Video se připravuje ...
Víte, že... Ebola
Od chytrého zařízení k ebole: Těžba nerostů v Kongu přispívá k šíření smrtící nemoci
S rostoucí celosvětovou poptávkou po kobaltu, zlatu a dalších surovinách se v povodí Konga zrychluje odlesňování kvůli těžbě nerostů. Ničení deštného pralesa však nemá jen ekologické důsledky. Podle vědců zároveň zvyšuje riziko přenosu viru ebola z netopýrů a dalších zvířat na člověka. Rozšiřování těžby hluboko do lesů tak může přispívat ke vzniku stále větších a nebezpečnějších epidemií. Informuje o tom The Guardian.
Po desetiletí od objevení viru ebola v roce 1976 byly epidemie této nemoci relativně malé, postihovaly totiž nanejvýš několik stovek lidí.
To už dnes ale neplatí. V posledních letech byly epidemie eboly mnohem rozsáhlejší a zasáhly tisíce až desetitisíce lidí v několika zemích. Epidemie eboly v západní Africe v roce 2014 nakazila více než 28 000 lidí v deseti zemích na třech kontinentech. Současná vlna nákazy, která začala na začátku května a nevykazuje známky ústupu, si již vyžádala 363 potvrzených případů v Demokratické republice Kongo a rozšířila se i do sousední Ugandy.
Běžné vysvětlení poukazuje na větší a propojenější lidské populace, k nimž mají patogeny přístup. Existuje však hlubší příčina: proměna samotné ekologie eboly, kterou mimo jiné utváří rostoucí globální hlad po nerostných surovinách potřebných pro moderní ekonomiku.
Většinu času žijí viry, jako je ebola, nenápadně v tělech svých zvířecích hostitelů, za které jsou obecně považováni netopýři, aniž by jim způsobovaly významnější újmu. Netopýři přenášející virus, kteří žijí například v Demokratické republice Kongo, jejíž území zahrnuje 60 % druhého největšího deštného pralesa na světě, se obvykle dostanou do kontaktu jen s několika lidmi v odlehlých oblastech. Výsledkem jsou malé epidemie, které rychle vyhasnou. Lidé žijící v blízkosti netopýrů přenášejících ebolu si navíc při opakovaném vystavení viru vytvářejí určitou míru imunity. Jeden průzkum například naznačil, že téměř 20 % obyvatel lesních oblastí v Gabonu si vyvinulo ochrannou imunitní odpověď proti viru ebola.
Kácení stromů, v nichž netopýři žijí, však tuto křehkou rovnováhu mezi zvířaty přenášejícími ebolu a lidmi narušuje. Netopýři po zničení svých stanovišť nezmizí. Stěhují se do zbytků lesa, kde žijí mnohem blíže lidem, čímž se zvyšuje pravděpodobnost kontaktu s jejich krví, slinami nebo výkaly obsahujícími virus.
Proto podle analýzy z roku 2025 vede každé zvýšení odlesnění ve střední Africe o jeden procentní bod k nárůstu výskytu malárie a eboly o 20 až 40 %. Stejně tak epidemii eboly v roce 2014 předcházela ztráta 85 % lesního pokryvu v jihozápadní části Guinei, kde nákaza začala. Současná epidemie způsobená variantou Bundibugyo Ebola odpovídá stejnému vzorci a v roce 2024 jí předcházela rekordní ztráta 1,5 milionu akrů deštného pralesa v povodí Konga, jak ukázala satelitní data analyzovaná organizací Global Forest Watch.
Jedním z důvodů je podle ekonoma Malte Ladewig rostoucí atraktivita takzvané řemeslné těžby. Místní obyvatelé při ní ručně těží minerály, jako jsou zlato, koltan a kobalt, které následně prodávají do globálních dodavatelských řetězců prostřednictvím neformální sítě překupníků a pašeráků.
Tato forma těžby zaměstnává v DRC odhadem dva miliony lidí, z toho více než 380 000 ve východní části země. Nerostného bohatství je přitom dostatek. Přestože je Kongo největším světovým producentem kobaltu a největším africkým producentem mědi, většina jeho nerostných zdrojů v hodnotě odhadované na 24 bilionů dolarů zůstává kvůli politické nestabilitě a historii ozbrojených konfliktů komerčně nevyužita.
Současně prudce roste globální poptávka po takzvaných minerálech „3TG“ (wolfram, cín, tantal a zlato), které jsou nezbytné pro výrobu polovodičů, chytrých telefonů a dalších technologických produktů. Očekává se, že poptávka po nich se v příštích letech ztrojnásobí. Ve snaze omezit dominanci Číny v tomto sektoru pozastavil Donald Trump v roce 2018 pravidla týkající se takzvaných konfliktních minerálů a loni podepsal s Demokratickou republikou Kongo dohodu o přístupu k jejím nerostným zdrojům výměnou za bezpečnostní podporu.
Pro lidi žijící v oblastech bohatých na nerostné suroviny to znamená volbu mezi samozásobitelským zemědělstvím, které je stále více ohrožováno nepravidelnými srážkami způsobenými klimatickou změnou, poklesem úrodnosti půdy a konflikty narušujícími zemědělské trhy - a hledáním nerostů.
Těžba však mění ekologii eboly specifickým způsobem, který usnadňuje šíření viru mezi lidmi. Zatímco zemědělci postupují do lesa obvykle od jeho okrajů, hledači minerálů pronikají hluboko do jeho nitra. Rostoucí ceny nerostů navíc přitahují lidi z různých oblastí, včetně těch, kteří nemají přirozenou imunitu získanou životem v lesním prostředí.
Daleko od osídlených oblastí a trhů se tito lidé často živí lovem. To vede k těsnému kontaktu mezi lidmi a volně žijícími zvířaty. Pokud mezi ulovenými zvířaty jsou druhy přenášející virus eboly, například variantu Bundibugyo, může se nákaza snadno rozšířit v provizorních těžařských osadách, které jsou proslulé špatnou hygienou a nedostatkem zdravotnické infrastruktury.
👐📲The cobalt in your phone, computer and electric car is mined in conditions of modern-day slavery
70-75% of the world’s cobalt is produced in the Democratic Republic of the Congo, where so-called “artisanal” miners working with their bare hands and basic tools are paid ~$2… pic.twitter.com/9lbP26QeQt
Není známo, zda řemeslná těžba sehrála roli v událostech, které vedly k současné epidemii. Víme však, že první skupina smrtelných případů se objevila ve městě Mongbwalu, rychle rostoucím centru nelegální těžby zlata.
Satelitní data rovněž ukazují, že v minulém roce, kdy se cena zlata v reakci na prezidentská cla zdvojnásobila, byly lesy v okolí Mongbwalu rozsáhle vykáceny a hranice těžebních aktivit se posunula hlouběji do džungle.
Uprostřed smrtících epidemií je pochopitelné, že odborníci a politici soustřeďují pozornost na reakci na epidemie a na lepší připravenost na budoucí hrozby. V případě nových patogenů, jako je virus Bundibugyo Ebola, který může uniknout běžným diagnostickým testům i vakcínám, však žádná úroveň připravenosti sama o sobě nezabrání jejich počátečnímu exponenciálnímu šíření.
Klíčová je třetí, často opomíjená oblast pandemické politiky: prevence ekologických změn, které ženou nové patogeny z přírody do lidských populací. To znamená věnovat větší pozornost zdraví ekosystémů, jako jsou lesy v povodí Konga, a také tomu, jak mohou být jejich nerostné suroviny propojeny s chytrým telefonem, který právě držíte v kapse.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.