Areál o rozloze 1,2 hektaru, fungovala zde do roku 1985 výroba cihel. „Od té doby areál chátral a v roce 2020 byl na něj vydán demoliční výměr,“ řekl Miroslav Boček, který statek před šesti lety koupil a tím ho zachránil.

Tři památkově chráněné objekty opravil tak dobře, že cihelna dostala nominaci na letošní cenu Národního památkového ústavu (NPÚ) Patrimonium pro futuro. Areál podle památkářů představuje v téměř kompletní podobě mimořádně cenný a do současnosti již velmi vzácně dochovaný doklad tradiční cihlářské výroby menšího rozsahu.

„Fakturačně jsem do toho dal celkem 4,6 milionu. Asi půlku proplatilo ministerstvo kultury a Plzeňský kraj. Bez nich by se obnova nepodařila. Kdybychom to nedělali svépomocí, tak by to stálo přes deset milionů. Třeba všechno dřevo je z našeho lesa,“ podotkl Boček.

Předseda a zakladatel Spolku Přátelé Vrbenska Karel Michalus (80) u Lorenzovy hutě na Drakově.
Místo opředené historkami plnými krve: Nadšenci zachraňují Lorenzovu huť

Prodej díky důvěře

Cihelnu koupil, když sháněl areál pro techniku. Nechtěl stavět novou halu, ale hledal volný objekt. Dohodl se proto s rodinou původního majitele cihelny. „Dvacet let za ním chodila spousta lidí, ale nechtěl ji prodat. Ale mě znal odmalička, dědu i mámu. Chtěl jsem to za rozumnou cenu, protože to byla demolice,“ uvedl Boček.

„Nevěděl jsem, že to budu takhle rekonstruovat, to vyplynulo až z postupných oprav. Tehdy jsem ale netušil nic o stavebnictví. Ale nakonec jsem za to rád, protože mě to chytlo,“ dodal.

Farmář nedávno skončil s opravami všech tří památkových objektů. Kanceláře a kůlny nechal po dohodě s ministerstvem kultury z ochrany vyjmout a přestavěl je. „Domluvili jsme se, že rekonstrukce bude probíhat tak, aby vnější tvar a úprava budov zůstala stejná,“ uvedl. Změnila se jen vnitřní dispozice krovu pro průjezd zemědělské techniky.

Nejlépe opravené památky loňského roku: Unikátní cihelna v Boubíně a fara v Hynčicích.
Nejlépe opravené památky: Unikátní cihelna v Boubíně a fara v Hynčicích

Pro veřejnost

Současná podoba je z roku 1936. Podle Bohuslava Nováčka, který dělal technický dozor, je v cihelně mimořádně zachovalá technologie, prakticky jako nová, jako by byla zakonzervovaná olejem a požárem. Cihelna totiž v roce 1983 vyhořela.

Kromě opravené pece, by šly spustit i další stroje - lisy, kráječe i podavače, což také bylo cílem obnovy areálu.

„Chceme, aby sem chodila veřejnost. Je to u silnice, přístupné, není to oplocené. Cihelna do přírody pasuje. Kolem je hliniště na těžbu hlíny. Celých těch 1,2 hektaru je vlastně vytěžené hliniště,“ dodal Nováček.

VIDEO: Obec Hlinka po pětiletém úsilí obnovila německý hřbitov. (prosinec 2025)

Video se připravuje ...
Fotogalerie
12 fotografií