Made in Česko: Po nehodě skončil Bíza na vozíku a vybudoval Lavandii – největší levandulovou farmu v Česku

Video se připravuje ...
Autor: made in česko, pdc, Sandra Novotná  - 
22. července 2026
05:00

Pád při paraglidingu mu převrátil život naruby. Místo práce v rodinné firmě, která se věnovala servisu nákladních aut, nakonec vybudoval největší levandulovou farmu v Česku. Hostem dalšího dílu podcastové série Made in Česko, která představuje inspirativní příběhy českých značek a jejich zakladatelů, byl Stanislav Bíza, majitel jihomoravské Lavandie.

Když se dnes návštěvníci procházejí mezi rozkvetlými levandulovými poli Lavandie ve Starovičkách, jen málokoho napadne, že její zakladatel Stanislav Bíza je původně vyučený automechanik. „Vždycky jsem měl romantickou představu, že farmaření je pohoda. Něco zasadíte, pak to sklidíte a je hotovo. Po dvanácti letech musím říct, že to vystřízlivění bylo docela drsný,“ směje se Bíza.

Po vyučení nastoupil do rodinné firmy, která se zabývala servisem nákladních aut. Právě tam si představoval svou budoucnost. Jenže v roce 2005 přišel okamžik, který všechno změnil. Při výcviku paraglidingu utrpěl vážný úraz páteře a skončil na invalidním vozíku. „Poprvé mi došlo, že je něco špatně, když jsem se doktora zeptal, jestli budu chodit. A on mi neodpověděl,“ vzpomíná.

Přiznává, že přijmout novou životní situaci nebylo jednoduché. Obrovskou oporu ale našel v rodině i mezi lidmi, které potkal během léčby. „Jeden vozíčkář, dnes můj dobrý kamarád, za mnou dorazil už v nemocnici a řekl mi: Přijeď ke mně, ukážu ti kolo, budeš taky jezdit. Vůbec jsme se tehdy neznali,“ vypráví s úsměvem. A právě handbike – kolo poháněné rukama - se nakonec stal jeho velkou vášní. Procestoval díky němu velkou část Evropy a závodil i na vrcholové úrovni. „Cyklistika mi dala hlavně vytrvalost. A tu využívám dodnes,“ říká.

I po nehodě pracoval Bíza ještě několik let v rodinném podniku, jen na jiné pozici. Pak ale rodiče firmu prodali a on začal přemýšlet, co dál. Nejdřív založil chráněnou dílnu, pak ale přišel nápad, který zněl trochu bláznivě. „Tehdejší přítelkyně pořád nosila domů levanduli a já říkal: Co to tady smrdí? Nebyl jsem její fanoušek. Ale člověk si tu vůni nakonec zamiluje a mně došlo, že ji tady nikdo ve velkém nepěstuje. Přitom zrovna na Pálavě jsou pro to ideální podmínky,“ vysvětluje. Nakonec právě levandule dala jeho životu nový směr. „Řekl jsem si, že to zkusím. A protože jsem megaloman, nezačal jsem s pár řádky. Zasadili jsme rovnou čtyřicet tisíc keříků,“ vzpomíná.

Začátky byly, jak sám přiznává, plné omylů. „Učili jsme se hlavně z vlastních chyb. A těch bylo opravdu hodně. Některé jsme museli zopakovat i dvakrát, než jsme se z nich poučili,“ směje se dnes. Jednou například kvůli špatnému načasování zálivky přišli o třicet tisíc sazenic. „Tím byl vlastně ztracený celý další rok. Ale právě ty krize nás posouvaly nejvíc,“ tvrdí. Na farmě se tehdy pracovalo téměř výhradně ručně. „Ve pětatřiceti stupních jsme stříhali keřík po keříku. Brigádníci se po týdnu už jen plazili od levandule k levanduli,“ vzpomíná.

Úspěch díky Instagramu

Z původně odvážného nápadu, kterému nikdo příliš nevěřil, se postupně stal úspěšný byznys. Lavandia dnes zaměstnává celoročně zhruba šestnáct lidí, v sezoně přibývají desítky brigádníků a během hlavních letních měsíců farmu navštíví až dva tisíce lidí denně. „Na začátku nás vůbec nenapadlo, že se někdo bude jezdit dívat na pole. Hodně to změnil Instagram, všichni se v levanduli chtějí vyfotit,“ říká Bíza.

Dnes Lavandia nabízí desítky výrobků od kosmetiky přes sirupy až po oblíbenou levandulovou limonádu. Novinkou je dokonce vlastní desková hra Lavandia, ve které si hráči budují vlastní levandulovou farmu a řeší nejrůznější situace inspirované skutečnými zkušenostmi zakladatelů. „Stojí za ní dva roky usilovné práce, kterou ale odvedl především můj švagr Patrik, vášnivý deskovkář. Aktuálně je v předprodeji na Hithitu, zákazníci ji dostanou před Vánoci,“ vysvětluje.

Ani po letech podnikání podle něj není všechno jednoduché. „Chuť vykašlat se na to přijde skoro každý den. Pak ale přijede někdo, kdo k nám jezdí roky, řekne, jak je u nás krásně, a člověku zase dojde, že to má smysl,“ říká. Na závěr přiznává, že bez osudové nehody by jeho život nejspíš vypadal úplně jinak. „Myslím si, že bez toho úrazu bych tohle nikdy nedělal. Samozřejmě mě handicap ovlivňuje každý den, ale můžu říct, že jsem vlastně šťastný za to, jak to dopadlo,“ uzavírá.

Pokud vás zajímá celý příběh vzniku Lavandie, jaké chyby stály farmu statisíce korun, proč se z levandule nakonec stala desková hra nebo jaké další plány Stanislav Bíza s farmou má, poslechněte si celý díl podcastu Made in Česko.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi