Mikrobiolog o šíření plicního moru V Rusku: Proč úřady mlží? A slova o biologické zbrani i dopadech na Česko

Otázek kolem úmrtí 28leté pracovnice protimorového institutu na zápal plic nejasného původu v ruském Irkutsku stále přibývá. Ruské úřady informace o moru odmítají. „V případě ruských úřadů mě to zas tolik nepřekvapuje, že mlží,“ řekl v Epicentru mikrobiolog Peter Šebo. Podle něj by se mor v oblasti Irkutsku běžně vyskytovat neměl a jeho výskyt je tam minimální.

„Ten mor se vyskytuje hlavně ve stepních oblastech Kazachstánu a Mongolska, kde žijí hraboši, hlodavci, kteří si dělají díry v zemi, a ti někdy mohou být infikováni a mohou si vše předávat mezi sebou. Případně nějaká blecha to pak může přenést i na člověka. Ale v oblasti Irkutsku, kde zemřela ta mladá žena, by se mor normálně vyskytovat neměl,“ vysvětlil vědec.

Hrozí nákaza i v Česku?

Podle profesora Šeba Česku v tuto chvíli žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí. Za velmi nepravděpodobné považuje také to, že by se případná nákaza rozšířila z jednoho případu do širšího okolí.

„To je skoro vyloučeno. Ale nevíme, co to přesně bylo, protože oni popírají, že zemřela na plicní formu moru. Mohla to být také nějaká virová infekce, která se může přenášet mnohem snadněji. Ale myslím si, že z Irkutsku sem je docela daleko,“ uvedl odborník v Epicentru.

Mohlo by jít o biologickou zbraň?

A právě nejasnosti budí další a další otázky. Například nemohlo se jednat o tajnou biochemickou zbraň?

 „V Rusku je možné ledacos. Já jsem před nějakými 35 lety pracoval na Pasteurově ústavu v Paříži s Ruskou, která z takového mikrobiologického ústavu ruského vojenského přišla. A když vyprávěla, co tam právě zrovna s Yersinia pestis dělala a jak se ji pokoušela vylepšit, aby byla více virulentní, tak mi běhal mráz po zádech,“ popsal profesor svou zkušenost.

Naštěstí se ale podle jeho slov ‚šlechtění‘  nepodařilo. „Ale ta dobrá zpráva byla, že cokoliv do té bakterie naklonovala, aby vylepšila její virulenci, tak to dopadlo přesně opačně. Protože to, co ta bakterie za ty stovky milionů let přirozeného vývoje získala a vyvinula, je skutečně zoptimalizovaný systém. A zasáhnout do toho způsobem, aby to fungovalo ještě lépe a bylo to ještě více virulentní, to opravdu ještě neumíme. Tak daleko ještě nejsme,“ uvedl profesor.

Podle něj by navíc praktické využití biologické zbraně nebylo jednoduché.

„Je mnoho jiných a daleko efektivnějších a snazších způsobů, jak zabíjet lidi, než biologické zbraně. Ty jsou dost těžko zvladatelné a často se obrátí proti těm, co s nimi pracují. Takže to není moc dobrý nápad,“ vysvětlil Šebo.

Svět Darja (†28) náhle zemřela na mor. Můžou za to sysli, nebo rozbitá zkumavka?

Jak je Česko připravené?

Pokud by se potvrdil nejhorší scénář a infekční onemocnění by se dostalo do České republiky, podle profesora Šeba máme potřebné kapacity pro jeho zvládnutí.

„Jsme na tom poměrně velmi dobře. Protože jednak máme infekční kliniku na Bulovce v Praze, kde mají speciální prostory vybavené na ty nejhorší infekce, které může někdo přivést ze zahraničí, jako je třeba ebola nebo Marburg virus. A pak máme dokonce v rámci struktur NATO specializovanou nemocnici pro tento typ vysoce nebezpečných infekcí, která je v Těchoníně v rukou armády. A tam je celá nemocnice, která je vybavená na takzvanou třídu BSL-4. Takže já myslím, že na zvládání nějakých přivezených infekčních onemocnění jsme velmi dobře vybaveni,“ uzavřel Peter Šebo.

Plicní mor: vzácná, ale nebezpečná forma

Plicní mor je jedna z forem morové infekce a patří mezi její nejnebezpečnější projevy. Přenášet se může kapénkami z nakaženého člověka a bez včasné léčby může být smrtelný. Inkubační doba bývá krátká, zpravidla jeden až několik dní.

Onemocnění se může projevit jako těžký zápal plic. Léčí se antibiotiky, která jsou při včasném zahájení léčby účinná.

Video se připravuje ...

Mikrobiolog o šíření plicního moru na Sibiři: Proč úřady mlží? A slova o biologické zbrani i dopadech na Česko