Podle všeho měl oheň na mladé nešťastnici vzplát od jednoho z chirurgických nástrojů ve chvíli, kdy byla potřená dezinfekcí. „Pro vznik požáru musí být přítomny tři podmínky – hořlavá látka, zdroj zapálení a oxidační prostředek,“ říká Kislinger. Právě dezinfekce takovou hořlavou látkou je, k zapálení pak stačí elektrický přístroj, a kyslík hoření podpoří.
„Velmi důležitá je komunikace operačního týmu. Ten musí vědět, že při této kombinaci může vzniknout požár během okamžiku,“ dodává odborník, který sám jako hasič dříve řešil na operačním sále několik požárů spojených s únikem kyslíku.
„Událostí se zabývají kriminalisté. Na základě našich zjištění rozhodneme, zda se jedná o podezření z protiprávního jednání, či nikoliv,“ dodal policista Jan Daněk. Interní šetření zahájila i nemocnice FN Bulovka.
Nehořelo poprvé
Plameny na operačních sálech nejsou časté, ale k pár případům u nás v minulosti došlo. Loni v prosinci vzplál pacient při operaci v pražském Motole, v roce 2013 začal hořet pacient (65) v českolipském špitále při operaci kýly a v Ostravě v roce 2002 se na pacientovi (27) vznítila rouška nasáklá dezinfekcí.
