu při Brookings Institution.
8.Důsledky pro svět
Demokraté také avizují, že ukončí Trumpovu vleklou válku s Íránem. Kdyby ovládli obě komory Kongresu, mohou aplikovat Zákon o válečných pravomocech, podle nějž pro všechny vojenské operace trvající před 60 dní potřebuje vláda souhlas Kongresu. Trump už však dvakrát ukázal, že si z takového zákona nic nedělá, když za svého prvního prezidentského období pokračoval v ostřelování Jemenu a Íránu. Mohou mu alespoň omezit finance na válčení. Konflikt kolem Perského zálivu už Pentagon stál velké množství munice včetně drahých útočných raket Tomahawk a střel protivzdušného systému Patriot.
Přesto to však může být zahraniční politika, ke které se Trump obrátí, pokud mu nebude nakloněna ani jedna z komor Kongresu – ve vnějších záležitostech prezident není legislativní mocí tolik omezován. Může se například vrátit ke svým snům o Nobelově ceně míru a řešit ukončování konfliktů různě po světě – v první řadě na Ukrajině.
Doma však nejspíš bude čelit jiným otázkám: Sněmovna reprezentantů má ve své gesci vyšetřování federálních úřadů. „Nekontrolovaná korupce má pro americký lid své následky,“ uvedl podle AP demokratický lídr Hakeem Jeffries, který by se měl stát předsedou Sněmovny reprezentantů, pokud nad ní demokraté získají kontrolu. „Pokud někteří lidé okrádali americký lid, ošidili ho nebo ho podrazili,“ řekl Jeffries, „budeme tyto podvodníky hnát k odpovědnosti.“ Čelní demokraté tak zmiňují podnikání Trumpa a jeho rodiny, kauzu Epstein, ale také kontroverze ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr. A v případě nutnosti se prý opět uchýlí k procesu impeachmentu - odvolání prezidenta. Jenže by ho musely potvrdit dvě třetiny senátorů, tolik jich pro sesazení Trumpa patrně nebude.
Video se připravuje ...Bývalý velvyslanec v USA Kolář: Co čekat od „trumpovské“ Ameriky? A slova o skrytém rasismu- Související
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.