Léčba využívá katetrovou lokální trombolýzu. „Přišli jsme s jednoduchou metodou, která spočívá v zavedení dvou tenkých katetrů do ucpaných plicních tepen, a na místě používáme redukovanou dávku silného léku, který krevní sraženiny rozpouští,“ popsal kardiolog Josef Kroupa.
Studie Prague 26 vytvořená kardiology FN Královské Vinohrady a 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy sledovala 558 pacientů z 10 center a závažná komplikace se objevila jen u dvou, oproti 19 při standardní léčbě. Přelomový zákrok má potenciál pomoci tisícům pacientů, vhodný je asi pro třetinu ze všech trpících akutní plicní embolií.
Metoda už úspěšně pomáhá, jako jedna z prvních ji podstoupila i Zuzana Vorlová. „Začalo to minulý týden, najednou jsem byla strašně unavená, nemohla jsem prakticky udělat ani krok bez zadýchávání,“ popisovala včera. Její dcera pracující ve zdravotnictví ji poslala do nemocnice, kde CT potvrdilo plicní embolii. Spouštěčem podle Zuzany mohla být červnová operace páteře s následným dlouhým ležením. A samotný zákrok? Téměř jej necítila. „Jediné, co tam bylo opravdu nepříjemné, byly dva vpichy v tříslech, ale potom už to bylo v pořádku,“ dodala s tím, že po léčbě se jí výrazně ulevilo.
Plicní embolie v Česku postihne zhruba 10 tisíc lidí a je jednou ze tří hlavních příčin kardiovaskulárních úmrtí. Podle lékařů může být metoda běžnou součástí léčby pacientů v tzv. vyšším středním riziku. „Jsou to ti, kteří už mají nějaké známky přetížení pravé komory srdce,“ vysvětluje kardiolog Kroupa. V tuto chvíli už ji umí využít 11 českých kardiocenter a další rozšíření je prý snadné, potřebná infrastruktura už pro ni je.
Výsledky studie mohou ovlivnit i nová evropská doporučení. „Čeká nás velká práce dostat tuto novou metodu k širšímu množství pacientů. Nejenom v Česku, kde máme tuto síť zavedenou, ale jsou další země po celém světě, ve kterých to může mít ještě větší dopad,“ říká Kroupa.
Plicní embolie se může projevit náhle vzniklou dušností, bolestí na hrudi, zrychleným tepem, kašlem nebo závratěmi. V těžkých případech může dojít ke kolapsu, oběhovému selhání nebo i náhlému úmrtí. Riziko zvyšuje především dlouhé znehybnění po operaci či úrazu, dlouhé cestování, těhotenství, obezita nebo poruchy srážlivosti krve. Sraženina nejčastěji vzniká v žilách dolních končetin a následně může doputovat do plic.
