5 plemen psů, která se sluní jako kočky: Tropická vedra je nerozhodí a ve sluneční lázni se koupou dlouhé hodiny
-
Psi, kteří milují letní horka.Většina psů v létě okupuje nejchladnější kachličky v koupelně, funí pod zapnutou klimatizací a na procházky chodí zásadně se sebezapřením. Najdou se ale i chlupáči, kteří se ve slunečních paprscích doslova koupou. Tito psi fungují na solární pohon. Jakmile rtuť teploměru vyšplhá do tropických výšin, vyhledají ten nejrozpálenější flíček na terase nebo v zahradě, lehnou si na záda a začnou chytat bronz s intenzitou, kterou známe spíše u koček. Vysoké teploty je zkrátka nerozhodí, naopak jim dodávají energii.
- 1.
Basenji
Basenji je elegantní, středně velký pes s atletickou postavou, špičatýma ušima, vrásčitým čelem a roztomile zatočeným ocáskem. Jeho srst je velmi krátká, hladká a lesklá. Toto plemeno pochází ze střední Afriky, z oblasti Konga, kde po staletí pomáhalo s lovem v horkých savanách a pralesích. Díky své africké genetice je basenji dokonale přizpůsoben vysokým teplotám. Chlad a vlhko naopak upřímně nesnáší. V létě se sluní s neuvěřitelnou grácií, najde si místo s přímým sluncem a dokáže na něm nehybně odpočívat, přičemž jeho tělo absorbuje teplo s naprostou lehkostí.
Díky své unikátní tělesné konstituci, minimální podsadě a skvěle fungující termoregulaci basenji v tropických vedrech nijak nestrádá a horka mu neublíží. Na rozdíl od jiných psů téměř nefuní a jeho kůže skvěle snáší sluneční záření. Přesto je důležité zajistit mu neustálý přístup k čerstvé vodě. Pokud byste měli pocit, že je na slunci už příliš dlouho, stačí ho motivovat k přesunu do chládku pomocí hračky nebo pamlsku. Umělé chlazení v podobě mokrých ručníků nebo polévání vodou basenji vyloženě nesnáší, protože jeho africká nátura si raději užívá přirozené teplo až do posledního paprsku.
- 2.
Faraonský pes
Faraonský pes je ušlechtilý, středně velký chrtovitý pes s ladnými křivkami, jantarovýma očima a velkýma, vztyčenýma ušima, které jsou jeho hlavní dominantou. Jeho srst je velmi krátká, lesklá a má nádhernou kaštanovou barvu. Toto starobylé plemeno našlo svůj domov na středomořském ostrově Malta, kde bylo využíváno k lovu králíků na sluncem vyprahlých skalách. Faraon je doslova stvořen pro horké podnebí; jeho štíhlé tělo a absence hustého kožichu mu umožňují efektivně odvádět teplo, takže ho letní tropy nechávají naprosto klidným.
Jeho způsob slunění připomíná rituál, faraonský pes se natáhne do celé své délky na vyhřátou terasu a s noblesou odpočívá. Horko mu neublíží, protože jeho organismus je na sálavé teplo zvyklý a jeho kůže je pod tmavou srstí dobře chráněná. Pokud se pes dostane do fáze, kdy je mu přece jen teplo, poznáte to podle toho, že mu zrůžoví vnitřní strana uší a čumák. V takovém případě je dobré poskytnout mu možnost schovat se do stínu budovy nebo pod strom. K chlazení bohatě stačí miska se studenou vodou a možnost odpočinku v dobře větrané místnosti, přičemž pes sám spolehlivě pozná, kdy má pobyt na sluníčku opustit.
- 3.
Italský chrtík
Italský chrtík je miniaturní, neuvěřitelně elegantní a štíhlý chrt s jemnou kostrou a hlubokým hrudníkem. Jeho srst je extrémně krátká, saténová a na dotek velmi jemná. Chrtíci mají velmi málo podkožního tuku a jejich tenká kůže téměř neposkytuje izolaci proti chladu, což je důvod, proč v zimě potřebují oblečky, ale v létě doslova rozkvétají. Tropická vedra je absolutně nerozhodí. Jakmile vysvitne slunce, chrtík zapomene na svou křehkost, rozprostře se na sluneční flíček na koberci nebo venku na trávě a s kočičí elegancí chytá paprsky.
Horka tomuto plemeni neublíží, protože jeho tělo funguje v teplém klimatu mnohem efektivněji než v zimním sychravu. Slunění chrtíka je pro něj přirozenou formou relaxace a načerpání energie. Přestože teplo snáší skvěle, majitelé světlých chrtíků by měli být opatrní na spálení uší a bříška, a v případě delšího pobytu na slunci použít psí opalovací krém. Pokud je potřeba chrtíka v extrémních dnech trochu zchladit, ideální je nabídnout mu stinné místo v domě a chladnou pitnou vodu. Rozhodně ho neochlazujte ledovou vodou, stačí mu dopřát klid v pokojové teplotě.
- 4.
Saluki - Perský chrt
Saluka je jedno z nejstarších psích plemen na světě, které na první pohled zaujme svou neobyčejně elegantní štíhlou postavou, hlubokým hrudníkem a dlouhýma nohama. Aristokratickou vizáž podtrhují dlouhé, visící uši pokryté hedvábnou srstí a hluboké, moudré oči, které jako by hleděly do dalekých pouštních dálav. Saluka byla po tisíciletí chována arabskými beduíny pro lov gazel v těch nejextrémnějších podmínkách Blízkého východu. Díky tomuto původu je její tělo mistrovským dílem evoluce v oblasti zvládání veder – její organismus funguje v tropických teplotách s naprostou lehkostí, která ostatním psům bere dech.
Jakmile udeří letní tropy, reakce saluki připomíná návrat domů. Zatímco ostatní psi kolabují, pouštní princezna ožívá. Sluní se s neuvěřitelnou noblesou: Vyhledá to nejvýše položené a nejslunnější místo na zahradě, ladně se složí na bok a nechává se prohřívat slunečními paprsky. Horka jí neublíží, protože její metabolismus je nastaven na efektivní hospodaření s vodou a její tenká kůže s minimem podkožního tuku skvěle odvádí přebytečné teplo. Pokud ji chcete v extrémních dnech trochu zchladit, stačí jí zajistit stinné místo pod baldachýnem či slunečníkem a neustálý přístup k čerstvé vodě. Rozhodně ji nepolévejte studenou vodou, saluki preferuje suché teplo a zchlazení v interiéru s příjemným průvanem jí plně postačí.
- 5.
Rhodéský ridgeback
Rhodéský ridgeback je velký, silný a svalnatý pes s krátkou, hustou srstí pšeničné barvy a s elegantní stavbou těla. Jeho nejvýznamnějším znakem je takzvaný „ridgee“, neboli pruh srsti na hřbetě, který roste v opačném směru než zbytek kožichu. Tento majestátní pes byl vyšlechtěn v Jižní Africe, kde měl za úkol stopovat lvy a chránit lidská obydlí před divokou zvěří. Kvůli svému africkému původu disponuje neuvěřitelnou vytrvalostí a odolností vůči suchému, sálavému horku, kterému je jeho tělo historicky dokonale přizpůsobeno.
Jakmile udeří letní tropy, ridgeback na rozdíl od jiných velkých plemen nehledá stín, ale naopak ožívá. Jeho reakce na slunce je plná blaha; dokáže se rozvalit na bok přímo na pálící terasu a s naprostým klidem chytat paprsky, jako by byl na africké savaně. Horka mu neublíží, protože jeho krátká srst a efektivní termoregulace zajišťují, že se jeho svalnaté tělo jen tak nepřehřeje. Pokud ho chcete v nejparnějších dnech trochu zchladit, stačí mu nabídnout přístup do chladnější místnosti v domě a neustálý přísun čerstvé vody. Mokré ručníky nebo polévání hadicí většinou odmítá, protože jako správný rodilý Afričan dává přednost suchému a stabilnímu teplu.