25 let od pádu dvojčat pohledem experta: Proč Americe nevyšla pomsta?

Spojené státy za úřadu prezidenta Goerge W. Bushe vyhlásily válku terorismu. Hned 7. října před 2001 zahájily invazi v Afghánistánu a v roce 2003 v Iráku. Zatímco běžní Američané reakci nejdřív podporovali, popularita tehdejšího prezidenta i vnímání odvety se v průběhu let změnily.

Jak v Epicentru řekl amerikanista Kryštof Kozák, pár dní po útocích si tehdejší hlava státu získala 90procentní podporu, vše obrací až odstup času. „Postupně jsme viděli, co odstartovalo válku proti terorismu, invazi do Afghánistánu, invazi do Iráku, tyhle kroky už jsou hodnoceny daleko problematičtěji,“  popsal odborník. 

Podvedení Američané 

Amerikanista Kozák mluvil o tom, že se řada Američanů může cítit podvedena. A můžou za to podle něj jak tamní úřady, tak média. „Americké úřady velmi přesvědčivě dokázaly Američanům vysvětlovat, že je nutné napadnout Irák, protože má zbraně hromadného ničení,“ popsal Kozák tehdejší situaci po teroristických útocích v roce 2001. Rétoriku administrativy pak podle něj přebrala i právě média. 

20 let od teroru 11. září: Biden i exprezidenti uctili téměř 3000 obětí na Ground Zero

„Později se ovšem ukázalo, že tohle odůvodnění pro invazi do Iráku nebylo úplně adekvátní,“ dodal Kozák. „A rozhodně neodpovídalo tomu, co americká administrativa vlastně tvrdila, že v Iráku najde,“ řekl amerikanista. „Takže jestli se Američané cítí trochu vlastně podvedeni, tak ale selhala vlastně i média z velké části,“ míní Kozák. 

20 let války k čemu? 

Jenomže jak odborník připomněl, 11. září před 25 lety bylo takovým šokem, že se všichni Američané sjednotili s vizí razantní odpovědi. „Po více než 20 letech vidíme, že v Afghánistánu to dopadlo úplně špatně a utratily se tam biliony dolarů,“ řekl a dodal, že invaze nevedla k ničemu, respektive paradoxně k návratu Talibánu.

Situace podle Kozáka není stabilizovaná ani v Iráku. „Otevřel se prostor pro šíitské milice, které kooperují s Íránem. Zpětně hodnoceno: invaze do Afghánistánu i Iráku se rozhodně nepovedla.“

Spojené státy pak podle experta invazí do Iráku porušily některé principy mezinárodního práva. „Celá ta válka proti teroru byla z ohledu mezinárodního práva relativně problematická,“ řekl.

Podle Kozáka šlo o předzvěst například toho, co řešíme i dnes. Mezinárodní právo je podle něj ve špatné situaci i v současnosti. „Rusko ho ignoruje, Izrael v podstatě ignoruje a Spojené státy pod Donaldem Trumpem také to mezinárodní právo ignorují,“ řekl k tomu. 

Dluhy dodnes... 

Podle Kozáka by se zpětně dalo polemizovat o tom, co Američané vleklou válkou v Afghánistánu i Iráku spíš ztratili, než získali.... Administrativa do války proti teroru věnovala spousty pěněz, které navíc podle Kozáka dodnes splácí.

„Desítky tisíc vojáků byly tehdy zraněny, a jejich zranění se léčí z prostředků pro americké veterány. A čísla jsou opravdu astronomická,“ popsal další dozvuky vleké války. 

Jak Trump přišel o tvář pacifisty: Stane se Írán jeho „věčnou válkou“?

Jiným problémům se zkrátka podle amerikanisty tolik pozornosti nevěnovalo. „Za vlády George W. Bushe prostě ta pozornost byla upřená na válku proti terorismu, na region Středního východu,“ vysvětloval Kozák. „Je dost možné, že to prostě byla strategická chyba a Spojeným státům uniklo spousty toho, co dělo jinde,“  hodnotil expert. 

Na neuspěchy právě v odvetné reakci po teroru ze září 2001 upozorňují i politici ve svých kampaních. Výjimkou nebyl podle Kozáka nynější šéf Bílého domu Donald Trump: „Ve volební kampani přesně upozorňoval na neúspěchy v Afghánistánu a v Iráku a sliboval, že on rozhodně se nenechá zavléct do žádných válek na Středním východě.“ 

„Vicepresident USA J.D. Vance třeba sloužil v Iráku a díky své osobní zkušenosti vlastně chápal, že to bylo celé trochu k ničemu,“ dodal amerikanista Kozák v Epicentru.