Obavy z války: Putin u východní hranice NATO rozšiřuje základny! Zůna tam ale chce vojáky ubrat
Sílí obavy, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na rozsáhlý ozbrojený konflikt s Evropou. Společné vyšetřování dánské veřejnoprávní stanice DR a dalších skandinávských médií odhalilo, že Rusko na hranicích s NATO v posledních měsících začalo rozšiřovat své vojenské základny. V nich by mohlo pobývat až 115 tisíc ruských vojáků.
Stanice DR vyšetřování provedla společně s norským vysílatelem NRK, švédským SVT a estonským zpravodajským serverem Delfi. Zástupci těchto médií analyzovali satelitní snímky od společnosti Planet Labs, na kterých jsou ruské vojenské základny podél ruských hranic se severskými a pobaltskými zeměmi, tedy na hranicích s NATO.
Výsledná zjištění jsou znepokojující. Podle satelitních snímků zůstávaly tyto ruské vojenské základny neměnné až do jara letošního roku, kdy začala velká stavba. Staré budovy se bourají, kácejí se lesy, staví se nové kasárny… Rusko zjevně vojenské základny v oblasti rozšiřuje, a to masivně.
Média svá zjištění nechala ověřit expertem na obranu a bývalým důstojníkem finské vojenské zpravodajské služby Markem Eklundem a ten vše potvrdil. Podle něj snímky opravdu ukazují, že Rusko začalo na jaře letošního roku vojenské základny rozšiřovat. Jde zhruba o 20 vojenských komplexů rozesetých podél ruských hranic s NATO.
Co a kde plánují
Nové kasárny Rusko staví mimo jiné v oblasti Pečenga v Murmanské oblasti, a to pouhých 11 kilometrů od hranic s Norskem. Podle Eklunda by tu Rusko mohlo ubytovat až 17 tisíc vojáků, dvakrát až třikrát více než před rozšiřováním. Ruské ministerstvo obrany v oficiálním prohlášení uvedlo, že základna se tu rozšiřuje z brigády na divizi.
Čerstvé kasárny a sklady vyrostly také podél finské hranice, Rusové na tamní základnu navíc dovezli stovky nových vojenských vozů a další vybavení. Finský brigádní generál Pasi Välimäki odhaduje, že Rusko by odtud do Finska mohlo vyslat až 80 tisíc vojáků. Ještě před pár měsíci tu přitom byla kapacita jen na 20 tisíc vojáků.
Pro porovnání – Finská armáda čítá 24 tisíc vojáků, avšak v případě mobilizace by se mohla rozšířit na 280 tisíc vojáků. Kolik vojáků celkově má k dispozici Rusko, není známé, podle odhadů švédských zpravodajců jde o 1,5 milionů mužů.
U hranic s Finskem staví Rusko rovněž zcela nový vojenský komplex, vybralo si oblast za městem Petrozavodsk. Zatímco na podzim 2025 tu podle satelitních snímků byl jen les, teď je tu vykácená plocha a stavba běží v plném proudu. Eklund zhodnotil, že Rusko tu buduje zcela nový armádní sbor a počet vojáků by se tu mohl zvýšit z nuly na 16 tisíc.
V neposlední řadě je Rusko aktivní v Kaliningradu, kde má jednu z nejdůležitějších základen námořní pěchoty. Ta se nachází 23 kilometrů od Polska. I zde dochází k rozšiřování, kdy základna má zvýšit kapacitu na až 7000 vojáků. V této oblasti je to podle zpravodajských zdrojů DR zvlášť znepokojující, protože jednotka Kaliningradu by mohla být součástí ruské vyloďovací operace proti strategicky důležitým ostrovům v Baltském moři.
Rusko: Nejde o hrozbu vůči NATO
Podle Briana Nissena, velitele NATO pro pobaltské státy a Polsko zatím není příliš pravděpodobné, že by Rusko napadlo alianci. Má až moc příliš práce na Ukrajině. Klíčové ale je, že si připravuje půdu na pohodlný útok, pokud se tak vedení země rozhodne.
V rámci současného rozšiřování by v regionu mohlo pobývat až 115 tisíc ruských vojáků. Rusko navíc v minulosti ukázalo, že díky své huské železniční síti dokáže vojáky přesouvat velmi rychle.
Pozoruhodné podle vyšetřování je, že Ruská federace ani nepopírá, že vojenské komplexy v oblasti rozšiřuje – ruské ambasády v severských zemích shodně kroky potvrdily, avšak nazvaly je obrannými a popřely, že by šlo o hrozbu vůči NATO. Odpověděly koordinovaně, tudíž Kreml do odpovědí zasáhl.
Česko sníží počet vojáků?
I bývalý důstojník britské armády Richard Kemp si nemyslí, že riziko ruského útoku na NATO je nízké. Varuje ale, že Putin je nepředvídatelný. „Nejvíc znepokojující je, že ani Spojené království, ani naši evropští spojenci nejsou připraveni,“ hodnotí Kemp pro server The Sun. „Realita je taková, že bychom měli být připraveni teď i vždy čelit všem hrozbám, které by na nás mohly dopadnout,“ dodává.
NATO po vypuknutí války na Ukrajině posílilo své jednotky ve východním křídle. Funguje tu celkem osm mezinárodních bojových skupin na úrovni praporů, které má být možné v případě krize navýšit až na úroveň brigád.
Česko je v regionu dlouhodobě aktivní a posílá sem vojáky. Ministerstvo obrany vedené Jaromírem Zůnou (za SPD) ale podle serveru iRozhlas plánuje v dalších dvou letech snížit maximální počet vojáků, které by dalo východnímu křídlu k dispozici. Místo 2000 jich má být 1600. Důvody ministerstvo s argumentem, že materiál je stále projednáván, nesdělilo. Podle serveru zároveň ministerstvo plánuje navýšit počet vojáků pro potřeby celého NATO a posílit Bojové uskupení Evropské unie.
Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč přitom na konci května během svého vystoupení na výboru pro obranu uvedl, že zajišťování přesunu vojsk na východní hranici bude patřit mezi část jeho priorit ve vztahu k NATO.
„Naše poloha nás předurčuje k zajišťování přesunů vojsk a techniky na východní hranici aliance. Mým cílem je systematicky rozvíjet kapacity pro příjem, ubytování, zásobování, opravy i ochranu spojeneckých sil tak, aby Česká republika byla schopna tyto úkoly plnit rychle, efektivně a v souladu s aliančními plány a požadavky,“ nechal se slyšet Hlaváč.
Zůna si nepřál, aby se Hlaváč náčelníkem generálního štábu stal, při hlasování na vládě pro něj nezvedl ruku. Zda je snížení limitu součástí sporu, není jasné, nicméně ministr uvádí, že Česko je nadále připravené přispívat svými vojáky ke společné obraně východního křídla NATO.
