Jana za týden přibrala 15 kg, mohla za to srdeční arytmie. Zachránil ji moderní zákrok
Paní Jana (71) žila velmi aktivním životem. Ještě donedávna nebrala žádné léky, skákala padákem a cestovala po celém světě. Pak se ale začala zadýchávat, během jednoho týdne přibrala 15 kilogramů a věděla, že je zle. Zavolala si záchranku, která ji odvezla do pražského IKEM. Co jí lékaři řekli, ji překvapilo – máte srdeční arytmii, málem jste zemřela. Nemusela ale na složitou operaci, podstoupila tzv. ablaci, moderní zákrok, během kterého se problematická tkáň vypálí. Počet těchto zákroků se rok od roku zvyšuje, jeho výhody popsal Blesku Petr Peichl, vedoucí lékař Oddělení arytmologie v IKEM.
Paní Jana na zdravotní obtíže nebyla zvyklá. „Ještě před dvěma lety jsem neměla žádný zdravotní problém, nebrala jsem žádné léky, absolutně v pohodě. Chodila jsem do fitka, skáču padákem, létám po světě, vzdálené destinace,“ vypráví Blesku aktivní žena a ukazuje fotky, na kterých si viditelně užívá života. Její figuru a energii by jí mohli závidět lidé o generaci mladší.
O to víc ji před dvěma lety překvapilo, když se najednou začala zadýchávat. „Už jsem nevylezla do schodů, potila jsem se, to bylo všechno během jednoho týdne. Paní doktorka myslela, že je to od plic, ale já jsem od pátku do pondělí přibrala 15 kg,“ popisuje Jana, že vysvětlení lékařky, kterou tehdy navštívila, se jí nezdálo.
Janě postupně bylo tak zle, že už nezvládla ani chodit, vše se přitom odehrálo v rámci jednoho týdne. Váha, kterou přibrala, byla voda. Rozhodla se tak zavolat si záchranku. „Opravdu to bylo se mnou hodně špatné a bylo to na poslední chvíli. Vezli mě do IKEMu, což mě úplně šokovalo, já myslela, že mám něco s plícemi,“ líčí, jak se dostala do péče Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.
Plicní problém skutečně neměla, ukázalo se, že ji zasáhla srdeční arytmie a je v ohrožení života. „Bylo to dost špatné,“ vzpomíná Jana, která byla velmi překvapená, že příčinou jejích obtíží je srdce.
Za hodinu hotovo
Srdeční arytmie jsou velmi častý problém. „Je to porucha srdečního rytmu, která se objevuje v souvislosti s věkem, je častější u starších pacientů,“ vysvětluje Blesku doc. MUDr. Petr Peichl, Ph.D, vedoucí lékař Oddělení arytmologie na Klinice kardiologie v IKEM.
Pacienti, u kterých se tato porucha objeví, mají problém s bušením srdce, nevýkonností, dušností, pocením a jsou unavení. „Ale jsou i takové arytmie, které mohou toho pacienta ohrožovat na životě, ať už kvůli riziku cévní mozkové příhody, čili mrtvice, nebo z hlediska některých srdečních selhání, eventuálně jsou arytmie, které mohou vést k náhlé srdeční smrti,“ popisuje Peichl, co všechno při srdečních arytmiích hrozí.
Jana měla tzv. fibrilaci síní, což je podle kardiologa nejčastější forma arytmie. Dnes se často řeší ablací. To je moderní a rychlý zákrok, který se stává stále běžnějším – v posledních letech ho ročně v Česku potřebovalo 12 tisíc pacientů a jen v IKEM loni vykonali 1594 ablací. IKEM dokonce v květnu uspořádal odbornou akci Prague Rhythm, zaměřenou na léčbu srdečních arytmií, kde tyto moderní způsoby léčby prezentoval.
Jana o ablaci nikdy předtím neslyšela, překvapilo ji ale, jak rychlý tento zákrok byl a jak rychle po něm byla opět fit. „Je to tzv. katetrizační přístup,“ vysvětluje Peichl. Při výkonu se pacientovi přes žílu nebo tepnu v třísle zavede katetr do srdce a problematická tkáň se vypálí pomocí elektrických impulsů. Podle kardiologa samotný zákrok trvá jen chvilku a pacient jde druhý den domů. „Ty výkony se dnes často provádějí v celkové anestezii, ale ten vlastní výkon je určitě do hodiny i s celou přípravou,“ popisuje lékař.
„Když jsem se vzbudila, tak jsem se zhruba 24 hodin nesměla hýbat, ale nebylo to bolestivé. Akorát máte v tříslech měsíc veliké modřiny, až černé, to je tak všechno. Ale bylo to v pohodě,“ vzpomíná Jana, která cítila okamžitou úlevu. Najednou mohla normálně dýchat.
Rychle se vrátila ke svému životu naplno, opět začala cvičit, cestovat; jen dostala léky. „Rekonvalescence je rychlá, obvykle doporučujeme našim pacientům, aby týden omezili nějakou větší fyzickou zátěž, a poté v podstatě mohou pokračovat v běžných činnostech, jak jsou zvyklí,“ potvrzuje Peichl.
Vývoj jde pořád dopředu
Jana byla po zákroku rok a půl v pořádku. V dalším půlroce se jí ale obtíže vrátily, opět se začala zadýchávat. „Tak jsem měla tyhle recidivy, asi čtyřikrát, pětkrát během toho půl roku mě odvezla sanitka, nahazovali mě,“ vypráví žena.
Když následně šla na velkou kontrolu do IKEM, lékaři vyhodnotili, že arytmie přetrvává a že bude muset odstoupit ablaci znovu. Bylo jí však řešeno, že za ty dva roky se výkon posunul, je pokročilejší a už po něm nebude muset brát léky.
Podle Peichla je normální, že je někdy třeba ablaci opakovat, je to dané věkem. „Opakované výkony se dříve prováděly častěji, v současné době právě díky těm novějším katetrům a zlepšené technologii se počty opakovaných výkonů snižují a my jsme mnohem efektivnější,“ podotýká kardiolog.
Před lety se ablace prováděla pomocí tzv. elektroporace. „Dříve se ta místa ošetřovala tak, že se buďto vypalovala, když to řeknu zjednodušeně, nebo mrazila. V současné době se používají vysokonapěťové elektrické impulzy stejnosměrného proudu, které nějakým způsobem ovlivní tu tkáň, takže ty impulzy negeneruje. A díky této nové metodě se ty výkony výrazně zkrátily, zjednodušily a zlepšila se i jejich účinnost,“ popisuje Peichl výhody nové technologie.
U pacientů, kteří již katetrizační zákrok podstoupili, se podle něj musí použít trochu složitější postup, protože se musí zmapovat dříve ošetřené místo v srdci. „Tak to jsou trošku delší výkony, dvouhodinové,“ říká Peichl, který si však velmi cení, jak se vývoj posunul. „Já jsem začínal svou kariéru před 26 lety, ty výkony trvaly mnoho hodin a neměly optimální výsledky,“ vzpomíná.
Pozor na obezitu
Ablace podle kardiologa mohou pomoci většině pacientů se srdečními arytmiemi. Byť stále existují situace, kdy je srdeční onemocnění tak pokročilé, že je třeba použít jiný zákrok nebo implantovat kardiostimulátor.
Srdeční arytmie se obvykle objevují u lidí nad 70 let, se zvyšujícím se věkem riziko roste - z lidí nad 80 let ji má každý desátý. „A kdo se dožije požehnaného věku 100 let, tak ji v podstatě má ve 100 procentech,“ popisuje Peichl.
A tak srdečních arytmií přibývá - protože se zlepšuje lékařská péče a pacienti se dožívají vyššího věku. „Mají větší šance, v uvozovkách, že se dožijí té arytmie, ale jde samozřejmě o zlepšení kvality života, nejde jenom o dožití, ale dožití v dobré kvalitě života. Právě arytmie může ten život výrazně zhoršit,“ říká kardiolog.
Kromě věku je velmi rizikovým faktorem pro vznik srdečních arytmií obezita, která je, jak Peichl připomíná, problémem v české populaci. Obezita obecně zvyšuje kardiovaskulární riziko. Nelze přitom podle lékaře poradit nic jiného, než dodržovat zdravý životní styl. „To znamená pohybovat se, udržovat si váhu takovou, která by měla být, nekouřit, střídmě pít alkohol, což je další spouštěcí faktor na srdeční arytmie, a starat se o svůj zdravotní stav,“ konstatuje kardiolog.
Taky manžel absolvoval ablaci kvůli arytmii. Bohužel po třech měsících to bylo zpátky. Dnes má kardiostimulátor, ale tep opět nad 100 za min.