Organizovaná skupina si podle vyšetřovatelů najímala od roku 2022 až do současnosti řidiče ze zemí na východ od Česka a pomohla jim v tuzemsku zlegalizovat pobyt. Zároveň vybudovala a řídila síť desítek vzájemně propojených firem, pro něž řidiči jezdili. Tyto firmy fungovaly pod Boltem či Uberem, jimž odesílaly částky zaplacené za přepravu jednotlivými zákazníky. Platformy si strhly servisní poplatek a zbylé peníze zaslaly na bankovní účty firem, které pak výdělek nezdanily.
„Na případu je unikátní rychlost zakládání společností, do kterých se převáděli řidiči a vozy. Společnost zůstala ve velmi krátké době prázdná a daň se z ní neodvedla. Na hulváta, nadrzo. Vy už si ani nevymýšlíte, proč byste tu daň měl zkrátit - prostě ji nezaplatíte,“ řekl šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Tato trestná činnost je podle něj celoevropským trendem a novým způsobem páchání. „Osoby z postsovětských struktur využívají zákonné mezery v jednotlivých zemích, kde působí,“ podotkl s tím, že jim slouží vysoce průtokové účty, na nichž zůstávají peníze jen pár dní a rychle mizí do zahraničí k výběrům v hotovosti.
„Případ je pro nás dalším příkladem toho, že organizovaný zločin se přesouvá do oblasti ekonomiky a digitálních služeb,“ zmínil šéf policejní centrály. „Za nás je vždy nejúčinnější prevence, která jde mimo policii. V tomto případě by to mělo být přenastavení vnitřních procesů v těch franšízách, to znamená v Uberu a Boltu - měly by si uzavřít nové smlouvy se společnostmi, které to provozují, a víc si ty věci kontrolovat,“ odpověděl na dotaz, jak obdobné trestné činnosti zabránit do budoucna.
Jiří Žežulka z Generálního finančního ředitelství uvedl, že stát s Boltem i Uberem uzavřel memorandum o výměně informací a nyní s nimi jedná o změně jejich interních procesů. Aktuální kauzu Carvon označil za jeden z největších daňových případů v oblasti taxislužeb v ČR. Cílem vytvořené struktury bylo podle vyšetřovatelů nejen systematicky krátit daňovou povinnost, ale také získat neoprávněnou ekonomickou výhodu oproti konkurenci.
Případem se zabýval plzeňský odbor pátrání celníků, ačkoliv jízdy se podle jeho šéfa Reného Pillera uskutečňovaly zejména v Praze a středních Čechách. Piller zmínil, že zapojených řidičů byly stovky, přičemž řada z nich žila v nuzných podmínkách. Jejich možné vykořisťování ovšem není součástí aktuálního trestního řízení, které se zaměřilo na daňovou stránku věci.
Stíhaní lidé čelí obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině a ze zkrácení daně. Sedm z nich poslal soud do vazby. Podle informací ČTK jsou to Uzbekové, což policie nechtěla komentovat. Členové skupiny měli přesně rozdělené role - někteří zajišťovali řízení společností či nábor řidičů, další měli na starosti účetní servis nebo správu bankovních účtů. Spoluobvinění Češi pomáhali podle Mazánka ostatním pachatelům s vytvářením zázemí v Česku, tedy například se zaregistrováním společností nebo s pobytovou agendou. Stíhaným hrozí až 13 let vězení, kauzu dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Tisková konference finanční správy, celníků i policie k organizovanému zločinu, za nímž stojí provozovatelé taxislužeb. Blesk.cz - David Malík
