„Necitlivost k historickému prostředí, naddimenzovanost a snahu vše napravit vyšperkovanou fasádou, lze spatřit u další důležité realizace poloviny 90. let - administrativního centra Myslbek,“ napsal před lety zpravodaj Klubu za starou Prahu o stavbě, která propojila „Příkopy“ s Ovocným trhem. Nákupní galerie kromě kanceláří nabídla i nové obchody v moderním stylu, mimo jiné právě sem před 30 lety přišel britský řetězec Marks&Spencer.
Svého druhu největší proluka ve vnitřní Praze vznikla už na konci 20. let minulého století, když se Česká banka Union rozhodla vybudovat si nové sídlo. Kvůli tomu dala strhnout nejen bankovní budovu, ale také pět historicky cenných domů směrem na Ovocný trh. Bankovní palác ale nikdy nevznikl, ve 30. a 40 letech na cenné parcele stál alespoň výstavní pavilón uměleckého spolku Myslbek, který dal tomuto místu jméno.
V 50. letech dostala proluka parkovou úpravu, tu postupně vystřídalo staveniště pro výstavbu metra a rekonstrukci Stavovského divadla. Prázdný prostor však přitahoval pozornost i nadále. V roce 1988 byla vypsána architektonická soutěž na projekt zástavby Myslbeku sídlem Československé obchodní banky, ale nepokročilo se dál než k územnímu rozhodnutí. Cesta k nové budově se otevřela teprve v roce 1991, o tři roky později začala stavba a na podzim 1996 bylo hotovo.
Odpůrci vytýkali šestipodlažní budově z betonu, skla a oceli nerespektování tradičního členění zástavby, především ze strany ulice Na Příkopě, kde jednolitou fasádu oživila pouze pohyblivá ocelová brána symbolizující podle autorů propojení „nové a staré Prahy“. Na druhé straně na Ovocném trhu je fasáda členěná na pět částí, které evokují pět historicky cenných zbouraných domů. Mezi kritiky stavby se zařadil i prezident Václav Havel, jemuž připadala bez fantazie i nápadu a necitlivá k charakteru místa.
