Karel Gott, ABBA, vousatá drag queen i totální bizár: Proč je Eurovize fenoménem celé Evropy?
Někdo ji miluje, jiný se jí každý rok posmívá. Přesto Eurovizi sledují stovky milionů lidí po celém světě a pravidelně plní sociální sítě. Ze soutěže vzešly hvězdy jako ABBA nebo Céline Dion, ale stejně tak i legendární bizarní vystoupení, politické kontroverze nebo „nul points“ momenty, na které internet nikdy nezapomene.
Když se v Česku řekne Eurovize, spousta lidí si představí třpytivé kostýmy, extravagantní vystoupení a hudební bizár. Jenže tahle soutěž je zároveň jednou z nejsledovanějších televizních akcí na světě. Každý rok ji sledují desítky až stovky milionů diváků a v některých zemích je téměř národní událostí.
Zatímco Češi mají často tendenci brát Eurovizi ironicky, například ve Skandinávii jde skoro o kulturní sport. A právě tahle směs hudby, show, internetu, emocí a někdy i chaosu z ní dělá fenomén, který Evropu fascinuje už od roku 1956.
Jak vlastně Eurovize funguje?
Princip je jednoduchý. Každá země vyšle jednoho interpreta nebo skupinu s originální písní, která nesmí být delší než tři minuty. Zpěv musí být živě a na pódiu může stát maximálně šest lidí.
Soutěž se dělí na semifinále a velké finále. O výsledku rozhodují diváci i odborné poroty. Země navíc nesmí hlasovat sama pro sebe, což každoročně vyvolává debaty o tom, zda výsledky více ovlivňuje hudba, nebo geopolitické sympatie.
Speciální postavení má takzvaná „Big Five“: Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Velká Británie. Tyto země postupují automaticky do finále díky tomu, že soutěž finančně podporují nejvíce.
A přestože Eurovize působí jako spontánní chaos, pravidla jsou překvapivě přísná. Zakázaná jsou například otevřená politická hesla nebo příliš provokativní texty.
Karel Gott? Německy a bez úspěchu
Málokdo dnes ví, že se Eurovize dotkla i české hudební historie. Karel Gott reprezentoval v roce 1968 Rakousko s písní „Tausend Fenster“ a skončil na 13. místě.
Česká republika ale dlouho patřila spíš k zemím, které si s Eurovizí příliš nerozuměly. Řada českých účastí zapadla nebo skončila neúspěchem. Legendárním případem se stala skupina Gipsy.cz, která v roce 2009 získala v semifinále nula bodů.
Zlom přišel až s Mikolasem Josefem. Jeho energická skladba „Lie to Me“ skončila v roce 2018 na šestém místě, což je dodnes nejlepší český výsledek. Mnoho fanoušků navíc dodnes tvrdí, že měl větší ohlas v zahraničí než doma.
Silnou stopu zanechala i česká skupina Vesna se skladbou „My Sister’s Crown“, která kombinovala moderní pop se slovanskými motivy a feministickým poselstvím. Kapela si získala velkou podporu fanoušků napříč Evropou.
Celine Dion nebo Olivia Newton-John
Eurovize ale dávno není jen přehlídkou neznámých interpretů. Naopak. Některým umělcům doslova změnila život.
Nejslavnějším příkladem je bezpochyby ABBA. Švédská skupina vyhrála v roce 1974 s písní „Waterloo“ a odstartovala jednu z největších kariér v historii pop music.
Překvapením pro mnoho lidí bývá i účast Celine Dion. Ta v roce 1988 reprezentovala Švýcarsko a soutěž vyhrála jen velmi těsně. Dnes patří mezi nejúspěšnější zpěvačky všech dob.
Eurovizí prošli také Olivia Newton-John nebo Julio Iglesias.
Vousatá drag queen i monstra z Finska
Vedle hudby ale Eurovizi proslavily i momenty, které internet označuje jednoduše jako „totální chaos“.
Fanoušci dodnes vzpomínají na finskou skupinu Lordi, jejíž členové vystupovali v kostýmech monster. Velké kontroverze vyvolalo i vítězství Conchita Wurst, vousaté drag queen z Rakouska.
Právě poslední roky ukazují, že Eurovize už dávno není jen hudební soutěží. Je také kulturním fenoménem, který odráží současnou Evropu: její témata, hodnoty i konflikty.
Zatímco část publika oceňuje otevřenost vůči LGBT komunitě nebo důraz na různorodost, jiní kritizují, že hudba ustupuje aktivismu a politickým debatám.
Politika ostatně provází Eurovizi už desítky let. Fanoušci pravidelně řeší „blokové hlasování“, kdy si některé státy navzájem tradičně posílají body.
Nula pro Gipsy.cz a norský paradox
K Eurovizi neodmyslitelně patří i legendární výraz „nul points“, tedy nula bodů. Právě okamžiky, kdy některá země nezíská od diváků ani bod, se často stávají internetovými memy.
A existuje i jeden fascinující paradox. Rekordmanem v počtu posledních míst je totiž Norsko. Země skončila poslední už dvanáctkrát, přesto ale Eurovizi několikrát vyhrála a patří mezi její nejvěrnější účastníky.
Možná právě v tom tkví kouzlo celé soutěže. Eurovize je totiž zároveň prestižní hudební show, internetový bizár, evropský večírek i kulturní střet v jednom.
Ať už ji lidé milují, nebo nenávidí, jedno je jisté, každý rok o ní stejně mluví skoro celá Evropa.
Letos za nás zpívá Daniel Žižka
Letos hájí české barvy zpěvák Daniel Žižka se skladbou „Crossroads“. Mladý interpret patří mezi nové tváře české hudební scény a fanoušci Eurovize si ho rychle všimli hlavně díky emotivnímu projevu a modernímu zvuku, který se výrazně liší od klasických „bizarních“ eurovizních vystoupení. Na sociálních sítích už kolem něj vzniká silný fanouškovský hype a mnozí věří, že by mohl navázat na úspěch Mikolase Josefa nebo skupiny Vesna.
To bylo zase umělecké zoufalství a přehlídka supernafouklých pysků.