Volby na jihu Kavkazu: Stane se Arménie loutkou Kremlu?
Arménie bude 7. června hlasovat v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o jejím dalším směřování mezi Ruskem a Evropskou unií. Premiér Nikol Pašinjan usiluje o znovuzvolení s programem evropské integrace a míru s Ázerbájdžánem, zatímco opozice prosazuje obnovení těsnějších vazeb s Moskvou. Volby se odehrávají na pozadí rostoucího ekonomického tlaku Ruska, které se snaží ovlivnit budoucí kurz země.
Volby přitahují značnou mezinárodní pozornost k této jihokavkazské zemi, která se postupně sbližuje se Západem, přestože zůstává úzce propojena s Ruskem, svým největším obchodním partnerem. Za toto sbližování se Západem je z velké části zodpovědný právě Pašinjan.
Od svého nástupu k moci v roce 2018 odklání Arménii od Moskvy, prosadil zákon zahajující proces vstupu do Evropské unie a urychlil mírový proces se sousedním Ázerbájdžánem prostřednictvím dohody zprostředkované Spojenými státy. Tento krok mu vynesl podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Pašinjan letos také hostil v Jerevanu rozsáhlý summit evropských lídrů a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyjho.
Pašinjanovi kritici mu nikdy neodpustili ústupky ve prospěch míru s Ázerbájdžánem, například to, že nevedl kampaň za propuštění bývalých představitelů Náhorního Karabachu, kteří jsou vězněni v sousední zemi.
Také mírová dohoda s Ázerbájdžánem zůstává hluboce rozdělujícím tématem. Jeden nedávný průzkum ukázal, že ji podporuje 44 % veřejnosti, zatímco 41 % je proti.
Odpůrci a opozice
Pašinjanovi odpůrci dnes tvoří několik opozičních stran a aliancí. Jednou z hlavních je Arménská aliance vedená bývalým prezidentem Robertem Kočarjanem. Další bývalý prezident, Serž Sarkisjan, se svými republikány kandidáty nestaví, ale vyzval své příznivce, aby hlasovali proti současnému premiérovi.
Oba bývalí prezidenti tvrdí, že obnovení hlubokých vojenských a ekonomických vazeb s Ruskem je jedinou cestou k zajištění arménské bezpečnosti.
Hlavním Pašinjanovým soupeřem je miliardář Samvel Karapetyan, který zbohatl v Rusku. Nachází se v domácím vězení, protože je obviněn z přípravy svržení vlády, a volební kampaň vede prostřednictvím svého synovce.
Podle posledního průzkumu Mezinárodního republikánského institutu vede Pašinjanova strana Civil Contract s podporou 32 %, zatímco přibližně 40 % voličů uvádí, že nedůvěřují žádnému politickému představiteli.
Pokud by se opoziční kandidáti spojili, mohli by Pašinjanovi konkurovat. Rozděleni však nemají šanci ho porazit.
Ruská ekonomická zbraň
Nad volbami má dle všeho pevnou ruku i Moskva.
Minulý měsíc ruský prezident Vladimir Putin vyjmenoval ekonomické výhody, o které by Arménie mohla přijít, pokud by se více přiblížila Západu. Současně připomněl, že „krize na Ukrajině začala snahami o přiblížení k členství v EU“.
Po této rétorice následovala konkrétní opatření. V průběhu dvou týdnů před volbami Moskva zakázala dovoz arménských květin, minerálních vod, koňaku, čerstvé zeleniny a ovoce.
Rusko je největším obchodním partnerem Arménie a v roce 2025 představovalo 36 % jejího zahraničního obchodu.
„Rusko se snaží nějakým způsobem ovlivnit výsledky hlasování 7. června,“ uvedl Haykaz Fanyan z Arménského centra pro socioekonomické studie. Podle něj Arméni vnímají tato opatření jako úzce spojená se současným politickým vývojem.
Fanyan upozorňuje, že závislost Arménie na ruské vojenské technice výrazně poklesla. Přibližně 95 % arménských vojenských dovozů nyní pochází z Indie, Francie, Číny a dalších zemí. „Jediný způsob, jak dnes může Rusko ovlivňovat Arménii, je ekonomicky,“ říká.
Rusko totiž dodává Arménii zemní plyn za 177,50 USD (3 700 czk) za 1 000 m³, zatímco evropské tržní ceny podle Putina přesahují 600 USD (12 500 czk).
Koncem května Putin rovněž vyzval Arménii, aby co nejdříve uspořádala referendum o tom, zda chce vstoupit do EU, nebo zůstat v Ruskem vedené Euroasijské ekonomické unii.
Pašinjan se této výzvě vyhnul. Přestože rozvíjí dobré vztahy s evropskými lídry, Arménie zatím ani nezískala status kandidátské země EU a případné členství je stále vzdálenou perspektivou.
„Budeme pokračovat ve spolupráci v rámci EAEU, dokud nebude volba mezi současným členstvím a Evropskou unií nevyhnutelná,“ uvedl. „Dnes má tato volba spíše teoretický charakter.“
Podpora z EU
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve čtvrtek oznámila pomoc ve výši 50 milionů eur pro Arménii. Uvedla, že Moskva „zneužívá ekonomické vztahy k politickému nátlaku“, a dodala, že EU usnadní obchod s arménským zbožím, na které se zaměřila ruská omezení.
Volba mezi Východem a Západem
Pašinjan kandiduje s vizí „Skutečné Arménie“ - země žijící v míru s Ázerbájdžánem a integrované do Evropy, nikoli země definované územními ambicemi a závislostí na Moskvě.
Nikol Pashinyan’s Civil Contract Party Rally in the Capital City of Yerevan.
— Skeptic Armenian (@skepticarmenian) June 5, 2026
🇦🇲🫶🏽🇦🇲🫶🏽🇦🇲🫶🏽🇦🇲🫶🏽🇦🇲🫶🏽🇦🇲🫶🏽🇦🇲🫶🏽 pic.twitter.com/GGQDi8Zhxq
Jeho podpora sice výrazně oslabila, ale pro mnoho voličů stále představuje jedinou alternativu k návratu do minulosti spojované s korupcí a autoritářstvím.
Pro běžné Armény mířící k volebním urnám je však otázka koho volik poněkud složitější: jsou ochotni nést ekonomické náklady Pašinjanova kurzu, které jim Rusko dává citelně pocítit, přestože evropská budoucnost zůstává vzdáleným cílem?
Na tuto otázku mají arménští voliči odpovědět 7. června.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.