Špionáže i hrozba atentátů. Na zbrojovky v tichosti cílí Rusové: Co na to Strnadovo impérium?

Oznámení vydala německá kontrarozvědka nazvaná Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV). Podle ní chystají ruské státní orgány různé akce namířené proti zbrojním společnostem, a to špionáže a sabotáže. „Je tu zvýšená pravděpodobnost, že se tyto podniky stanou cílem špionážních a sabotážních akcí provedených přímo ruskými státními orgány nebo na jejich objednávku,“ uvedla tajná služba.

Podle ní dokonce nelze vyloučit ani útoky na jednotlivé zaměstnance těchto podniků. Rusové mají cílit především na osoby z vedení zbrojovek. I proto dostal policejní ochranu šéf koncernu Rheinmetall Armin Papperger, podle televize CNN americké tajné služby v roce 2024 odhalily plán na jeho vraždu ze strany Ruska.

„Zbrojaři mají hafo peněz.“ Babiš hájil prodej Explosie, schytal to: Ať prodá Agrofert, vzkazují mu

Rheinmetall je velký německý koncern, jenž hraje klíčovou roli v evropském obranném průmyslu. Mimo jiné vyrábí obrněná vozidla, tanky, vyvíjí radary, senzorické systémy a patří mezi největší výrobce velkorážové munice. Společnost munici a techniku dodává i Ukrajině a NATO. Kreml plány na vraždu ředitele popřel.

Zkušenosti okolních zemí

V posledních měsících se po Evropě objevilo několik bezpečnostních incidentů, které se týkaly obranného průmyslu. Například v květnu polské úřady zadržely zaměstnance státní zbrojařského podniku Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ), u něhož měly podezření, že uvnitř společnosti provádí špionáž na pokyn cizí mocnosti.

Polsko bývá terčem ruských hybridních operací často. Země je jakousi centrálou pro dodávky vojenského a jiného materiálu pro Ukrajinu, obvykle se tento materiál do napadené země převáží právě pro železnici z Polska.

Kšefty kancléře Kremlu: Matka inkasovala půl miliardy od zbrojovky

Transport vojenského materiálu zmínila i BfV, která upozornila na sabotáž na železniční trati v Polsku z listopadu loňského roku. Podle kontrarozvědky je proto třeba mít zvýšenou pozornost i v této oblasti.

Čerstvou zkušenost má také zmíněné Německo – místní policie před několika dny zadržela Moldovana, který pomocí dronu pořizoval snímky zbrojního podniku KNDS. Ten vyrábí třeba tanky Leopard nebo houfnice Caesar. Podle policie 37letý muž chtěl pořízená videa a fotografie předat zahraničnímu subjektu či zakázané skupině.

Hrozba kyberútoků

Nejde přitom jen o rizika ve fyzickém světě. Google v únoru zveřejnil zprávu, podle které se zbrojařské podniky, jejich náborové procesy a zaměstnanci stali klíčovým cílem kyberšpionážních aktivit cizích mocností.

Podle něj tyto mocnosti cílí na evropské a americké podniky a stále častěji si vytipovávají jednotlivé zaměstnance, kteří mohou být zranitelnější. „V souvislosti s nasazováním technologií nové generace v tomto prostředí (válka na Ukrajině, pozn. red.) se aktéři spojení s Ruskem a hacktivisté snaží napadnout nejen vojenské prostředky a systémy, ale i dodavatele v obranném průmyslu, přičemž se zaměřují zejména na organizace zabývající se bezpilotními leteckými systémy,“ varuje Google.

Přehledně: Západ vs. ruská válečná mašinérie. Kdo má ve zbrojení navrch?

„To zahrnuje jak přímé útoky na obranné společnosti, tak i útoky na vojenské organizace a personál, při nichž se využívají motivy napodobující jejich produkty a systémy,“ dodává americká společnost. 

Vrbětice i Pardubice

Útoky na zbrojní podniky nejsou nic nového, i Česko s nimi má své zkušenosti. Stačí si vzpomenout na areál společnosti Imex Group ve Vrběticích, kde v roce 2014 došlo k výbuchu desítek tun munice. Zemřeli při tom dva zaměstnanci firmy.

České bezpečnostní společnost poté odhalily, že do výbuchů byli zapojení příslušníci ruské tajné služby GRU, konkrétně elitní diverzní jednotky. Rusko obvinění odmítá a agenty podezřelé ze zapojení odmítlo vydat ke stíhání.

Také v březnu letošního roku zažila zbrojovka LPP Holding v Pardubicích požár, jenž způsobil škody ve stovkách milionů korun. K útoku se přihlásila protiizraelská skupina The Earthquake Faction, jež argumentovala, že chtěla zamezit dodávkám zbraní pro Izrael.

Výbuch ve Vrběticích. | Policie ČR, HZS ČR

Firma LPP Holding dříve uváděla, že se s izraelskou firmou Elbit Systems domluvila vyrábět a vyvíjet drony, nakonec se ale podle společnosti spolupráce neuskutečnila. V hale, kterou stihl požár, byla jen zbrojní pomoc pro Ukrajinu. Policie v souvislosti s útokem zadržela čtyři osoby, nevylučovala přitom variantu, že mohlo jít o operaci pod falešnou vlajkou.

Útoky spojené s konfliktem na Blízkém východě zmiňuje i BfV. Hlavně firmy napojené na Izrael by podle kontrarozvědky měly být na pozoru kvůli riziku sabotáží ze strany levicových extremistů.

Ochrana u CSG: Drony, kamery i ostnaté dráty

V současnosti je největším tuzemským zbrojním podnikem skupina Czechoslovak Group (CSG), vlastněná Michalem Strnadem. Působí nejen v Česku, ale na Slovensku, v Itálii, Španělsku, USA či Velké Británii a zaměstnává přes 10 tisíc lidí.

„CSG průběžně vyhodnocuje bezpečnostní situaci ve všech zemích, kde působí, a odpovídajícím způsobem přijímá adekvátní bezpečnostní opatření. V tomto směru jsme v kontaktu s příslušnými státními orgány a bezpečnostními složkami,“ uvedl pro Blesk Zprávy k bezpečnostním rizikům mluvčí společnosti Andrej Čírtek.

Zda má ale Strnad podobně jako šéf Rheimetallu ochranku, nechce CSG sdělit. „Z bezpečnostních důvodů však nekomentujeme konkrétní opatření týkající se ochrany společnosti, ať už jejích areálů nebo představitelů,“ dodal Čírtek.

Podle informací Blesku nicméně CSG investuje do ochrany objektů i kyberochrany velké prostředky. Areály s vojenským materiálem standardně chrání neprůstřelným plotem s ostnatým drátem a elektronickými zabezpečovacími systémy či kamerovým systémem, někdy je monitoruje i drony. Zároveň stále nechybí lidská ostraha.