Smrt Masaryka vyšetřovali pětkrát: "Tělo bylo ve zvláštním stavu," tvrdí teď soudní lékař

Byl jediným demokratickým ministrem, který po nástupu komunistů odmítl podat demisi. Tehdejší ministr zahraničí byl nalezen mrtvý pod oknem své koupelny v Černínském paláci dne 10. března 1948, krátce po „vítězném únoru“. Vyšetřovatelům se však nikdy nedokázalo prokázat, zda pád z okna Černínského paláce byl nešťastná náhoda, sebevražda, či dokonce vražda.

Pro hypotézu sebevraždy hovoří politikův dlouhodobý boj s depresí, pro vraždu zase stolice nalezená na parapetu okna. To svědčí o strachu, zcela typickém pro oběti vražd. V koupelně byl nepořádek, otevřené okno nad radiátorem a rozházené polštáře z ložnice, na místě byly nalezeny i různé druhy cigaret, některé i ze Sovětského svazu.

První vyšetřování proběhlo hned po nalezení těla. Nová komunistická vláda potřebovala objasnit smrt oblíbeného ministra, čehož se ujal tehdejší ministr informací Václav Nosek a ještě téhož dne prohlásil v parlamentu, že Masaryk spáchal sebevraždu.

Vyšetřovatelé byli z místa činu odvoláni a případu se ujala StB. Ta se již od začátku zaměřila pouze na verzi sebevraždy a ignorovala všechna zjištění, která by se do příběhu nehodila. Závěr tak suše konstatuje, že Masaryk „v noci z 9. na 10. března z nezjištěných příčin odešel do koupelny, otevřel okno a vyskočil na nádvoří.“

Snímky z místa činu, všechny fotografie údajně pocházejí z 10. března 1948. | Národní archiv

Počátkem padesátých let ale režimu došlo, že by mohl ministrovu smrt využít. StB tedy vydala analýzu, v níž spekulovala o zapojení západních tajných služeb, které měly Masaryka „popravit“ jako mstu za jeho setrvání v Gottwaldově vládě.

Spisovatelka Václava Jandečková přišla se zjištěním, že v této době StB vyšetřovala i jednoho z potenciálních vrahů, úředníka Jana Bydžovského, který byl zatčen pro špionáž. Uspat a vyhodit Masaryka z okna měl údajně se svým spolupracovníkem na příkaz neznámých tajných služeb. Tato verze je však kritiky i experty odmítána, protože spisy StB v tomto ohledu spolehlivé nejsou a Bydžovský mohl být k doznání přinucen – bývalý úředník navíc z tohoto činu nebyl ani obviněn.

Spisovatelka Václava Jandečková, autorka knihy o smrti Jana Masaryka, v rozhovoru pro Blesk.cz | Foto Blesk - Tonda Tran

Uvolnění v šedesátých letech přineslo touhu po rozluštění Masarykovy smrti.  Případu byla věnována velká pozornost, psaly o něm i noviny, věnovala se mu televize. Vše ale zmařila invaze vojsk Varšavské smlouvy. Vyšetřování tak bylo ukončeno v roce 1969, již během probíhající normalizace, usnesením, že příčinou smrti byla sebevražda či nešťastná náhoda. Jan Masaryk měl údajně trpět nespavostí, a v noci si tak sedl na okno, ze kterého náhlým rozhodnutím či nešťastnou náhodou spadnul. Generální prokuratura si dala zvláštní pozor na to, aby vyloučila možnost vraždy.

Takhle našli v březnu 1948 Masaryka ležet pod okny jeho bytu v Černínském paláci. | ZČU

Tomáš Garrigue Masaryk se synem Janem (vlevo) | Archiv Blesku

Po sametové revoluci už nic nebránilo svobodnému vyšetření politikovy smrti. Snad jen, kdyby se otevřely doposud pevně zamčené sovětské archivy. Prověřování bylo ukončeno v roce 1996 a šéf vyšetřování Jan Havel tehdy přišel s novou verzí událostí. Masaryk měl čelit nečekané domovní prohlídce. Pětičlenné komando složené z bývalých partyzánů se k němu chovalo velmi neurvale a ministr se rozhodl z bytu uprchnout po římse. Pohyb po ní ale nezvládl a z čtrnáctimetrové výšky spadl. 

Pohled z okna koupelny. | Blesk / David Malík

Netrvalo dlouho a přišlo další vyšetřování, které vedl policista se symbolickým jménem Ilja Pravda. Stalo se tak v roce 2001. Bylo použito nových metod, včetně forenzní biomechaniky – ta přišla na to, že Masarykovo tělo mohlo do takové dálky dopadnout pouze za použití vnější síly. Musel být zkrátka vyhozen. A pachatel? Neznámý.

Koupelna, z jejíhož okna byl zřejmě Masaryk vystrčen. Co se přesně stalo se dosud neví. | Blesk / David Malík

Ivan Dubovický a Helena Balounová z ministerstva zahraničí ukazují nové archiválie ohledně smrti Jana Masaryka. | Blesk:FOTO: Jiří Koťátko / CNC

V roce 2019 rozhodl státní zástupce o otevření případu. Důvodem byl nález unikátní nahrávky policisty Vilibalda Hofmana, který byl na místě činu jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo. „Když mu tu fotku ukázali, tak řekl: ‚To není původní, to je upravené.‘ Čili bylo jasné, že to je dodatečně udělané,“ vzpomínal jeho příbuzný Jindřich Grulich. Vyšetřování skončilo o dva roky později s tím, že vraždu se jednoznačně prokázat nepodařilo, a dokonce prokázalo, že k pádu nemuselo být použito vnější síly. Vrátilo tak do hry teorii o sebevraždě.

Až při uvolnění v roce 1968 se začínají objevovat fotografie z onoho osudového rána: snímky ohromného nepořádku v Masarykově bytě – včetně rozházených polštářů v koupelně a nedopalků různých typů cigaret, z nichž jedny pocházely ze Sovětského svazu. | Mall TV

Současná exhumace tak bude již šestým vyšetřováním politikovy smrti. Tentokrát bylo důvodem nalezení diplomatických depeší z Velké Británie, USA a Francie. Obrovským překvapením pak bylo nalezení depeše příslušníka americké vojenské tajné služby, ke kterému se dostalo svědectví Masarykova komorníka Příhody. Masaryka měli několik hodin před smrtí navštívit tři muži, které Příhoda neznal a kteří se začali s ministrem hádat. „To vám nepodepíšu, chtějte po mně všechno možné, ale tohle ne, tohle se odehraje jenom přes moji mrtvolu!“ křičel údajně syn prvního československého prezidenta. Vyšetřování bylo zahájeno v lednu minulého roku.

Část výsledků se napjatí Češi dozvěděli již krátce po exhumaci. Podle soudního lékaře Jiřího Hladíka je Masarykovo tělo i po osmdesáti letech celistvé! Tělo totiž zmýdelnělo a přestalo se rozkládat. Pro Českou televizi navíc Hladík uvedl, že nebyly nalezeny žádné stopy po násilí či střelných zbraních.

Převoz ostatků Jana Masaryka (2.9.2026) | Blesk:David Malík

Exhumace ostatků Jana Masaryka v Lánech (2. 9. 2026) | Blesk:Alexandr Malachovsky