Aby se vyhnuly dialýze, musel přijít doslova dvojitý rodinný zázrak. Životně důležité ledviny totiž dcerám nezištně darovali přímo jejich maminka a nevlastní tatínek!
Tatínek bojoval jako lev
Rodinné štěstí zasáhla krutá diagnóza poprvé, když prvnímu manželovi Jindřišky Jiřímu začaly v pouhých 33 letech selhávat ledviny a musel začít dojíždět na dialýzu. Bohužel to nebyl první případ, ze stejné příčiny zemřel ve svých pouhých 36 letech i Jiřího otec a dědeček. Ačkoliv se Jiří snažil žít každý den naplno, ve 41 letech zesnul na těžké komplikace spojené již s druhou transplantací ledviny.
Hrdinka jménem maminka
Rodina žila dlouho v přesvědčení, že genetická zátěž postihuje jen muže. „Nenapadlo mě, že dcery onemocní, protože vždy byli nemocní mužští potomci. Holky byly zdravé,“ vzpomíná na zrádnou nemoc maminka Jindřiška. Jenže v 27 letech Evě, tehdy pracující v nemocnici, vyletěly hodnoty kreatininu a bylo nezbytné výhledově najít žijícího dárce ledviny. K samotnému selhání orgánu pak došlo, když jí bylo 31 let.
Záchrana přišla od člověka jí nejbližšího. Maminka Jindřiška měla v 55 letech skvělé výsledky a s dcerou maximální shodu. Transplantace v pražském IKEM proběhla 3. března 2011 a i přes počáteční komplikace s odmítáním ledviny dopadlo vše na výbornou.
Maminka se už po dvou měsících vrátila bez problémů do školy na pozici vychovatelky. „Celý život jsem si myslela, že mě táta naučil, jak žít a zvládnout nemoc. Ale ten největší hrdina byl celou dobu jinde. Potichu. Nenápadně. Bez slov. Tím hrdinou je moje maminka, bez ní bych tu nebyla,“ děkuje Eva.
Záchrana od nevlastního táty!
Díky pokroku v genetice se u starší dcery Kateřiny potvrdila stejná odchylka a matčiny nejčernější obavy se naplnily o šest let později. Starší Kateřině na jaře 2016 po těžké chřipce ledviny zcela selhaly a byla tak vyčerpaná, že se stěží dokázala postarat o malého syna.
Matka už podruhé darovat nemohla a kamarádka Petra, která ledvinu bez váhání nabídla, se nakonec ze zdravotních důvodů sama stala pacientkou IKEM. V této bezvýchodné situaci úžasně zasáhl Jindřiščin druhý manžel, nevlastní otec Oldřich!
Své nevlastní dceři řekl: „Jindra ledvinu darovala a nic jí není. Tobě dám ledvinu já.“ Aby ji zachránil, podstoupil náročná vyšetření a zhubl téměř deset kilogramů. Lékaři transplantaci nakonec úspěšně provedli. „Za záchranu života je to málo,“ říká dodnes hluboce vděčná Kateřina, která svého zachránce od té doby zahrnuje dárky.
Dnes všichni hrdinové žijí život naplno. Eva pracuje na magistrátu a je pěstounkou, Kateřina působí jako ředitelka základní školy. Oba rodiče překročili sedmdesátku a několik let po odebrání ledviny užívají plnohodnotného života bez jakýchkoliv omezení.
Od zdraví často dělí jen ostych!
Pokud se člověk ocitne v situaci, kdy potřebuje transplantaci ledviny – nebo ji naopak potřebuje někdo blízký, je důležité mít dostatek kvalitních informací. Obsah edukačního webu www.transplantacenenitabu.cz byl vytvořen lékařskými specialisty, poskytuje rodinám v podobné situaci ověřená fakta a vyvrací časté omyly.
Měli byste vědět....
Ledvina od žijícího dárce přináší pacientům výrazně lepší výsledky. Orgán má životnost až 25 let, zatímco u orgánu od zemřelého dárce je to průměrně jen kolem 12 let.
Dárcem orgánu vůbec nemusí být pokrevní příbuzný pacienta, což nádherně dokazuje případ nevlastního tatínka Oldřicha.
Dárci po darování jedné ledviny žijí zcela plnohodnotný život bez dalších omezení a dožívají se běžného věku, neboť zbylá ledvina převezme funkci.
Každý potenciální dárce prochází detailním vyšetřením. Operační zákrok je miniinvazivní a rizika s ním spojená jsou minimální.
Zásadní překážkou k lepšímu životu bývá podle odborníků psychika a ostych. MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D. z IKEM upozorňuje, že pacienti se často bojí hovořit s blízkými z obavy o jejich zdraví. „Řada pacientů se bojí, že by blízký člověk byl vystaven neúměrnému riziku, kdyby se rozhodl jim ledvinu darovat. Proto je důležité informovat je o tom, že k odběru ledviny přistupujeme jedině, pokud podrobná vyšetření potvrdí, že rizika pro dárce jsou minimální. Zbylá ledvina přebírá funkci odebrané a zdravotní stav dárce je pravidelně sledován. Operační zákrok je miniinvazivní, což umožňuje rychlé zotavení. Rizika spojená s operačním výkonem jsou také minimální. Dárci pak dochází na pravidelné kontroly zdravotního stavu do transplantačního centra, zpravidla jedenkrát ročně,“ doplňuje doktorka Rajnochová Bloudíčková.
Podle průzkumu je přitom více než 80 % Čechů ochotno darovat nějakou část těla. Otevřená komunikace tak dává obrovský prostor pro altruismus ze strany nejbližších.
-
Video se připravuje ...Hynkovi (57) vyoperovali čtyři ledviny! Jednu mu daroval vlastní bratr.
