Zloděj ukradl lebku sv. Zdislavy a ne diadém: Šlo o práci na objednávku nebo okultní praktiky?

Bazilika je ode dneška opět přístupná veřejnosti. Uzavřená byla kvůli vyšetřování policie. Představený a děkan dominikánů v Jablonném v Podještědí Pavel P. Mayer uvedl, že relikviář nechali na svém místě.

„Uklidili jsme střepy, které byly na menze oltáře. Trošku jsme upravili květiny, ale ten samotný relikviář, novorokový, kde bylo rozbito to sklo, a pak i ten vnitřní, kde bylo také rozbito sklo, tak to jsme nechali v tom stavu, aby lidé viděli, co je dneska bohužel možné,“ řekl Mayer.

Kriminalisté mají plné ruce práce s objasněním případu zmizení lebky svaté Zdislavy a zvažují hned několik možných scénářů, proč ke krádeži relikvie došlo.

Lidské kosti z internetu

Faktem je, že běžné lidské kosti se dnes dají na černém trhu koupit překvapivě snadno. V uzavřených internetových skupinách a na šifrovaných platformách koupíte prakticky cokoliv, lidské kosti nejsou výjimkou. Běžná lebka neznámého člověka vyjde na tomto morbidním trhu zhruba na padesát až sedmdesát tisíc korun.

Lebka svaté Zdislavy je ale jiný šálek kávy. Její historická hodnota se s běžným zbožím nedá vůbec srovnávat. Staleté ostatky světců představují jeden z nejvzácnějších artiklů a částky létají do astronomických výšin. 

Šéf Ryanairu má dost cestujících zpitých pod obraz: Chce dát stopku rannímu prodeji alkoholu

Jednal na objednávku?

Prezident Asociace starožitníků ČR Jan Neumann konstatoval, že obchodování s lidskými ostatky je nelegální, lebku nelze oficiálně prodat. Soudní znalec a expert na sběratelství David Kopřiva si myslí, že šlo o krádež na objednávku.

„Když je poptávka, tak je i cena. Ten zloděj to určitě neměl pro sebe a někdo je teď exkluzivním vlastníkem příběhu sv. Zdislavy,“ uvedl. Podle něj mají pro některé lidi svaté relikvie až mystický význam, na kterém si budují identitu. Oba zároveň kritizují zabezpečení relikvie.

„Úřední autority by se měly probudit. Takový kus historie si přece musíme chránit,“ dodal Kopřiva

Arcibiskup Přibyl popsal detaily krádeže ostatků svaté Zdislavy: Rozbil sklo, vyndal lebku a utekl!

Chtěl ji k okultním praktikám?

Nad motivací pachatele lze podle pražského arcibiskupa Přibyla jen spekulovat. „Může to být někdo, kdo není úplně v pořádku psychicky, nebo ji chce používat k nějakým třeba okultním praktikám. Nebo ji ukradl na objednávku. Ještě teoreticky, a to opravdu fabuluji, třeba se někdo ozve a řekne, že chce milion a vrátí ji,“ řekl.

Religionista: Proč odnesl kost, a ne diadém?

Zmizela lebka, ale diadém zloděj nechal na místě. Proč nevzal i zlato? Martin Pehal z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK Blesku vysvětlil, proč kost byla pro pachatele či objednatele činu cennější.

Proč lebku, a ne celou zlatou schránku?

„Otázka je naprosto zásadní, odhaluje, jak málo rozumíme tomu, co je v Jablonném předmětem úcty. Pachatel se rozhodl pro tělo, ne pro zlato, které
ho obklopovalo. Tím se dotkl něčeho, o čem katolická tradice mluví v dnešní době neochotně, ačkoliv zejména ve středověku to byl zásadní princip římskokatolická zbožnosti.“

Můžete ji vysvětlit?

„Středověký kult světic byl pozoruhodně smyslový. Nešlo o abstraktní úctu k duši, která se jaksi mimochodem dotýká ostatků. Šlo o přímý, často až erotický vztah k tělu – k jeho povrchu, jeho výměškům, jeho vůním, jeho ranám. Poutníci pili vodu, ve které se umývaly svaté ženy.“

Nový pražský arcibiskup Přibyl v Hráčích: Když jsem šel na kněze, táta mi dal facku!

Proč? Lze vysvětlit takové chování.

„Mystičky popisovaly spojení s Kristem ve výrazech, které lze přeložit jen jako milostné, a stejně tak kazatelé psali o Kristově boku jako o prsu, z něhož se kojí duše věřících. Kristova rána v boku byla místem, z něhož se zrodila církev – podobně jako se z ženy rodí dítě. Historička Caroline Walker Bynumsama mluví o »extatických, místy erotických tónech« těchto zkušeností.“

A to se týká i ukradené lebky?

„Zdislava do této tradice patří. Lebka, kterou někdo v Jablonném ukradl, není sterilní památka. Je to to, co zbylo z těla ženy, ke kterému se 750 let lidé přicházeli klanět, dotýkat se skla nad ní, líbat oltář, na němž ležela. Tato úcta přitom vždy byla tělesná, hmatatelná, intimní. Krádež nás přinutila si toho všimnout, protože oddělila kost od zlatého obalu a přinutila všechny mluvit přímo o tom, co bylo ukradeno. O kosti jedné ženy.“

Česko je obecně národ ateistický, je to i důvod, proč se o činu hodně mluví?

„Pokud nás na něm něco rozrušuje, není to primárně pachatel samotný a jeho
odsouzeníhodný čin. Je to skutečnost, že krádež ukázala pro někoho jistě nepříjemnou blízkost mezi smyslovým a svatým – tedy mezi koncepty, které jsou často v západním křesťanském světě paradoxně vnímány jako
zásadně protikladné.“