Vlna veder: Proč víc umírají ženy? Není to o „slabším pohlaví“

Při sledování nedávných vln veder v Evropě byl často zaznamenán trend, že umírá více žen než mužů. V dosud rekordním evropském létě 2022 studie na základě údajů o úmrtnosti z 35 zemí zjistila, že u žen došlo o 56 % více úmrtí souvisejících s horkem než u mužů. Obdobně to vypadá v Německu, které zatím zaznamenalo nejvražednější horko od roku 2016. Mezi odhadem 9800 lidmi, kteří v souvislosti s horkem letos zemřeli (data do 19. července), je 5120 žen, víc než 52 procent, ukazují statistiky Ústavu Roberta Kocha.

Některé nedávné reportáže se opíraly o hormonální vysvětlení, že ženské tělo prostě není na horko stavěné. Ženy se méně potí, mají více tělesného tuku a progesteron zvyšuje tělesnou teplotu. Vědci, kteří studují vliv tepla na lidské tělo, však tvrdí, že to je z velké části nesprávný závěr. „Celkově studie obvykle ukazují pouze mírně větší náchylnost žen k horku ve srovnání s muži,“ uvedla Alexandra Schneiderová, environmentální epidemioložka a zástupkyně ředitele Ústavu epidemiologie v Helmholtzově institutu v Mnichově.

Prostředí je důležitější než biologie

Jisté malé rozdíly tu jsou: Ženy se skutečně potí méně, mají menší povrch kůže v poměru k velikosti těla. Rozložení tuku v ženském těle také víc komplikuje termoregulaci. Svou roli hrají i hormony, avšak v průběhu života se jejich vliv mění.

Schneiderová poukazuje zejména na jednu skupinu: ženy po menopauze, kdy stoupá kardiovaskulární riziko. Starší ženy s již existujícím srdečním onemocněním jsou podle ní pravděpodobně vystaveny nejvyššímu riziku ze všech.

Ale ani v těchto případech se nedomnívá, že by biologie byla hlavní příčinou zvýšeného počtu úmrtí během vlny veder. „Životní podmínky a sociální prostředí, ve kterém ženy žijí, představují pravděpodobně ještě větší riziko než pouhé rozdíly v hormonálním stavu.“

Větší náchylnost ženského těla vůči horku se přeceňuje i podle profesora Tobyho Mündela, jenž se na Brockově Univerzitě v Kanadě zabývá extrémními životními podmínkami člověka. Připomíná, že se sice ženy méně potí, avšak kompenzují to jinak: „Zajišťují prokrvení kůže, tedy vazodilataci, mnohem lépe než muži,“ – tedy že se jejich cévy rozšiřují efektivněji a lépe odvádějí teplo z nitra k povrchu těla, odkud může unikat.

Faktory, které nejvíce ovlivňují zvládání vlny veder, jsou podle něj věk, tělesná konstituce, fyzická kondice a obvyklá aktivita, nikoli biologické pohlaví.

Statistiky jsou navíc různými způsoby zkreslené. Jednou věcí je, že četné studie sledují počet hospitalizací a přijetí na pohotovost – a ženy vyhledávají lékařskou pomoc mnohem častěji než muži. „To není fyziologická záležitost,“ říká Mündel. „Opravdu se potýkají s potížemi, nebo jen vyhledaly pomoc dříve?“

Výzkum se navíc daleko častěji týkal mužů: „O mužích máme asi stokrát více dat a důkazů. O ženách máme téměř nulové údaje,“ dodává Mündel. „Je to jako srovnávat kočky a psy.“

Kochův institut zase připomíná, že vyšší počet úmrtí u žen je dán skutečnosti, že ženy tvoří větší podíl v nejstarších věkových skupinách. Více žen umírá během vln veder prostě proto, že je naživu více velmi starých žen. Relativně však v dané věkové kategorii hrozí větší riziko mužům než ženám.

Mrtvice, nebo jen únava z horka? Poznejte varovné signály včas a zachraňte si život

Laurie Parsons na univerzitě Royal Holloway v Londýně zkoumá, jak se tepelný stres projevuje v globální ekonomice. Podle něj ženy napříč všemi odvětvími tráví o 30 až 50 % více pracovní doby nad prahovými hodnotami tepelného stresu než muži. Ve stavebnictví, při srovnání mužů a žen vykonávajících stejnou práci, se tento podíl zvyšuje až přibližně na 50 %.

Důvody jsou podle něj strukturální. Ženy při stejné práci často nosí více oblečení. Muži si s větší sebejistotou žádají přestávky. A tam, kde je práce mužů viditelně namáhavá, je uznávána jako riziko spojené s teplem a odměňována odpočinkem. Práce žen je však vyrovnanější, méně zjevně namáhavá a takovou úlevu nedostává.

„Teplotní stres u mužů bývá spíše výrazným rizikem, kdy dochází k poměrně viditelným momentům fyzické tísně, které lze zvládnout,“ říká Parsons pro DW. „Teplotní stres u žen je neustále přítomen, ale mnohem méně viditelný, protože během pracovního dne nedosahuje těch samých zjevných vrcholů.“ Pak směna končí, dodává badatel – muži jdou odpočívat, ale ženy vaří, uklízejí a starají se o děti.

Video se připravuje ...

Expert na ochranu veřejného zdraví: Co mají společného vedra a covid-19? Čekají nás omezení a restrikce?

Zdroj: Bára Holá