Pane docente, rakovina mozku je pro většinu lidí diagnóza z nejhorších snů. Dá se říci, zda těchto nádorů v české populaci v posledních letech přibývá?
Česká data ukazují spíše mírný dlouhodobý nárůst než nějaký dramatický skok. Zhoubné nádory mozku, míchy a dalších částí centrálního nervového systému se u nás diagnostikují přibližně u tisícovky lidí ročně. Je ale důležité rozlišovat nádory vznikající přímo v mozku a metastázy, které se do něj rozšířily z jiného orgánu. A také připomenout, že ne každý nádor mozku je zhoubný – pod jedním označením se ve skutečnosti skrývají zcela různé nemoci s velmi rozdílnými možnostmi léčby a prognózou.
Kde vůbec hledat příčiny? Víme dnes s jistotou, co za vznikem zhoubných nádorů v mozku stojí, nebo je to stále tak trochu sázka do loterie s geny?
Víme stále více o změnách v nádorových buňkách, které způsobují jejich nekontrolované množení. U konkrétního člověka ale většinou nedokážeme říci, proč nemoc vznikla. Výjimkou jsou některé vzácné dědičné syndromy, například neurofibromatóza; známým rizikovým faktorem je také ozařování oblasti hlavy v dětství. Genetické změny v nádoru však v drtivé většině vznikají až během života a neznamenají, že je nemoc dědičná. Rozhodně tedy není namístě, aby si kdokoli nemoc vyčítal.
Asi každý už někdy slyšel mýtus, že nádory mozku způsobuje dlouhé telefonování mobilem či spaní s telefonem u hlavy. Co na to říkáte?
Dosavadní rozsáhlé výzkumy neprokázaly, že běžné používání mobilních telefonů zvyšuje riziko mozkových nádorů. Mobil navíc používá jiný druh záření než rentgen nebo radioterapie – nemá dostatek energie k přímému poškozování DNA stejným mechanismem. Výzkum samozřejmě pokračuje, ale strašit lidi, že si telefonováním způsobí nádor mozku, není podložené. Telefon bych z ložnice doporučil odložit spíše kvůli kvalitě spánku.
U mnoha onkologických onemocnění se klade velký důraz na životní styl. Existuje u nádorů mozku vůbec nějaká účinná prevence, kterou můžeme sami ovlivnit?
U nádorů mozku stále neznáme rizikové faktory a nejsme tak schopni navrhnout primární prevenci pomocí léku, jídelníčku, pohybu nebo nějakého doplňku stravy. Zdravý životní styl má samozřejmě velký smysl, ale nelze slibovat, že těmto nádorům zabrání. Například nekouření snižuje riziko rakoviny plic, a tím i riziko jejích mozkových metastáz. Ani sekundární prevence neukazuje benefit, a pro zdravé lidi bez obtíží a zvláštního rizika se preventivní vyšetřování mozku magnetickou rezonancí nedoporučuje.
Jaké jsou první varovné příznaky, které by nás měly dovést do ordinace? Je to silná bolest hlavy, nebo spíše nenápadné změny v chování a hybnosti?
Obojí je možné, záleží především na umístění nádoru. Pozornost zaslouží nová bolest hlavy, která se postupně zhoršuje nebo je jiná než obvykle, zejména pokud se přidá zvracení, závratě nebo dvojité vidění. Prvním příznakem ale může být také epileptický záchvat, porucha řeči, slabost končetiny, změna vidění nebo nezvyklé změny chování, kterých si někdy všimne nejdříve rodina. Samotná bolest hlavy má mnohem častěji jinou příčinu než nádor. Náhle vzniklá porucha řeči nebo hybnosti ovšem vyžaduje okamžitou pomoc a volání 155 – může jít o cévní mozkovou příhodu.
V současnosti se hodně diskutuje o speciálním přístroji Optune TTF, kterým se aktuálně léčí i oblíbená herečka a moderátorka Laďka Něrgešová. Svou cestu s nemocí veřejně sdílí. Jaký je váš pohled na tuto léčbu?
Ke konkrétní pacientce se bez znalosti její dokumentace vyjadřovat nemohu, obecně však jde o léčbu s doloženým přínosem u určité skupiny pacientů s glioblastomem. Přístroj pomocí elektrod na oholené hlavě vytváří střídavá elektrická pole, která narušují dělení nádorových buněk.
V randomizované studii prodloužilo jeho přidání k udržovací chemoterapii medián přežití přibližně ze 16 na 21 měsíců, počítáno od zařazení do studie po úvodní chemoradioterapii. To je u tak závažné nemoci významné, ale nejde o záruku vyléčení ani o předpověď pro konkrétního člověka.
Za povzdech ovšem stojí, že nejde o žádnou žhavou novinku – výsledky této studie byly publikovány už v roce 2017. Cesta k dostupnosti léčby v České republice byla bohužel velmi dlouhá. Přestože se možnosti úhrady od podzimu 2025 zlepšily, léčba zůstává vázána na stanovená kritéria a individuální schválení zdravotní pojišťovnou ve vybraných centrech, mezi které FN Ostrava nepatří.
Je léčba pomocí elektrických polí, kterou přístroj Optune využívá, vhodná pro každého pacienta s rakovinou mozku, nebo je určena jen pro specifické typy agresivních nádorů, jako je glioblastom?
Rozhodně není určena pro každý nádor mozku. Nejsilnější důkazy máme u dospělých s nově diagnostikovaným glioblastomem, kdy doplňuje udržovací chemoterapii po úvodním ozařování s chemoterapií. Nenahrazuje operaci ani ostatní standardní léčbu. Je také poměrně náročná na každodenní režim – přístroj se doporučuje používat alespoň 18 hodin denně a může způsobovat podráždění kůže pod elektrodami. Vedle charakteristik nádoru proto zvažujeme celkový stav pacienta, jeho přání a to, zda pro něj bude dlouhodobé používání zvládnutelné.
Vy působíte na onkologické klinice ve FN Ostrava, kde je takovou „vlajkovou lodí“ kybernetický nůž CyberKnife. V čem je toto zařízení při léčbě nádorů mozku výjimečné a jak moc šetrné je k pacientům?
Navzdory názvu nejde o nůž, ale o robotický ozařovací přístroj. Umožňuje velmi přesně soustředit vysokou dávku záření do nádorového ložiska a omezit dávku v okolní zdravé mozkové tkáni. Léčba probíhá bez řezu, obvykle ambulantně, v jednom nebo několika sezeních. Velké uplatnění má například u mozkových metastáz a některých nezhoubných nádorů. Ani tato metoda však není vhodná pro každý nález a není zcela bez rizika.
U glioblastomu, jehož buňky prorůstají i mimo viditelné ložisko, nemůže nahradit standardní ozařování. Někdy lze ale využít k navýšení celkové dávky do nejrizikovější oblasti. Zásadní je správný výběr léčby společným týmem neurochirurgů, onkologů a dalších specialistů.
Když to shrneme – jak se podle vás jako předního radiačního onkologa posunula naděje pacientů s nádorem mozku za poslední desetiletí? Blížíme se k době, kdy i tyto nejtěžší diagnózy budeme umět plně vyléčit?
U některých nádorů už dnes dokážeme dosáhnout vyléčení nebo dlouhodobého zvládnutí nemoci. Zlepšila se bezpečnost operací, přesnost ozařování i schopnost určit biologické vlastnosti nádoru a podle nich vybírat a lépe načasovat léčbu. Výrazný posun vidíme také u části pacientů s mozkovými metastázami díky kombinaci lokální léčby a moderních léků. U glioblastomu je ale pokrok bohužel pomalejší a slíbit jeho brzké úplné vyléčení by nebylo poctivé.
Nově se prosazuje také cílená léčba – například vorasidenib u vybraných gliomů nižšího stupně s mutací IDH, který dokáže zpomalit růst nádoru a oddálit potřebu ozařování nebo chemoterapie. A chtěl bych připomenout, že měřítkem úspěchu není jen délka života, ale také možnost zachovat soběstačnost, osobnost a čas s blízkými.
