Putin odmítl setkání se Zelenským: Mluvil ale s mužem, kterého chce vyslat na jednání!
Ruský prezident Vladimir Putin jednal s někdejším německým kancléřem Gerhardem Schröderem, kterého by si šéf Kremlu přál jako prostředníka pro možné rozhovory mezi Ruskem a Evropou. Agenturu Interfax dnes o schůzce informoval Putinův poradce Jurij Ušakov, který ale podrobnosti nesdělil. Zpráva se dnes objevila chvili poté, co Putin prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu.
Ze zveřejněné zprávy Interfaxu nevyplývá, zda se schůzka uskutečnila dnes a zda to bylo na okraj nynějšího Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Německá média v úterý informovala, že 82letý Schröder je v Moskvě. Tehdy uváděla, že není jasné, zda se bývalý kancléř zúčastní SPIEF.
„Ano, setkali se a vedli dobrý rozhovor,“ řekl Ušakov o schůzce Putina se Schröderem. Na dotaz, zda tématem jednání byly i možné rozhovory mezi Moskvou a Ruskem, odpověděl, že to neví, neboť schůzka byla soukromá a odehrála se mezi čtyřma očima.
Putin ve čtvrtek na petrohradském fóru v rozhovoru s novináři opětovně prohlásil, že Schröder je důvěryhodnou osobou, která by mohla zprostředkovat jednání Ruska a Evropy. „Kdo by mohl být prostředníkem rozhovorů mezi Ruskem a Evropou, když ne bývalý německý kancléř Schröder?“ položil si otázku.
Urazila ho poznámka o věku?
„Nevidím smysl v setkání (se Zelenským, pozn red.). Nejprve musíme najít řešení,“ reagoval dnes Putin podle ruskojazyčné stanice BBC na dotaz moderátorky během plenárního zasedání fóra.
Dopis navrhující setkání mu podle jeho slov ukázal jeho mluvčí Dmitrij Peskov. „Ten dopis obsahuje několik poněkud hrubých poznámek. Byl to způsob, jak vytvořit podmínky pro osobní setkání, nebo způsob, jak osobní setkání neuspořádat? Myslím, že to druhé,“ řekl ruský prezident.
„Autor dopisu zmínil můj věk. Ale i další političtí činitelé mého věku plní své funkce, někteří jsou starší než já. Nejdůležitější není věk, ale schopnost pracovat,“ uvedl třiasedmdesátiletý Putin, který se podle BBC zpočátku vyhýbal oslovování Zelenského jménem, označoval ho za „autora dopisu“ a „toho pána“, ale později zmínil příjmení 48leté ukrajinské hlavy státu.
Zelenskyj ve svém psaní několikrát zmínil, že Putin je u moci 26 let. „Po 26 letech u moci si věk začíná vybírat svou daň. A s časem poroste únava z vás,“ píše Zelenskyj v dopise v pasáži, kde zároveň uvádí, že „roste únava z Ruska“.
Ruského prezidenta vyzval, aby se spolu sešli a dohodli se na ukončení války, která trvá pátý rok, aniž by Moskva dosáhla svých cílů. Invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, za válku bez skutečné příčiny.
„Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase válku ukončit, bude Ukrajina dál bojovat za svoji existenci,“ napsal Zelenskyj šéfovi Kremlu a dodal, že i Putin bude muset bojovat, a to nikoliv za existenci Ruska, ale svou vlastní. Rusové jsou podle ukrajinského prezidenta unaveni jak válkou, tak Putinem.
„Agresivní politika“ Evropy
Putin nicméně mluvil hlavně o ekonomice. „Sledujeme otřesy na energetických trzích vyvolávající napětí v jednotlivých regionech, především na Blízkém východě, a jak je realizována krátkozraká politika evropské byrokracie, která je provázena agresivní rétorikou a vede k další ztrátě pozic Evropy ve světové ekonomice a navíc podkopává regionální a globální bezpečnost,“ prohlásil ruský vůdce.
Argumentoval mimo jiné tím, že státní dluh zemí eurozóny dosáhl už téměř 90 procent jejich hrubého produktu, u členských zemí Evropské unie přesáhl 81 procent HDP, zatímco u Ruska podle něj činí jen 16 procent. Putin také obvinil Západ, že způsobil zhroucení pravidel světového obchodu tím, že v okamžiku, „kdy začal prohrávat“, sáhl po sankcích a „krádeži“ ruských rezerv, což podle Putina nezvratně ovlivnilo postavení dolaru a eura.
Západ zmrazil ruská aktiva v zahraničí v reakci na rozpoutání války proti Ukrajině.
Putin současně vyzdvihl vzestup „globálního Jihu“ a členských zemí uskupení rozvíjejících se ekonomik BRICS, které zahrnuje mimo jiné Čínu, Indii, Brazílii, Rusko a Jihoafrickou republiku. Ujišťoval také o příznivých perspektivách Ruska, přičemž argumentoval dubnovým růstem HDP o 1,3 procenta, nízkou mírou nezaměstnanosti či růstem reálných mezd o 30 procent v posledních pěti letech. Agentura AFP podotkla, že ekonomické potíže země ruský vůdce bagatelizoval.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete naše online zpravodajství týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní přejeme dobrou noc.
TASS píše, že na seznamu extremistických organizací se ocitlo více než 30 „složek“ Memorialu, včetně jeho pobočky v Česku, Německu nebo Polsku, a ruské regionální organizace spojené s Memorialem. Ten uvedl, že úřady přidaly na zmíněný seznam 36 organizací včetně uskupení, jako je OVD-Info nebo Perm-36, která s hnutím nejsou spojena.
Zařazení Memorialu na seznam extremistických organizací znamená, že za spolupráci s tímto hnutím nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly už dříve tiskové agentury. Memorial získal v roce 2022 Nobelovu cenu míru společně s ukrajinským Centrem pro občanské svobody a obhájcem lidských práv Alesem Bjaljackým.
Rusko zařadilo na seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky, píše státní agentura TASS.
