Ředitelka Židovského muzea Pavla Niklová připomněla, že projekt vznikl výhradně díky darům veřejnosti. „Stálo to tři čtvrtě milionu korun. Všechno jsme vybrali od lidí,“ uvedla. Dodala také, že muzeum chtělo upozornit nejen na známá jména, ale především na často opomíjené zaměstnance, kteří během války pracovali v archivech, skladech nebo přímo v expozicích
Podle kurátora Martina Jelínka bylo dohledání všech jmen složitou detektivní prací. Z původního odhadu několika desítek lidí se nakonec stal seznam 161 zaměstnanců a spolupracovníků. Nešlo přitom jen o historiky nebo kurátory. „Jsou tam i vrátní, hlídači synagog, lidé ze skladů nebo administrativy,“ popsal Jelínek. Mnozí zaměstnanci podle něj během války střídali různé pozice a jejich osudy bylo obtížné dohledat.
Na deskách se objevují i známá jména. Mezi nimi například spisovatel Jiří Weil, skladatel Karel Reiner nebo Hana Volavková, která se po válce stala ředitelkou muzea. Připomínán je také Jindřich Prossnitz, mladík, který ještě před transportem organizoval pomoc do Terezína. „Posílal stovky, možná tisíce kilo balíků se svými spolupracovníky do Terezína,“ popsal Martin Jelínek. Prossnitz nakonec sám prošel přes Terezín do Osvětimi, kde byl zavražděn.
Lavičky připomínají i zapomenuté zaměstnance
Součástí nově zpřístupněného prostoru jsou také lavičky. Podle vedení muzea nemají jen praktickou funkci, ale symbolicky připomínají obyčejné lidi, na které se v historii často zapomíná. „Lavičky většinou připomínají jen zakladatele nebo významné osobnosti institucí. My jsme chtěli myslet i na řadové zaměstnance,“ vysvětlil Jelínek.
Starý židovský hřbitov patří mezi nejvýznamnější židovská pohřebiště v Evropě. Nachází se zde kolem 12 tisíc náhrobků, pohřbených je tu ale podle odhadů až 100 tisíc lidí. Pohřbívalo se zde od první poloviny 15. století až do konce osmnáctého. Vedoucí návštěvnického provozu Židovského muzea Antonín Roos během prohlídky připomněl, že právě hřbitov dnes představuje jeden z nejcennějších archivů pražských židovských dějin. „Náhrobky nejsou pouhá strohá fakta. Ty texty vypráví o tom člověku, kdo byl a čím se zasloužil o komunitu,“ popsal.
Muzeum nyní pokračuje také v dalších úpravách hřbitova. V plánu je mimo jiné zpřístupnění náhrobku významného sefardského učence Josefa Šeloma del Mediga, který zemřel v Praze v roce 1655.
Starý židovský hřbitov v Praze patří mezi nejvýznamnější židovská pohřebiště v Evropě. Blesk.cz - Frederikke Anna Toman
