Projekt vznikl jako součást rozšíření monitoringu životního prostředí na letišti. Inspiraci našlo Letiště Praha v Německu, kde už podobné projekty fungovaly. „V rámci výměny zkušeností s letišti jsme se nechali inspirovat tam a v roce 2011 jsme to tady vybudovali,“ popsal Petr Knápek z oddělení životního prostředí. Úly byly od začátku umístěné stranou hlavního provozu záměrně. Ne kvůli obavám ze včel, ale hlavně kvůli praktičnosti. Včelaři se tak k nim dostanou snadněji a nemusejí přejíždět přes aktivní části letiště nebo se pohybovat v blízkosti ranvejí.
V areálu letiště se aktuálně nachází osm včelstev. Kolem úlů vzniklo speciální zázemí s keři a nižším porostem, které včely chrání hlavně před větrem a zimou. Rostliny zároveň slouží jako první zdroj potravy na jaře, aby se včely po zimě zbytečně nevysilovaly dlouhými lety. Hlavním cílem projektu ale není výroba medu. Letiště využívá především pyl, který včely nasbírají a který následně putuje na rozbory na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Odborníci zde sledují obsah těžkých kovů a dalších látek, které mohou ukázat stav okolního prostředí.
Letištní včelí úly nedaleko ranveje Letiště Václava Havla v Praze. Frederikke Anna Toman - Blesk.cz
Právě med ale bývá pro veřejnost největším překvapením. Letištní med získává pravidelně ocenění v soutěži Český med a zlatou medaili obdržel už jedenáctkrát. Lidi podle Knápka často překvapí hlavně to, že med z prostředí letiště může být tak kvalitní. Samotné včely si podle něj na provoz zvykly a ruch letiště jim nijak nevadí. Kromě letadel se navíc poblíž nachází i dálnice D6. „Myslím si, že ty včely to vůbec nevnímají. Ani vibrace, ani hluk,“ uvedl.
Kdo se o včely stará?
O včely se starají dva zaměstnanci letiště. Jeden pracuje jako letištní inženýr a druhý jako geodet. Včelaření se věnují po pracovní době a oba mají i vlastní včelstva mimo letiště. Během sezony tráví péčí o úly přibližně dvě hodiny denně, což za rok znamená zhruba 200 až 300 hodin práce. Nejvíce času zabere období od jara do konce léta, kdy musí kontrolovat, zda mají včely dost prostoru, vody a zda nehrozí vyrojení.
Přestože se úly nacházejí jen kousek od ranveje, letiště podle Knápka za celou dobu nezaznamenalo žádný problém, který by včely způsobily. Největším rizikem by bylo případné vyrojení, tomu se ale včelaři snaží předcházet pravidelnou péčí a rozšiřováním úlů. Med z letiště si lidé běžně bohužel koupit nemohou: „Není to dostupná záležitost, nedá se koupit,“ dodal Knápek. Ročně totiž vzniknou jen desítky kilogramů a letiště ho využívá hlavně při propagačních akcí, kde je také možné med ochutnat.
