„My dobře víme, že to není náhoda, když člověk vypadne ze svýho záchoda,“ zpívá o podivném úmrtí skupiny Jelení Lawyers. Policejní odborníci exhumovali tělo Jana Masaryka (†41) z rodinné hrobky v Lánech. Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností krátce po převzetí moci komunisty. Jeho smrt byla vyšetřovaná během téměř osmdesáti let pětkrát, avšak stoprocentní pravdu o tom, co se osudnou noc dělo v Černínském paláci, se prozatím zjistit nepodařilo.
Byl jediným demokratickým ministrem, který po nástupu komunistů odmítl podat demisi. Tehdejší ministr zahraničí byl nalezen mrtvý pod oknem své koupelny v Černínském paláci dne 10. března 1948, krátce po „vítězném únoru“. Vyšetřovatelům se však nikdy nedokázalo prokázat, zda pád z okna Černínského paláce byl nešťastná náhoda, sebevražda, či dokonce vražda.
Pro hypotézu sebevraždy hovoří politikův dlouhodobý boj s depresí, pro vraždu zase stolice nalezená na parapetu okna. To svědčí o strachu, zcela typickém pro oběti vražd. V koupelně byl nepořádek, otevřené okno nad radiátorem a rozházené polštáře z ložnice, na místě byly nalezeny i různé druhy cigaret, některé i ze Sovětského svazu.


















Můj děda říkal to stejné, a ten měl kamaráda správce z Hradu, pamatuji si jak to vyprávěl dědovi a babička mne upozorňovala, že to nesmím nikde říci, asi tak.