Vzácný moment: Pavel, Babiš, Vystrčil a Okamura spolu! Na tryzně v Terezíně
Příliš často se nejvyšší ústavní činitelé nesetkávají. Poslední schůzka měla proběhnout v lednu, prezident Petr Pavel ji zrušil. Od té doby bývá těžké spatřit šéfy obou komor parlamentu, premiéra a hlavu státu na jednom místě. Už k tomu dochází jen při pietních aktech – třeba minulý týden na Vítkově nebo dnes při tryzně v Terezíně.
Na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku se dnes koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války přijeli uctít politici, diplomati, skauti.
Sešlo se de facto celé vedení země. Vedle sebe usedli premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a prezident Petr Pavel. Je to přitom čtveřice, co spolu více či méně bojuje – Babiš se například tento týden opřel do Vystrčila kvůli jeho plánované cestě na Tchaj-wan. Pavlovi zase leží v žaludku, že jej vláda nechce pustit na summit NATO v Ankaře.
Pavel měl ambici, aby se všichni pravidelně setkávali a ladili zahraničí politiku. Jenže poté, co v lednu Babiš schůzku odsouval, ji prezident nakonec zrušil a od té doby se žádná nekonala. A tak se čtveřice potkává už jen při ceremionálních a pietních příležitostech, jako byla tato.
Baxa: Stahují se mračna
Do Terezína přitom dorazili i další politici, mimo jiné ministryně financí Alena Schillerová či ministr kultury Oto Klempíř. Projev přednesl předseda Ústavního soudu Josef Baxa.
„Dnešní doba bolestně připomíná svět před devadesáti lety. Stahující se mračna,“ uvedl Baxa. Řekl také, že si některé státy a jejich představitelé „uzurpují právo přepisovat historii, zneužívat nebo ignorovat mezinárodní právo a vydávat agresi za dobrodiní.“ Podle něj „nikdy nebylo ve veřejném prostoru tolik vědomých lží vydávaných za pravdu.“ Někteří lidé proto už nevěří nikomu a ničemu, míní Baxa. „Znovu tak může být nástup zla, autoritářství a totality usnadňován. Není to zprvu tak viditelné a nápadné,“ varoval ústavní činitel.
Veřejnost vyzval, aby pozorně naslouchala výrokům lhářů. Dnes podle něj působí nezřetelněji než v minulosti, a sice slibují zavedení pořádku, který ochrání společnost, přitom se mezi řádky jejich výroků skrývá útok na základní hodnoty a instituce, které je chrání. „To je rolí každého z nás, stejně jako nebýt lhostejní a být připraveni k jejich obraně,“ dodal Baxa.
Baxa se ve svém projevu zaměřil také na roli práva v době nacismu. „Jak snadno zradili všechno, co je smyslem a podstatou práva,“ řekl o tehdejších soudcích, prokurátorech či zákonodárcích, kteří dali svou erudici do služeb nacistického režimu. Norimberské rasové zákony označil za normativní systém vytvořený k legalizaci zla. „Paragraf za paragrafem odebíral lidským bytostem občanství, majetek, svobodu i důstojnost. A na samém konci i život,“ řekl Baxa.
Pavel na síti X apeloval, aby společnost nebyla lhostejná k minulosti, a uvedl, že je odpovědné si ji pravidelně připomínat. „Pokud začneme přehlížet projevy nenávisti, relativizaci zla nebo snahy o přepisování historie, riskujeme, že se z ní nikdy nepoučíme,“ zdůraznil Pavel.
Zemřelo 35 tisíc lidí
Na klidný a důstojný průběh tryzny tradičně dohlížejí policisté. Na Národním hřbitově a v jeho okolí jich je několik desítek. „Cílem je jediné, a to zajistit bezpečí všech účastníků a důstojnou atmosféru této významné pietní akce připomínající oběti nacistické okupace a 81. výročí osvobození,“ uvedla policie na síti X.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.
Soudruh rozvědčík a udavač Pávek poté sedne na svou čínskou motorku CF moto a odjede na sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně.
No a do pěti let max. tu máme přímo sjezd Witikobundu.