Chtěl si postavit terasu, našel obří vikingský poklad: Archeology zaujaly záhadné runy
Při stavbě nové terasy na zahradě v dánském Rebildu narazil majitel pozemku na největší známý stříbrný poklad z doby Vikingů v Dánsku. Soubor čítá stovky předmětů z 10. století. Nechybí mince, šperky, Thorovo kladivo ani stříbrný slitek se záhadnými runami.
Když se zahrádkář pustil do odstraňování trávy, kamení a štěrku, aby mohl položit novou dlažbu, narazil po zhruba půlhodině na něco neobvyklého. Z hlíny začal postupně vytahovat kovové předměty. Zpočátku se domníval, že narazil na staré železo nebo kusy drátu. Když však začal zeminu opatrně odhrnovat rukama, objevovaly se další a další předměty. Brzy bylo jasné, že nejde o obyčejný zahradní odpad.
Poklad váží 18,5 kila
Podle Muzea v Severním Jutsku se pod zahradou ukrývalo přibližně 700 předmětů a jejich fragmentů o celkové hmotnosti 18,5 kilogramu. Poklad pochází z 10. století a někdo jej tehdy ukryl do hliněné nádoby.
Uvnitř archeologové evidují množství stříbrných slitků, náramky, 47 celých mincí a jejich fragmentů, rozsekané kusy stříbra i malý přívěsek ve tvaru Thorova kladiva. Přibližně 320 předmětů o váze 6,4 kilogramu zůstalo přímo v původní nádobě. Zbytek ležel v zemině v jejím okolí.
Nález překonal dosavadní dánský rekord téměř trojnásobně. Největším známým stříbrným pokladem z vikingské éry byla dosud takzvaná Terslevská kořist o váze přibližně 6,5 kilogramu.
„Je to nález s velkým významem pro naše chápání vikingské doby v Dánsku. Nejen kvůli jeho velikosti, ale také proto, že poklad velmi jasně ukazuje, jak stříbro fungovalo jako bohatství a platební prostředek. Je to jako najít trezor z vikingské doby,“ uvedl vedoucí památkové péče a archeolog Torben Sarauw.
Tajemné runy na stříbře
Jedna ze stříbrných cihel navíc ukrývá záhadu. Do jejího povrchu někdo vyryl runový nápis, jenž lze podle archeologů možná číst jako „hutu“. Mohlo jít o jméno, označení majitele nebo jiný významný symbol.
Složení pokladu zároveň ukazuje, jak fungovala vikingská ekonomika. Mince tvoří jen malou část celkové hmotnosti. Mnohem větší zastoupení mají slitky, šperky a kusové stříbro. Vikingové totiž stříbro používali jako platidlo i způsob uchování majetku a rozhodující byla jeho hmotnost. Předměty proto rozřezávali, lámali nebo tavili.
Mince putovaly tisíce kilometrů
Mezi nálezy jsou arabské dirhamy i anglosaské mince. Poklad tak dokládá rozsah obchodních kontaktů vikingského Dánska s Anglií na západě i islámským světem daleko na východě. Arabské mince Vikingové často rozstříhali na menší části a při placení opět rozhodovala především hmotnost a ryzost stříbra.
Dvě anglosaské stříbrné mince vznikly za vlády krále Eduarda Staršího v letech 899 až 924. Archeologům proto pomáhají určit nejstarší možnou dobu ukrytí pokladu. Do země se mohl dostat až poté, co se tyto mince dostaly do oběhu.
Rebild vydává další poklady
Nejde přitom o první mimořádný objev v okolí. Už v roce 1971 se poblíž našel přibližně čtyřkilogramový Rebildský poklad z 10. století. Obsahoval stříbrné slitky, rozsekané šperky a další kusy stříbra zabalené původně v kůži.
Jen před několika měsíci archeologové v oblasti objevili také Roldský poklad. Tvoří jej šest neporušených zlatých vikingských náramků o celkové hmotnosti 762,5 gramu. Zatímco stříbro vypovídá především o obchodu a placení, zlato archeologové spojují s elitami, společenským postavením a mocí.
Místo nového objevu leží v současné zastavěné oblasti, rozsáhlejší archeologický průzkum proto není možný. Odborníci zatím nevědí, zda někdo poklad ukryl poblíž vikingského sídla, obchodní cesty nebo záměrně na odlehlém místě.
Stříbro nyní zamíří k posouzení do dánského Národního muzea. Historikové doufají, že se v budoucnu podaří celý poklad vystavit ve Vikingském muzeu Fyrkat společně se šesti zlatými náramky z Roldského pokladu.
