Řešil povodně i střelbu, vnitro ho vyhodilo. „Průšvih to být může,“ varuje autor příručky 72 hodin
Kdo je připraven, není překvapen, zní známá poučka. Přesně v jejím duchu se nesla příručka 72 hodin, kterou minulý rok rozeslalo ministerstvo vnitra do schránek domácností po celém Česku. Jejím cílem bylo připravit lidi na zvládání krizí, ať už povodně či rozsáhlé výpadky elektřiny. Za projektem stál Krizový informační tým (KRIT) Ministerstva vnitra, který ale rezort po nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) zrušil. Podle členů tohoto týmu teď strategická komunikace státu chybí, přitom krize spíše přibývají, než ubývají. A Češi informace, co dělat v případě nouze, ocenili.
V čele Krizového informačního týmu stál Jan Paťawa. Koordinoval komunikaci státu jak během střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 2023, tak během povodní v roce 2024 či během blackoutu v roce 2025. Zajišťoval, aby státní instituce během těchto vypjatých chvil komunikovaly na stejné vlně.
Letos v březnu se však ministerstvo tento tým rozhodlo zrušit. Stalo se tak pár týdnů po nástupu Babišovy vlády. Oficiální odůvodnění? Bylo třeba šetřit. Ministerstvo krizovou komunikaci přesunulo do tiskového oddělení, kde se nacházela původně. Počátkem roku navíc skončil Odbor strategické komunikace státu (STRATCOM) na Úřadu vlády, do loňského října vedený Otakarem Foltýnem.
Babiš se nechal slyšet, že odbor na Úřadu vlády není potřebný a dlouhodobě kritizoval Foltýna, že „straší lidi válkou“. Do krizového týmu ministerstva vnitra se zas pustil kvůli příručce 72 hodin, kterou Češi loni po volbách dostali do schránek.
„V době, kdy lidé počítají každou korunu za jídlo a energie, přichází Rakušan s brožurou o tom, jak přežít 72 hodin bez elektřiny, vody a jídla. Místo posílení záchranného systému vláda rozdává letáky. Tohle není pomoc, to je drahá kampaň pětikoalice, postavená na strachu,“ bouřil Babiš, když byl ještě členem opozice.
Podle Paťawy změny na ministerstvu vnitra nešly dobrým směrem. „PR a krizová komunikace jsou odlišné obory s odlišnými příjemci. To ale neznamená, že mají fungovat odděleně. Právě proto KRIT působil v rámci odboru komunikace společně s oddělením tisku a PR a jejich vědomá koordinace zajišťovala, že stát v krizi mluví srozumitelně a jednotně jak k médiím, tak k nám občanům. Reorganizace tuto koordinaci podle našeho názoru nenahrazuje, ale fakticky ji ruší,“ zdůrazňoval poté, co byl tým KRIT zrušen. Připomněl také, že podobné týmy existují v mnoha zemích Evropy, třeba ve Velké Británii nebo Polsku.
Proč vyrobili příručku
Po svém vyhazovu se nicméně Paťawa rozhodl, že nechce vše hodit za hlavu. Zeptal se týmu, jestli chtějí pokračovat, a všichni kolegové mu na to kývli. Založili tak KRIT.institute, který má v plánu se strategické a krizové komunikaci věnovat dál, například školit samosprávy.
Že má tato komunikace smysl, ukazují na příkladu příručky 72 hodin, na které zástupci ANO a SPD nenechali nit suchou. Podle Paťawy byla celá kampaň úspěšná – vyplynulo to z dat, která tým získal ještě na ministerstvu vnitra.
Nejdříve ale popsal, proč se vůbec rozhodli příručku vytvořit. Zadání přišlo loni v dubnu od tehdejšího ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Na ministerstvu totiž vznikla shoda, že když se jedná o naše bezpečí a bezpečnost, tak je potřeba, aby se na tom podíleli všichni. Občané ale neměli popsáno, co se od nich očekává – nikdo to od revoluce neudělal.
Mezery se naplno ukázaly při povodních v roce 2024. „Často jsme viděli situaci, kdy přestože lidé byli varováni tři dny předem, tak na varování nijak neodpovídali. Zůstávali doma a čekali, co se stane. V momentě, kdy byli vyzváni k evakuaci, tak ji odmítali,“ líčil Paťawa.
Vysvětlení, že mohlo jít o nedůvěru ke státu, mu nestačilo. „Snažili jsme se najít důvody, které k tomu vedly (…) A jedním z těch důvodů bylo třeba i to, že nemáme dostatek informací k tomu, co nás čeká, když takováhle situace nastane,“ popisoval Paťawa, k čemu tým došel.
Podotkl, že Česko má perfektně fungující Integrovaný záchranný systém (IZS). Jenže právě kvůli tomu mnoho lidí očekává, že o ně bude postaráno se vším luxusem a okamžitě – tito lidé nejsou připraveni překonat alespoň pár krizových hodin sami. Záchranáři se ovšem v prvních hodinách musí postarat primárně o ohrožené skupiny obyvatel, jako jsou senioři, chronicky nemocné osoby či děti.
Příručka proto dává rady, jak tyto prvotní hodiny překonat, aby záchranáři měli rozvázané ruce. Pořídit si vodu, trvanlivé jídlo, powerbanku, kde získat ověřené informace apod.
Sociolog: Velmi dobrý výsledek
Podle Jaroslava Valůcha si tým udělal rozsáhlou rešerši, jak k podobným příručkám přistoupili v zahraničí. Například estonští kolegové je varovali, že lidé mohou být z varovných sdělení časem unavení a hrozby přestanou vnímat. S tím souviselo dilema, jestli v příručce zmínit válku, nebo ne.
Nakonec se KRIT rozhodl válku nezmínit, právě proto, aby „nebyl přepálen start“. Příprava je ostatně podobná ve všech krizích, ať už je to ozbrojený konflikt nebo blackout. „Vy pracujete s veřejností, která je pod neustálým tlakem, pod neustálým stresem, a vlastně než se vyhrabeme z jedné krize, tak přijde krize jiná,“ popisuje Valůch úskalí podobné komunikace. Zdůraznil, že musí být hlavně citlivá.
Debata se také vedla o tom, zda příručka má jít do schránek, nebo ne, jestli náhodou lidi příliš nevyděsí. Nakonec se tým rozhodl pro variantu rozeslání, avšak až po volbách, aby to nevypadalo jako předvolební kampaň.
Podle sociologa Martina Převrátila bylo nakonec rozesláno 5,2 milionu výtisků a s příručkou se seznámilo 5 milionů dospělých osob v Česku. To je podle něj velmi dobrý výsledek. 83 procent příjemců věnovalo příručce pozornost, třetina se jí věnovala relativně intenzivně, 52 procent lidí ji alespoň prolistovalo. „Více než polovina těch příjemců hodnotila tu příručku pozitivně,“ popisuje sociolog. Něco užitečného se podle dotazování dozvědělo 43 procent lidí a u 1,5 milionu lidí došlo k posílení pocitu osobní odpovědnosti.
Strach nebo obavy z příručky mělo „jen“ 15 procent osob. „To dopadlo vlastně docela dobře,“ říká Převrátil s tím, že dvě třetiny domácností si příručku schovaly a nevyhodily ji.
Paťawa: Jedna kampaň nestačí
Čísla jsou ale podle sociologa jedna věc. Druhá je fakt, že lidé rádi a rychle zapomínají. „Samozřejmě to je věc (příprava na krize a strategická komunikace, pozn. red.), kterou je potřeba budovat dlouhodobě, což máme pocit, že ze strany státu v tuto chvíli se úplně neděje,“ konstatuje Převrátil.
Stejného názoru je Paťawa. „Je potřeba jít za rámec jedné kampaně,“ říká a dodává, že strategická komunikace se buduje dlouho, u spousty politiků navíc panuje nepochopení, co to je. „Možná si do toho projektovali něco jako politickou komunikaci, to jsme ale nedělali, snažili jsme se jim to vysvětlovat, ale samozřejmě tím, že jak tady nemáme žádnou tradici, tak je to velmi složitý a pomalý proces, aby to všichni aktéři pochopili,“ zamýšlí se expert, proč byl KRIT na vnitru zrušen.
Osobně má strach, aby během další krize nedošlo k náhodné změti protichůdných vzkazů, jako se to dělo během covidu. „Průšvih to být může,“ varuje a vyjadřuje přání, aby stát ve strategické komunikaci pokračoval. A když to nebude dělat stát, věří alespoň v osvětu ze strany neziskovek a záchranářů.
„Ale nejdůležitější je, že opravdu my jako lidé, my jako společenství, jsme schopni si v těch těžkých chvílích pomáhat. A to vlastně to byl i ten hlavní message celé té příručky, která byla nazvaná Společně ji zvládneme,“ říká Paťawa.
Vnitro: V osvětě budeme pokračovat
Podle Hany Malé z Odboru komunikace Ministerstva vnitra byl projekt 72 hodin časově ohraničenou kampaní. Web a brožura ale nikam nemizí. „Výstupy projektu zůstávají nadále využitelné v rámci ministerstva vnitra. S projektem, na kterém se podíleli odborníci napříč rezortem ministerstva vnitra, bude nadále pracovat hasičský záchranný sbor, který byl zdrojem dat většiny podkladů pro vznik brožury,“ uvedla pro Blesk Zprávy.
Podle Malé budou odborníci nadále standardně pokračovat ve svých činnostech. „Příprava obyvatelstva na krizové situace je dlouhodobě zajišťována prostřednictvím ochrany obyvatelstva,“ vysvětlovala.
Vnitro podle ní obdobný projekt v tuto chvíli nechystá. „Projekt dosáhl svého cíle, který byl na počátku určen. Nadále ale pokračujeme v prohlubování skrze jasné informace k ochraně měkkých cílů pro veřejnost, odbornou veřejnost, podporou projektu Bezpečné dětství, projektů prevence kriminality. Podporujeme činnosti ke zvýšení bezpečí na školách, zdravotnických zařízeních a v obchodních centrech,“ popsala činnosti rezortu s tím, že ministerstvo se podle ní výrazně věnuje novým výzvám v oblasti bezpečnosti. „V oblasti krizového řízení připravujeme soubornou novelizaci předpisů,“ dodala.
A byla v příručce, že po takové zpackané akci, jako byla střelba na Filosofické fakultě, by měli být okamžitě vyhozeni a doživotně odstaveni ministr vnitra a policejní prezident, následně i Juračka???